16 C 88/2023-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši celkem 17 570 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru společně s poplatkem v celkové výši 11 500 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 570 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 11 500 Kč od [datum], požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] včetně dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, z výpisu z účtu žalobkyně o poskytnutí částky žalovanému, z kopií upomínek zaslané žalovanému a ze dvou výplatních listů žalovaného za období prosinec 2021 a leden 2022 má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla elektronickými prostředky na dálku uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 8 000 Kč s tím, že za poskytnutí této částky žalovaný uhradí poplatek ve výši 1 200 Kč. [příjmení] měla být uhrazena do 13 dnů od jejího poskytnutí. Dodatkem ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] byla zápůjčka navýšena o 2 000 Kč a žalovanému tak byla fakticky poskytnuta částka 10 000 Kč s tím, že bude uhrazen poplatek 1 500 Kč. [příjmení] byla splatná dne [datum]. Přepočtením poplatku ve výši 1 500 Kč na roční úrokovou sazbu tento představuje 421 % ročně. Žalovaný na předmětný závazek neuhradil žádnou částku. Žalobkyně v souvislosti s prověřením úvěruschopnosti žalovaného vyžádala pouze mzdové listy za prosinec 2021 a leden 2022. Z obsahu mzdových listů je zřejmé, že základní mzda žalovaného činila 22 500 Kč, další složky mzdy pak byly představovány příplatky za práci o víkendu, odpoledne, v noci a prémiovými příspěvky na dopravu. Pokud se týká délky trvání zaměstnání, výdajů žalovaného a jeho domácnosti vycházela žalobkyně pouze ze sdělení žalovaného o žádným způsobem tyto finanční poměry nebyly ověřovány. Před podáním žaloby byl žalovaný opakovanými upomínkami ze dnů 8. 3., 15. 3., 22. 3., 31. 3. a [datum] vyzýván k zaplacení dlužné částky. Za předmětné upomínky požadovala žalobkyně vždy 500 Kč za každou upomínku, a to v souladu s bodem 2.3 smlouvy, celkem za pět upomínek částku 2 500 Kč. V souladu se stejným bodem předmětné smlouvy žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč o [datum] do [datum], a to v celkové výši 3 570 Kč. Celková dlužná částka ke dni rozhodnutí soudu představovala 17 570 Kč, přičemž žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku ve výši 11 500 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 6. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 7. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 8. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně. Vzhledem ke konstrukci smlouvy nelze mít pochyb o tom, že žalobkyní zvolená forma smlouvy je zavádějící v tom směru, že uvádí fixní částku úroku, která přepočtením na roční sazbu představuje úrok ve výši 421 % ročně. Tato sazba výrazným způsobem překračuje obvyklou míru úroků u spotřebitelských úvěrů v nebankovním sektoru, která se pohybuje v rozmezí 25 % - 40 % ročně, přičemž výše sjednaného úroku z úvěru nemůže být zastírání stanovením úrokové sazby ve fixní částce. Vzhledem k výše uvedenému lze ujednání o výši úroku z úvěru považovat dle § 580 odst. 1 o. z. za neplatné, neboť jeho výše je v rozporu s dobrými mravy. 15. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatná pouze část smlouvy o úvěru zahrnující ujednání o poplatku ze zápůjčky nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. 3 Cdo 1248/96 ze dne 26. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 436/05 ze dne [datum], v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem uzavření smlouvy o zápůjčce bylo vytvoření zisku v podobě poplatku. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze ji od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Dle názoru soudu nelze pochybovat o tom, že bez sjednání poplatku v dané výši by věřitel takové právní jednání neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku z poskytnutí prostředků jako zápůjčky. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze sjednání poplatku oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o poplatku, je pro jeho neoddělitelnost neplatné celé právní jednání, tedy celá smlouva o zápůjčce včetně sjednané smluvní pokuty. 16. Vzhledem k výše uvedenému se soud zabýval otázkou, zda uplatněný nárok či jeho část lze přiznat z jiného právního důvodu. V daném případě bylo prokázáno, že žalovanému byla fakticky předána částka 10 000 Kč na základě neplatné smlouvy o zápůjčce. Tímto se žalovanému dostalo bez právního důvodu plnění představující bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, výše bezdůvodného obohacení představuje poskytnutou částku. 17. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 10 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl minimálně od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a