16 C 4/2023-54 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 23 208,60 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené den [datum] pod [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný uhradí právní předchůdkyni žalobkyně poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 8 917 Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 9 628,27 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 580,33 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 614,68 Kč a zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z úvěru ve výši 88 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. 4. Při jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět do částky 5 101 Kč (kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 88% ročně z jistiny za dobu trvání závazku) a do 88% úroku ročně z částky 9 628,27 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že požadovaná úroková sazba se jeví žalobkyni jako nepřiměřeně vysoká. Soud řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne [datum]. 5. Ze zákaznické karty-žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z rozpisu splátek-výpočtu smluvního a zákonného úroku, z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum], z potvrzení podání z [datum] a [datum] a z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pod [číslo] smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Za jeho poskytnutí měl žalovaný uhradit celkový poplatek ve výši 8 917 Kč, který sestával z kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 88 % za dobu trvání závazku ve výši 5 101 Kč, částku za zprostředkování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a dále částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 036 Kč a 1 280 Kč, celkem 2 316 Kč. Současně se žalovaný zavázal uhradit doplňkové pojištění za sjednanou částku 1 560 Kč za dobu trvání závazku. Celkově byl žalovaný povinen zaplatit včetně pojištění částku 20 477 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 394 Kč, měsíčně tedy mělo být zaplaceno 1 576 Kč. Žalovaný fakticky uhradil pouze částku 1 200 Kč, a to 3 splátky po 400 Kč ve dnech 17. 4., 24. 4. a [datum] Tyto platby právní předchůdkyně žalobkyně započítala v rozsahu částky 371,73 Kč na jistinu, další platby započítala na příslušenství a poplatky. Ke dni podání žaloby žalobkyně požadovala neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 9 628,27 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 580,33 Kč a kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kdy smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, s nimiž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně rovněž kapitalizovala zákonný úrok z prodlení za období do [datum] ve výši 614,68 Kč, když od [datum] žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení do budoucna. 6. V případě prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením příslušné smlouvy žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela zejména z informací, které zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak i v neveřejných rejstřících. Finanční poměry žalovaného byly ověřeny v bankovních i nebankovních registrech, a to s negativním výsledkem. Dále byly zjišťovány informace v interní databázi právního předchůdce žalobkyně, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v evidenci neplatných dokladů a v evidenci adres obecných/městských úřadů, a to s negativními výsledky. V případě příjmů žalovaného bylo vycházeno z potvrzení o výši příjmu, které bylo vystaveno zaměstnavatelem [jméno] [příjmení], přičemž potvrzení o čistém měsíčním příjmu mělo zahrnovat průměrný příjem za 3 měsíce, bylo však potvrzeno pouze za 2 měsíce. Výše tohoto průměrného čistého příjmu žalovaného činila 21 986 Kč. Žalovaný byl zaměstnán jako zedník od [datum] na dobu neurčitou bez sjednání zkušební doby. V době vystavení potvrzení nebyl žalovaný ve výpovědi. Ze zákaznické karty žalovaného vyplývá, že žil s partnerkou, jako typ bydlení bylo uvedeno, že žije s rodiči. Jako účel poskytnutého spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč byl uveden nákup auta, což se jeví soudu jakou účelové a nepravděpodobné. Žalovaný měl 3 vyživovací povinnosti, avšak nebylo uvedeno v jaké výši. Ze zákaznické karty vyplývá, že měla být předložena i pracovní smlouva žalovaného, avšak tato doložena nebyla. Rovněž vzbuzuje pochybnosti skutečnost, že žalovaný byl zaměstnán u [jméno] [příjmení] od [datum], avšak o potvrzení o příjmu bylo vystaveno dne [datum] jen za 2 měsíce. Pokud se týká výdajů žalovaného, pak tyto nebyly žádným způsobem prověřeny a právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze ze statisticky podloženého modelu pro výdaje osob v daném místě a čase. U jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici žádné další doklady týkající se prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský ú