Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhá zaplacení částky , částka, společně se zákonným úrokem z prodlení, a to na základě smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřeném dne , datum, pro částku , částka, , která měla být splacena , datum, . Podle článku 8.1, smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši , částka, . Žalovaná byla v prodlení s úhradou pěti splátek a sankce činí , částka, . Dle článku 3.1, smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. od poskytnutí úvěru do jeho úplného zaplacení, který činí , částka, . V článku 7 smlouvy, se strany dohodly na možném prodloužení splatnosti za podmínky, že žalovaná uhradí žalobkyni k datu splatnosti jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti automaticky prodlouží o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Splatnost úvěru se prodlužovala, pokud žalovaná s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkladné splátce a také veškeré doposud neuhrazené splátky ve vztahu, k nimž je v prodlení z důvodu nesplnění podmínky pro automatické prodloužení pro dobu splatnosti úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty , částka, a nesplacené jistiny úvěru , částka, . Úvěry poskytuje žalobkyně přes webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na nichž se žalovaná nejprve registrovala. Údaje jsou uvedeny v části B návrhu, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Zároveň byla povinna zaslat fotokopii svého dokladu totožnosti, což je připojeno. Žalobkyně provedla lustraci k databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Případně ověření údajů proběhlo prostřednictvím služby , jméno FO, od společnosti , právnická osoba, . Ověření majitele bankovního účtu bylo přes společnost , právnická osoba, ., která disponuje licencí AISP v souladu s druhou směrnicí Evropské unie, o platebních službách, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalované. Za tím účelem, je povinnost zaplatit verifikační platby ve výši , částka, na bankovní účet žalobkyně. Žalovaná zaslala žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. V rámci webového rozhraní byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala, kdy po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy, kdy přístup má pouze žalovaná, a to pomocí vlastního hesla. Žalobkyně úvěr vyplatila , datum, na účet č. , č. účtu, . Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla částka převedena. Z dílčích plateb ze strany žalované se jedná o částku , částka, .2. Žalovaná se vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala. Domáhala se částečného zamítnutí žaloby s tím, že po provedených platbách ve výši , částka, bude zaplacena nesplacená jistina , částka, , a to ve splátkách ve výši , částka, . Žalovaná namítá zastřenost právního jednání, neposouzení úvěruschopnosti, nemravnou výši RPSN a úroků, nezapočtení zaplacených částek. Žalovaná se snažila věc řešit mimosoudně, avšak její návrhy akceptovány nebyly. Žalobkyni zaslala návrh smírného vyřešení sporu s datem , datum, . Komunikovala i se společností, která pro žalobkyni dlužnou částku vymáhala. Žalovaná doložila zprávu podanou právním zástupcem žalobkyně o účtu, na který zaslala platbu ve výši , částka, . Jednalo se o účet žalobkyně u , právnická osoba, . č. , č. účtu, . Ostatní platby byly zaslány na účet společnosti , Jméno žalobkyně, . u , právnická osoba, , č. účtu , č. účtu, .3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, z , datum, je zjištěno, že smlouvu uzavřely účastnice řízení. Předmětem smlouvy je poskytnutí nebankovního podnikatelského úvěru. Klient, tedy žalovaná, je podnikatelem, fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění po dobu nejméně jednoho měsíce kedni uzavření smlouvy. Strany se dohodly, že bude poskytnut úvěr ve výši , částka, na dobu 70 dní ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutý úvěr byl sjednán 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Den konečné splatnosti byl , datum, . Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky poskytnuté jako úvěr a zaplatit příslušenství a veškeré poplatky za poskytnutí úvěru a další finanční závazky. Dohodnuto smluvně bylo v souladu s článkem III. smlouvy, účtování poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti. V případě prodlení klienta se splácením úvěru trvajícího do devadesáti dnů včetně, bude klientovi vyúčtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně při prodlení více než devadesáti dnů je účtováno počínaje devadesátým prvním dnem prodlení poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Článek VIII. upravuje prodlení a sankce, kdy v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky je povinen hradit společnosti smluvní pokutu ve výši , částka, . V případě prodlení s úhradou úvěru nebo dílčí jeho části po dni konečné splatnosti úvěru je klient povinen hradit úroky z prodlení. U prodlení trvajícího devadesát dnů do nekonečné splatnosti úvěru ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. U prodlení trvajícího více než devadesát dnů do dne konečné splatnosti úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku úvěru denně. Smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru.4. Z potvrzení o provedené platbě přes , Anonymizováno, lze zjistit, že částka , částka, byla poukázána na účet č. , č. účtu, dne , datum, v 10:51 hodin.5. Z dokladu o verifikační platbě lze zjistit, že žalovaná uhradila částku , částka, na bankovní účet žalobkyně za účelem ověření majitele účtu.6. Z kopie občanského průkazu žalované je zjištěno, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.7. