16 C 31/2021-40 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částek ve výši 18 870 Kč s příslušenstvím a 12 315 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec a číslo], a žalovanou dne [datum] a [datum], na základě nichž byly žalované poskytnuty úvěry ve výši 12 000 Kč a následně 14 000 Kč. V případě první smlouvy o úvěru žalovaná dluží jistinu ve výši 9 354,08 Kč a úhrady za služby ve výši 2 960,92 Kč, celkem 12 315 Kč. V případě úvěru uzavřeného v roce [rok] žalovaná dluží neuhrazenou jistinu ve výši 14 000 Kč a úhrady za služby ve výši 4 870 Kč. Současně žalobkyně u obou smluv provedla kapitalizaci příslušenství pohledávky do 29. 11. 2019 a dále příslušenství požadovala z dlužných jistin od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec a číslo], a žalobkyní dne [datum], na základě níž přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná písemně vyrozuměna. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], z karty zákazníka, z dokladů o zařazení žalované do pojistného programu ze dne [datum] a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla poskytnuta žalované částka ve výši 12 000 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 9 170 Kč v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 365 Kč. Mimo částky 12 000 Kč byla žalovaná povinna uhradit úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, blíže nespecifikovaný poplatek ve výši 2 400 Kč a pojištění ve výši 290 Kč. Ve smlouvě není blíže specifikováno, jakým způsobem byly jednotlivé poplatky stanoveny a v případě celkových nákladů zákazníka spojených se spotřebitelským úvěrem a blíže nespecifikovaným poplatkem pak není jasné, za jaké služby věřitele mají být předmětné poplatky uhrazeny. V případě prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy byla vyplněna karta zákazníka, v níž byl uveden příjem žalované na základně mzdového dokladu a pracovní smlouvy. Výše nájmu, dle tvrzení žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum], měla být ověřena z nájemní smlouvy, avšak tento doklad není v rozsahu dokumentů předložených k ověření uveden. Jakékoliv další příjmy či výdaje žalované nebyly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovány. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku 8 855 Kč, která byla započítána v částce 2 645,92 Kč na jistinu úvěru, v částce 1 680 Kč na úrok, v částce 2 400 Kč na poplatek za administrativní činnost, v částce 2 007,78 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a v částce 121,30 Kč na poplatek za životní pojištění. Za této situace žalobkyně považovala za neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 9 354,08 Kč a poplatek za úhrady za služby ve výši 2 960,92 Kč. Žalobkyně současně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 9. 2. 2018 do 29. 11. 2019, což představovalo částku 1 455,47 Kč a dále kapitalizovala sjednaný úrok z úvěru ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 2. 2. 2018 do 29. 11. 2019, což představuje částku 4 104,76 Kč. Stejné příslušenství, tedy zákonný úrok z prodlení i sjednaný úrok z úvěru, z dlužné jistiny požadovala žalobkyně od 30. 11. 2019 do zaplacení. Celkově tedy žalobkyně u tohoto spotřebitelského úvěru požadovala zaplacení částky 17 875,23 Kč zahrnující i kapitalizované příslušenství pohledávky. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum], z karty zákazníka s dokladem o zařazení zákazníka do pojistného programu a z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že 3 měsíce po uzavření první smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřela žalobkyně s žalovanou další smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 14 000 Kč, který měla žalovaná uhradit společně s úrokem ve výši 23,72 % ročně v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 426 Kč. Žalovaná byla povinna uhradit celkem částku 24 708 Kč, kdy mimo jistiny tato částka zahrnovala celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem představující úrok ve výši 1 960 Kč, blíže nespecifikovaný poplatek ve výši 2 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a pojištění ve výši 348 Kč. Ve smlouvě opět není žádným způsobem blíže specifikováno, za jaké služby věřitele má být poplatek ve výši 2 800 Kč uhrazen, rovněž není určen způsob stanovení těchto poplatků. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila 5 838 Kč, přičemž i v tomto případě žalobkyně přednostně započítala platby na poplatky a úroky, výše jistiny úvěru zůstala nezměněna. Ke dni podání žaloby byla požadována úhrada jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a část poplatku za služby ve výši 4 870 Kč. Úvěruschopnost žalované byla, dle tvrzení žalobkyně, řádně a v zákonem požadovaném rozsahu prověřována, přičemž bylo vycházeno ze mzdových listů, z pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Ani v tomto případě není v kartě zákazník v dokumentech k ověření uvedena nájemní smlouva, je zde zaškrtnuta jen položka pracovní smlouva a výplatní pásky. Tyto však nebyly k důkazu předloženy ani u jedné ze smluv. Další výdaje na straně žalované nebyly zkoumány. Celkový nárok u této smlouvy o úvěru představoval včetně kapitalizovaného příslušenství částku 26 176,91 Kč a sestával z dlužné jistiny ve výši 18 870 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 14 000 Kč za období od 1. 5. 2018 do 29. 11. 2019, což představuje částku 1 910,61 Kč, a kapitalizovaný sjednaný úrok z úvěru ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 24. 4. 2018 do 29. 11. 2019, což představuje částku 5 396,30 Kč. Stejné příslušenství pohledávky z částky 14 000 Kč žalobkyně požadovala i po 30. 11. 2019 do zaplacení. 7. U obou smluv byla žalovaná před podáním žalobně vyzvána k zaplacení dlužných částek, avšak na tuto výzvu nereagovala. 8. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 9. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 10. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 11. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 17. Jelikož se jedná o smlouvy o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat otázkou, zda byly uzavřeny platně s přihlédnutím k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě