12 C 62/2026-53 – Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím.2. Tvrdila, že je nástupnickou společností po společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále také jen „předchůdkyně“).3. Předchůdkyně zastupovala žalovaného na základě příkazní smlouvy z 18. 2. 2019 o poskytování právních služeb v soudních sporech, které se týkaly vlivu emisí vypouštěných zejména elektrárnami, ale i jinými průmyslovými provozy. Dodatkem č. , hodnota, k příkazní smlouvě se žalovaným dohodla, že předchůdkyně má nárok na zvláštní odměnu, tzv. success fee, pokud dojde k ukončení imisních soudních sporů tak, že žalovaný obdrží plnění od žalovaných emitentů škodlivých látek. Podle čl. I dodatku č. , hodnota, vzniká nárok na success fee v případě, že dojde k dosažení plného nebo částečného úspěchu ve věci nebo uzavření dohody o narovnání nebo soudního smíru, v němž bude předchůdkyně žalovaného dle smlouvy zastupovat, a za podmínky, že při vydání pravomocného rozhodnutí nebo při uzavření dohody, resp. smíru uzavřeného mezi žalovaným a třetí osobou se tato třetí osoba zaváže k úhradě a také uhradí alespoň 75 % jistiny nárokované žalovaným. Výše této další odměny se bude pohybovat v rozmezí od 10 % do nejvýše 15 % jistiny nárokované žalovaným v daném soudním či jiném řízení a bude určena v rámci tohoto rozmezí, a to poměrně dle procentuální výše jistiny, která bude třetí osobou jako žalovanou uhrazena.4. Jedním ze žalovaných subjektů byla také společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, sídlem , adresa, , PSČ , adresa, (dále jen „společnost , Anonymizováno, “). Předchůdkyně zastupovala žalovaného v celkem 9 soudních řízeních, ve kterých jako žalovaný vystupovala právě společnost , Anonymizováno, . Jednání byla vedena dlouhou dobu, nebyla zcela jednoduchá z důvodů některých požadavků nebo představ společnosti , Anonymizováno, o způsobu řešení, resp. poskytnutí náhrady. Jednání bylo vedeno zejména prostřednictvím e-mailové komunikace, ale i osobně. V tomto případě se společnost , Anonymizováno, zavázala, že na základě dohody o narovnání zaplatí celkem 15 500 000 Kč. Dohoda o narovnání se vztahovala na soudní spory, ve kterých se žalovaný domáhal zaplacení částky celkem 18 901 550 Kč. Společnost , Anonymizováno, tak uhradila na základě dohody o narovnání 82 % z jistiny žalovaných částek, tedy s ohledem na znění dodatku 7 měla předchůdkyně nárok na 11 % success fee z jistiny, tj. 2 079 170,50 Kč. V době uzavření dohody o narovnání byla předchůdkyně zástupkyní žalovaného ve všech soudních řízeních, která byla dohodou o narovnání ukončeny. Byly proto splněny všechny podmínky stanovené dodatkem č. , hodnota, ke vzniku nároku na success fee 2 079 170,50 Kč bez DPH, resp. 2 515 796,00 Kč včetně DPH. Uvedenou částku žalobkyně žalovanému vyúčtovala daňovým dokladem č. , hodnota, , splatným dne 3. ledna 2026.5. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že uzavření dohody o narovnání nemůže samo o sobě zakládat nárok na požadovanou odměnu. Potvrdil, že s předchůdkyní 18. 2. 2019 uzavřel příkazní smlouvu o poskytování právních služeb v oblasti soudních sporů. Na základě této smlouvy předchůdkyně zastupovala žalovaného i v tzv. „imisních sporech“ neboli sporech týkajících se vypouštění škodlivých emisí SO2 a NOx, které způsobily žalovanému škodu na lesních porostech, vedených vůči společnosti , Anonymizováno, . Dne 3. 8. 2020 byl ke zmíněné příkazní smlouvě uzavřen dodatek č. , hodnota, , jímž byly mezi účastníky sjednány podmínky zvláštní odměny, tzv. success fee, konkrétně bylo ujednáno, že: V případě, že dojde k dosažení plného nebo částečného úspěchu ve věci nebo uzavření dohody o narovnání nebo soudního smíru, v němž bude příkazník příkazce dle této smlouvy zastupovat, náleží dále příkazníkovi zvláštní odměna (tzv. success fee). Tato odměna se týká pouze sporů o náhradu imisních škod na lesních porostech tzv. imisních sporů. Nárok na tuto zvláštní odměnu vzniká vždy jen za podmínky, že při vydání pravomocného rozhodnutí nebo při uzavření dohody, resp. smíru uzavřeném mezi žalovaným a třetí osobou se tato třetí osoba zaváže k úhradě a také uhradí alespoň 75 % jistiny nárokované příkazcem. Výše této další odměny příkazníka se bude pohybovat v rozmezí od 10 % do nejvýše 15 % jistiny nárokované příkazcem v daném soudním či jiném řízení a bude určena v rámci tohoto rozmezí, a to poměrně dle procentuální výše jistiny, která bude třetí osobou jako žalovanou uhrazena.6. Dne 22. 3. 2023 žalovaný a společnost , Anonymizováno, uzavřeli dohodu o narovnání, na základě níž byly s touto společností mimosoudně narovnány veškeré sporné nároky týkající se výše uvedených imisí a škod jimi způsobených žalovanému. Současně byly na základě této dohody následně ukončeny i do té doby vedené imisní spory, v nichž žalobkyně žalovaného zastupovala. Narovnací částka byla ujednána ve výši 15 500 000 Kč. Společnost , Anonymizováno, tuto částku zaplatila.7. Žalovaný se bránil tím, že k uzavření dohody o narovnání ze dne 22. 3. 2023 předchůdkyně žalobkyně nepřispěla. Žalovaný totiž v dubnu 2022 ukončil zastupování předchůdkyní, pokud jde o mimosoudní řešení předmětných imisních sporů (a nároků), což ostatně žalobkyně sama potvrzuje v podané žalobě (nadto imisní spory byly buď přerušeny, či odročovány). Byl to pouze a jen žalovaný, kdo od dubna r. 2022 intenzivně vyjednával se společností , Anonymizováno, podmínky smírného ukončení imisních sporů a finální řešení vzájemných sporných imisních nároků, a to bez jakékoli ingerence či přispění žalobkyně. Žalovaný zdůraznil, že byl donucen převzít iniciativu v záležitosti vyjednávání o mimosoudním řešení věci (imisních sporů), a to když výsledky jednání do té doby předložené předchůdkyní byly pro žalovaného jako pro , Anonymizováno, podnik neakceptovatelné, ba dokonce žalovanému jako klientovi žalobkyně byly od žalobkyně předloženy takové podmínky dohody o narovnání, které nejen že byly sjednány ve prospěch společnosti , Anonymizováno, , ale dle názoru žalovaného byly i v rozporu s právními předpisy, konkrétně s ust. § 17b odst. 1 zákona o státním podniku. Předchůdkyně předložila žalovanému návrh dohody o narovnání, dle něhož měl žalovaný v rámci mimosoudního řešení věci obdržet finanční částku 8 mil. Kč. Dalších 7,5 mil. Kč měl žalovaný obdržet na „propagační a marketingové aktivity“, které společnosti , Anonymizováno, umožní prezentovat se jako partner žalovaného. Jinými slovy řečeno, za částku 7,5 mil. Kč měla společnost , Anonymizováno, získat propagaci a reklamu sama sebe na akcích pořádaných žalovaným a tato její propagace a reklama poskytnutá jako „další“ plnění ze strany žalovaného měla být „odečtena“ z jejího závazku vyplývajícího z imisních sporů. Pokud by se skutečně mělo jednat o plnění ve prospěch žalovaného, pak by naopak možnost propagace a reklamy nutně musela zajistit společnost , Anonymizováno, na jí pořádaných akcích a pro žalovaného. Nic takového však ujednáno nebylo. Na základě těchto skutečností tak žalovaný ztratil důvěru v předchůdkyni jako svou zástupkyni a celá jednání o podmínkách dohody o narovnání převzal do vlastní režie. Po cca 1 roce skutečně intenzivních jednání bylo dosaženo shody a dne 22. 3. 2023 žalovaný a společnost , Anonymizováno, uzavřeli dohodu o narovnání. Na základě této dohody žalovaný obdržel 15,5 mil. Kč, nikoli „pouhých“ 8 mil. Kč, jak „ve prospěch“ žalovaného navrhla v minulosti ujednat předchůdkyně.8. Žalovaný vyjádřil přesvědčené, že pokud se předchůdkyně žádným způsobem nepodílela na vyjednávání podmínek nakonec uzavřené dohody o narovnání, nemohl jí nárok na jí nyní požadovaný success fee vzniknout. Příkazní smlouva o poskytování právních služeb je dle jeho názoru synallagmatický vztah (vzájemný závazek), tj. jedná se o právní vztah s vzájemným protiplněním, kdy advokát má povinnost poskytnout právní služby a klient má povinnost za tyto služby zaplatit odměnu. Stejně tak success fee je stále svým charakterem odměnou za poskytnuté právní služby. Nebylo-li poskytnuto plnění, právní služby, odměna žalobkyni nemůže náležet.9. Žalovaný doplnil, že i dle advokátního tarifu platí, že odměna je advokátovi poskytována za poskytnutí právních služeb, nikoli za jejich neposkytnutí. V příkazní smlouvě uzavřené mezi předchůdkyní a žalovaným není výslovně upraveno, že by i přes neposkytnutí právních služeb předchůdkyní, měl být žalovaný povinen hradit odměnu. Naopak již jen logickým výkladem ustanovení o success fee lze dospět k závěru, že při sjednání této odměny zcela jistě nebylo vůlí stran nastolit situaci, kdy si veškeré podmínky ujedná žalovaný a předchůdkyni následně uhradí „další“ odměnu. Žalovaný si byl vědom, že smluvní odměna advokáta respektuje zásadu smluvní volnosti stran, ale i přes tuto skutečnost, musí být pro její stanovení zakotveny základní limity, a to nejen z důvodů ochrany klienta jako „spotřebitele“ právních služeb. Pokud by žalovaný vycházel z argumentace žalobkyně, pak by zde byl nastolen naprosto jednost