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, je zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .8. Z webového rozhání zjištěného k datu , datum, je zjištěno, že společnost , Anonymizováno, se zabývá podnikatelskými půjčkami, je nebankovním poskytovatelem úvěrů v České republice. Nabízí rychlý a flexibilní podnikatelský úvěr až do výše , částka, s možností splácení až na 12 měsíců. Služby poskytuje výhradně online. Cílem je poskytovat snadno dostupné a včasné finanční řešení pro podporu růstu podnikání klientů. Klient, tedy žadatel musí být starší 18 let, občanem České republiky, mít platné živnostenské oprávnění a bankovní účet, na který budou prostředky zasílány. K žádosti o půjčku je zapotřebí internet, mobilní telefon, bankovní účet, vlastní e-mailová adresa a občanský průkaz.9. Ze zprávy , právnická osoba, ., , adresa, je zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je , Jméno žalobkyně, ., , adresa, . Z výpisu z tohoto účtu za období , datum, do , datum, je zjištěno přijetí platby ve výši , částka, od , Jméno žalované A, , a to ve vztahu ke smlouvě, která je předmětem soudního sporu.10. Z výpisu účtu žalobkyně vedeného , právnická osoba, ., je zjištěno, že na tento účet došly platby z účtu žalobkyně dne , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč a , datum, , Anonymizováno, Kč.11. Žalovaná soudu uvedla, že má účet u , právnická osoba, , ze kterého posílala platby na účet žalobkyně. Ten se v průběhu doby měnil. , adresa, Kč obdržela. Je samoživitelka, brala to všeobecně, použila ji na běžné náklady, nebyly použity tyto peníze na podnikání.Pokud uvedla, že peníze použila na internet, tak částečně to souviselo s podnikáním. Příjmy má pouze z podnikání. K podnikatelskému úvěru jí vedla tíživá finanční situace. Smlouvu četla, ale nenapadlo jí, že tam bude tak vysoký denní úrok. Vyživovací povinnost má k sedmiletému synovi, se kterým je sama. Výživné na syna od jeho otce dostává. Bydlí v podnájmu, platí , částka, , což je včetně služeb. V rámci svého podnikání pracuje pro nějakou firmu, a z toho má měsíční příjem. Telefonuje z domova pro tyto firmy, takže vlastně výdaje nemá. Je to jenom nájem a internet. Daňové přiznání za rok 2025 podávala sama. Předtím to dělala její kamarádka účetní. Žalovaná má účet č. , č. účtu, . Neví, jak je možný, že po ní chtějí , částka, . Provádí prodej po telefonu, domlouvá schůzky pro obchodníky, prodávala přírodní produkty jako doplňky stravy. Výdělek je podle toho, co jí firma dá za práci, v průměru třeba , částka, . Je prakticky zdravá, syn je také zdravý. , adresa, Kč je ochotná zaplatit ve splátkách.12. O skutkovém stavu učinil soud v následující závěr: Mezi účastníky řízení byla uzavřena , datum, smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala žalované bezhotovostně poskytnout v souladu s ustanovením § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v účinném znění, úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl splatný , datum, . Žalovaná se pak zavázala úvěr uhradit v souladu s uzavřenou smlouvou, kdy kromě částky jistiny se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, který činí v 1 % za každý den čerpání úvěru. Celkem se jednalo o splátky, kterých bylo pět. Každá jednotlivá splátka byla ve výši , částka, , z toho bylo , částka, jistina úvěru a , částka, poplatek za poskytnutí úvěru.13. Žalovaná i v době uzavření smlouvy podle živnostenského rejstříku byla podnikatelkou. Rozsah jejího podnikání je uveden výše. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala totožnost žalované a prostřednictvím verifikační platby , částka, ověřila majitele účtu. Žalovaná zaplatila na účet žalobkyně u , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, splátky dne , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč a , datum, , Anonymizováno, Kč. Na účet žalobkyně u , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, , pak částku , částka, , která byla na tento účet připsána , datum, , kdy podle variabilního symbolu se splátky vztahovaly k uzavřené smlouvě.14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce, takto.15. Pokud jde o právní posouzení, vychází soud z ustanovení občanského zákoníku a věc posuzuje podle tohoto zákona a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to v účinnosti k datu uzavření smlouvy. V době uzavření smlouvy žalobkyně jako podnikatel podle ustanovení § 420 odst. 1 OZ, byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel. Žalovaná uzavřela smlouvu a s ohledem na údaje níže uvedené byla spotřebitelem.16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnu závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouvaneplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (2. odstavec). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (3. odstavec).18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, se označuje za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která je byť mezi účastníky dohodnuta, anebo soudem určena, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž, od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ, mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistin spotřebitelského úvěru v době podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ).19. Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.20. Podle ustanovení § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Pokud právní jednání vykazuje znaky uvedené v ustanovení § 588 OZ (právní jednání, které zjevně odporuje dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek), jedná se o absolutně neplatné právní jednání. K absolutní neplatnosti soud přihlíží podle ustanovení § 588 OZ, z úřední povinnosti.22. Podle ustanovení § 419 OZ, je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého podnikání uzavírá smlouvu s podnikatelem, anebo s ním jinak jedná.23. Podle ustanovení § 420 odst. 1, 2 OZ, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963, se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvu související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.24. Podle ustanovení § 433 odst. 1, 2 OZ, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka, ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.25. Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Spotřebitelem může být i fyzická osoba podnikatele, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ).26. Podle Nejvyššího soudu ČR, zákonodárce zavedením právní úpravy k ustanovení § 433 OZ, v rámci ochrany slabší strany zjevně nezamýšlel rozlišovat mezi subjekty slabší strany a ochranu poskytuje všem subjektům, které definici slabší strany splňují. Slabší stranou, může být jak spotřebitel, tak i osoba v postavení podnikatele. Současně zákonodárce zavedením zvláštní ochrany slabší strany zřetelně nezamýšlel poskytovat v případě podnikatelů, jež jsou v závazku slabší stranou, ochranu toliko prostřednictvím korektivu dobrých mravů, který je obecně aplikovatelný bez ohledu na povahu stran. Budou-li prokázány zákonné předpoklady takové právní ochrany, posuzuje soud primárně možnou aplikaci ustanovení § 433 OZ, které přitom poskytuje dekompozici a konkretizaci zásad rovnosti, dobré víry a zákazu zneužití práva.27. V ustanovení § 433 odst. 1 OZ, je vymezen zákonný zákaz zneužití hospodářského postavení podnikatele, odborníka; ustanovení je kogentní povahy, za situace, kdy občanský zákoník neuvádí výslovně pravidla o tom, jaký je následek porušení takového zákazu. Je třeba použít standardní pravidlo o neplatnosti právního jednání. V ustanovení § 433 OZ, je tak samostatně aplikovatelné, tj. k jeho aplikaci zároveň není nutné dovodit porušení jiného (zvláštního) podrobnějšího ustanovení na ochranu slabší strany. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy řeší ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele. Podle § 433 OZ, nezbavuje podnikatele je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 OZ. Ustanovení § 433 OZ, je založeno na vzájemné provázanosti znaku objektivních (zřejmá a nedůvodná nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech stran) a znaků subjektivních (zákaz zneužití kvality odborníka a svého hospodářského postavení, vytváření či využití závislosti jiného podnikatele). Ustanovení § 433 OZ, poskytuje ochranu všem subjektům, které splňují naplnění předpokladů postavení slabší strany a prokáží, že druhá strana zneužila své hospodářské postavení nebo kvalitu odborníka k vytvoření nebo k využití závislosti slabší straně k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Je třeba dodat, že součástí smluv byly tzv. formulářové smluvní podmínky.28. Půjde-li u dlužníka k postavení slabší strany, je potřeba posoudit, zda-li jsou naplněny předpoklady právní úpravy tzv. adhezních smluv. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (§ 1798 odst. 2 OZ). Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran, nebo podle jejich pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (ustanovení § 798 odst. 1 OZ). Pro aplikaci ustanovení občanského zákoníku o adhezních smlouvách musí souběžně nastat dva předpoklady: a) adhezní kontraktace ve smyslu ustanovení § 1798 odst. 1 OZ a b) postavení aherujícího smluvního partnera jakožto slabší strany ve smyslu § 433 OZ. Za splnění těchto podmínek se pravidla o adhezní kontraktaci použijí i na vztahy mezi podnikateli.29. Žaloba není v plném rozsahu důvodná.30. V první řadě se soud zabýval postavením smluvních stran, kdy smlouva sice byla formálně uzavřena mezi podnikateli, avšak žalovaná v posuzovaném právním vztahu vystupuje v postavení spotřebitele. Co se týče důvodů, soudu v tomto směru posuzoval zejména objektivní znaky, respektive objektivní postavení smluvních stran, kdy ve smlouvě ujednaná práva a povinnosti zcela jednoznačně zakládají výraznou nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran, a to v neprospěch žalované. Co se týče objektivních znaků, je zřejmé, že postavení žalobkyně coby právnické osoby, která se specializuje na poskytování úvěrů, je nesrovnatelné s postavením žalované, jejíž podnikatelské činnosti jsou minimální a tvrzení žalované, že v době uzavření smlouvy byla v tíživé finanční situaci a finanční prostředky použila nikoliv na podnikání, eventuálně pouze velice okrajově. Tím, že byla uzavřená žalovanou smlouva zakládající výraznou nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech, došlo ke zneužití kvality žalobkyně coby odborníka. Smlouva byla uzavřená adhezním