16 C 22/2022-48 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 4 855 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum], na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč. Současně žalobkyně požadovala přiznání příslušenství pohledávky, a to sjednaného úroku ze zápůjčky ve výši 20,98% ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny až do jejího zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec a číslo], dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně vyrozuměna. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 2 955 Kč, který zahrnoval kapitalizované úroky ve výši 20,98 % ročně ze zapůjčené částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, tedy 455 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč, tedy 30% ze zapůjčené částky. Poplatek za administrativní činnost není ve smlouvě blíže specifikován, poplatek za hotovostní výběr splátek byla doplňková volitelná činnost bezprostředně související s poskytováním a splácením zápůjčky podle této smlouvy. Zahrnuje osobní doručení zapůjčené částky zákazníkovi do místa bydliště a dále osobní výběr splátek celkové dlužné částky v místě bydliště zákazníka. Odůvodnění výše tohoto poplatku opět není ve smlouvě vysvětlena. Výše roční procentní sazby nákladů úvěru představovala dle smlouvy 91,66 %. Dlužná částka měla být uhrazena v 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Žalovaná uhradila na předmětný závazek 3 100 Kč. Ke dni podání žaloby žalobkyně požadovala na dlužné jistině 3 939,47 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek 915,53 Kč. Dále žalobkyně provedla výpočet zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 939,47 Kč od [datum] do [datum], což představuje částku 1 316,96 Kč a výpočet sjednaného úroku ze zápůjčky z částky 3 939,47 Kč za období od [datum] do [datum], což představuje částku 3 448,35 Kč. Jelikož žalobkyně tvrdila, že je žalovaná i od [datum] v prodlení s úhradou dlužné jistiny, požadovala žalobkyně zaplacení příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky) i od tohoto data, až do zaplacení dluhu. 5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 6. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 7. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 8. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Úvodem právního hodnocení soud konstatuje, že podepsaná smlouva představuje smlouvu o zápůjčce formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku, a to včetně spotřebitelem nepožadovaných plnění. Vzhledem ke konstrukci smlouvy o zápůjčce nelze mít pochyb o tom, že právní předchůdkyní žalobkyně zvolená forma smlouvy kalkuluje se souhrnným poplatkem jako odměnou představující cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání zapůjčených peněžních prostředků. Obecně touto cenou bývají pouze úroky. V daném případě je cena představována nejen úroky, ale i dalšími složkami poplatku (administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek), které cenu za poskytnutí peněžních prostředků zcela neadekvátně navyšují, aniž by jí odpovídaly věřitelem poskytnuté služby. Nelze pochybovat o tom, že právní předchůdkyní zvolená smluvní konstrukce kalkuluje s ohledem na faktické chování klientů tohoto typu finančních služeb s inkasním poplatkem jako s cenou za poskytnutý kapitál. Výše roční procentní sazby nákladů je stanovena pouze v závislosti na délce splácení půjčky, a to zavádějícím způsobem, když výše poskytované jistiny se mění. Výše inkasního poplatku se odvíjí od výše poskytnutých finančních prostředků a nikoli od faktických inkasních nákladů souvisejících s inkasem splátek v místě bydliště spotřebitelů. Těmito konstrukcemi se věřitel snaží eliminovat poměření skutečné výše ceny poskytnutého kapitálu, tj. úroků, se zásadou dobrých mravů. Sjednaný obsah smlouvy tedy brání tomu, aby bylo možno rozlišit skutečnou cenu věřitelem poskytnuté služby a skutečnou výši úroku, který tak nelze poměřovat korektivem dobrých mravů (§ 1 odst. 2 o. z.) Smlouva o zápůjčce, dle závěru soudu, svými účinky obchází účel a smysl právní úpravy, neboť věřitel smlouvou o zápůjčce záměrně cílil na výsledek, který není právní úpravou předvídán ani není žádoucí. Dále soud konstatuje, že z obsahu smlouvy nelze stanovit ani výkladem, jakým způsobem byla stanovena výše administrativního poplatku. Vzhledem k výše uvedenému lze ujednání o souhrnném poplatku považovat dle § 580 odst. 1 o. z., za neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy. 17. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatnou pouze část smlouvy o zápůjčce zahrnující ujednání o souhrnném poplatku nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru Krajský soud v Ostravě odkázal na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. 3 Cdo 1248/96 ze dne 26. 9. 1997, 2 Cdon 254/96 ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 436/05 ze dne [datum], v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem a účelem existence původního věřitele bylo vytvoření zisku v podobě souhrnného poplatku. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze jí od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Lze uzavřít, že bez sjednání souhrnného poplatku by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dn