Okresní soud v České Lípě 35 C 139/2026-11 – Náklady řízení

o zaplacení 22 000 Kč

Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 22 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) měl s žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému dne , datum, částku ve výši 22 000 Kč bankovním převodem. Žalovaný neuhradil věřiteli zpět ničeho. Pohledávka byla smluvně postoupena na přechodného věřitele , právnická osoba, a následně dále na žalobkyni. Z čerpaného úvěru žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně však považuje s ohledem na nedostatek zkoumání úvěruschopnosti žalovaného smlouvu za neplatnou a domáhá se tedy úhrady částky 22 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Předžalobní výzva byla odeslána, avšak žalovaný neuhradil ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci proti tomuto postupu neměli námitek.Vzhledem k pasivitě žalovaného soud v řízení vycházel z listin předložených žalobkyní a zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , že se na jejím základě původní věřitel , právnická osoba, . zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úroky a poplatkem v celkové výši 8 580 Kč uhradit zpět do 7. 7. 2024. Ke smlouvě byly vydány Standardní informace spotřebitelského úvěru, oba dokumenty mají být podepsány SMS kódem, a všeobecné obchodní podmínky. Dle Potvrzení o platbě ze dne 12. 5. 2025 byla dne 7. 6. 2024 zaslána na bankovní účet evidovaný pro žalovaného částka 22 000 Kč s poznámkou „půjčka“, variabilním symbolem je rodné číslo žalovaného a specifickým symbolem číslo smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávky z 20. 9. 2024 bylo zjištěno, že původní věřitel , právnická osoba, . eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 36 512 Kč na základě smlouvy č. , hodnota, , kdy tento dluh vychází z jistiny ve výši 22 000 Kč. Tato pohledávka byla smluvně postoupena na dočasného věřitele , právnická osoba, a následně smlouvou z 23. 9. 2024 na žalobkyni. Součástí smlouvy je seznam postoupených pohledávek, kde je žalovaný označen osobními údaji a pohledávkou. Dopisem z 22. 7. 2025 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno a dále byl dopisem z téhož dne upomenuta o úhradu dluhu před podáním žaloby.Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Žalobkyně se domáhala úhrady z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, smlouvu o úvěru považuje za neplatnou s ohledem na nedostatek zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud podotýká, že lze mít pochybnosti o (způsobu) skutečném uzavření smlouvy o úvěru či „půjčce“, nicméně toto nebylo předmětem řízení. Žalobkyně se domáhá výlučně vrácení poskytnuté částky bez dalšího případně smluveného příslušenství. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, netvrdil a tím spíše nedoložil, že k úhradě dluhu není povinen, nebo tuto úhradu již provedl. Soud má tak po provedení výše uvedeného dokazování listinami za to, že žalobkyně má nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení (vrácení poskytnuté částky ve výši 22 000 Kč), neboť bylo prokázáno, že žalovanému skutečně právní předchůdce žalobkyně finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, který má povinnost tuto částku vydat. Z tohoto důvodu bylo žalobě pro částku 22 000 Kč vyhověno. Příslušenství požadováno nebylo.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 700,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 290 Kč ve výši 1 530,90 Kč.