způsobem, jedná se v podstatě o smlouvu užívanou žalobkyní v obchodním styku, kdy základní podmínky jsou určeny žalobkyní, aniž by žalovaná coby slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit a žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu jako slabší smluvní strana. Za této situace a s poukazem na výše uvedené je třeba na žalovanou v posuzovaném smluvním vztahu pohlížet jako na spotřebitele.31. Jak je výše uvedeno, věc je třeba právně posoudit tak, že žalobkyně v pozici podnikatele poskytla žalované v pozici spotřebitele finanční prostředky, přičemž tuto smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, podléhající režimu speciálních ustanovení, obsažených v ustanovení § 1810 a následujících OZ, v jejichž rámci je třeba smluvní ujednání účastníků přednostně posuzovat. Žalované v postavení spotřebitele pak náleží zvýšená ochrana. Veškerá ujednání mezi spotřebitelem, tedy žalovanou a podnikatelem, tedy žalobkyní, podrobil soud při aplikaci Směrnice Rady , Anonymizováno, ze dne , datum, , o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Posouzení, zda nemají zneužívající charakter ve smyslu ustanovení § 1813 OZ, tedy zda tato ujednání projdou testem proporcionality. Je-li odhlédnuto od toho, že žalobkyně evidentně neověřovala úvěruschopnost žalované, ač tuto povinnost s ohledem na shora uvedené měla, což činí smlouvu neplatnou, uvádí soud, že touto, mezi účastníky uzavřenou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Tato sazba zcela mimořádně vybočuje z běžných podmínek u úvěrového trhu. V době uzavření smlouvy se úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami pohybovaly zpravidla v jednotkách až nižších desítkách procent ročně, přičemž ani u rizikovějších nebankovních úvěrů běžně nedosahovaly úrovně sjednané mezi účastníky tohoto řízení. Sjednaná úroková sazba převyšuje obvyklou cenu peněžních prostředků na trhu a zjevně neodpovídá ani zvýšenému riziku spojenému s poskytováním nebankovních úvěrů. Podle ustanovení § 580 OZ, je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné. Má-li právní jednání znaky obsažené v ustanovení § 588 OZ, jedná se o absolutně neplatné právní jednání a k absolutní neplatnosti soud přihlíží podle ustanovení § 588 OZ, z úřední povinnosti. Soud má za to, že smluvní ujednání zavazující k platbě, sjednané jako poplatku zjevně odporuje. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaná je ve vztahu k žalobkyni informačně slabší stranou, s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky v rozporu s dobrými mravy.32. Ve věci nelze oddělit ujednání o poplatcích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, neboť nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele je tak významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a zjevně rozpornou s dobrými mravy. Zároveň soud není oprávněn toto ujednání nahradit, protože použití ustanovení § 577 OZ vylučuje článek 6 odst. 1 směrnice , Anonymizováno, , který je třeba vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravy členského státu, jež vnitrostátnímusoudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Pokud by vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí, v takové smlouvě, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 směrnic , Anonymizováno, , by mohlo být ohroženo. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele.33. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru o nepřiměřené nerovnováze práv a povinností smluvních stran, kdy smlouva obsahuje pro žalovanou jako spotřebitele nevýhodná ustanovení, která ve svém souběhu, v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné smlouvu hodnotit jinak než jako zjevně nemravnou. Zároveň z uvedeného plyne, že smluvní ujednání stran zavazující k platbě poplatku, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání, je absolutně neplatné. Soud uzavřel, že smlouva neodpovídá zásadě dobrých mravů a proporcionality, je absolutně neplatná, kdy absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého začátku. Účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ).34. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou, o kterou se žalovaná obohatila) a částkou, kterou žalovaná splatila. Tedy v daném případě se jedná o částku , částka, a zavazuje žalovanou zaplacení rozdílu mezi poskytnutou částkou , částka, a částkou splacenou ve výši , částka, , tedy zavazuje žalovanou k zaplacení částky , částka, , přičemž bylo vyhověno žádosti žalované a tuto částku může splatit ve splátkách ve výši , částka, , splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná má příjmy z podnikání, je závislá na zakázkách, které má, je samoživitelkou, pečuje o jedno nezletilé dítě. Ve vztahu k žalobkyni má soud za to, že úhrada ve splátkách žádným způsobem nezasáhne do aktivit žalobkyně a žalobkyni nepoškodí. Žalovaná své povinnosti dostojí, bude-li splátky řádně hradit. Pokud nezaplatí, byť jednu jedinou z těchto splátek, stane se nedoplatek splatný v celé dosud nesplacené výši najednou (§ 1931 OZ).35. S poukazem na výše uvedené pak žaloba do zbývající částky a zákonného úroku z prodlení byla zamítnuta.36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) tak, že žádné z účastnic nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, a to s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastnic v daném sporu.