Žalobkyně se žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, domáhá zaplacení žalované částky včetně příslušenství. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným, v postavení podnikatele, a společností , právnická osoba, ., , adresa, , došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kdy nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem e-smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky podle smlouvy a předpisu splátek dne , datum, se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši , částka, , dále paušální ceny za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, kdy se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Úhrady byly sjednány na první straně smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se zavázal žalovaný uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, a poslední splátka připadla na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena , datum, ve výši , částka, . Dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právo právní předchůdkyně žalobkyně na uhrazení celé dlužné částky, která činila jistinu , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru o uzavření smlouvy , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru , částka, , úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště , částka, . S ohledem na to, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazen v dohodnuté lhůtě, určí se neuhrazená jistina úvěru , částka, od , datum, úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně, úroková sazba z úvěru ve výši 8 % ročně sjednána v článku splatnost úroky a RPSN ve smlouvě. V důsledku prodlení vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně. S ohledem na porušení smluvních povinností vzniká právní předchůdkyni žalobkyně práva na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Žalobkyně požaduje zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úroku 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a nákladů řízení.2. Žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně omluvila svou neúčast. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti stran sporu.3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, je zjištěno, že smlouva je uzavřená mezi stranami sporu, kdy poskytovatelem úvěru je společnost , právnická osoba, ., , adresa, , příjemcem úvěru je , Jméno žalovaného A, , smlouva je podepsána , datum, . Výše úvěru je představována částkou , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit úrok v celkové výši , částka, , za poskytnutí úvěru zaplatit úplatu , částka, , zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu , částka, a za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti poplatek , částka, . Celková dlužná částka je ve výši , částka, , je poskytnuta na 14 měsíců. Žalovaný se zavázal dlužnou částku zaplatit ve 14. splátkách ve výši , částka, . Ve smlouvě je ujednáno, že při neplacení splátek řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. V případě prodlení dlužníka věřitel zasílá upomínky, vyzývá k uhrazení dluhu. Zaslání upomínek je zpoplatněno částkou , částka, za každou z nich, kdy částka se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním vyhotovení upomínky ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, . Pokud nedojde k zaplacení přes upomínky, může dojít k zesplatnění, které bude oznámeno žalovanému s tím, že věřitel informuje o postoupení úvěru inkasnímu pracovníku věřitele k vymáhání, oznámení je zpoplatněno částkou , částka, , která je tvořena částkou , částka, podle věty třetí od tohoto odstavce a částkou , částka, jako úhrady nákladů věřitele na činnost inkasního pracovníka. Dlužník je povinen podle smlouvy oznámit věřiteli veškeré změny údajů uvedený k záhlavní smlouvy, zejména adresu trvalého bydliště, adresu doručovací, údaje o finanční situaci, příjmech, nákladech a výdajích, a nákladech a výdajích své domácnosti, včetně dalších půjček, úvěrů či finančních dluzích své domácnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 dnů od změny některé z uvedených skutečností. Zavázal se poskytnutou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách uvedených v předpisů splátek, celková dlužná částka je splatná okamžitě v případě, že dlužník neuhradí dlužné částky ani přes upomínky věřitele a věřitel celkovou dlužnou částku prohlásí za okamžitě splatnou, věřitel má právo zrušit závazek založený smlouvu, požadovat oznámením zaslaným dlužníkovi okamžité splacení, pokud se věřitel dozví, že peněžní prostředky byly dlužníku poskytnuty na základě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo když dlužník věřiteli zamlčel podstatné údaje pro posouzení úvěruschopnosti, stane se celý dluh předčasně splatný a dlužník je povinen spolu s poskytnutými peněžními prostředky uhradit úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek, úrok, případnou smluvní pokutu a úroky z prodlení. Součástí smlouvy je předpis splátek, které měly být žalovaným hrazeny.4. Z dokladů o provedených platbách v hotovosti je zjištěno, že žalovaný zaplatil v hotovosti , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek je zjištěno, že společnost , právnická osoba, ., , adresa, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, . Ze seznamu postupovaných pohledávek je možné zjistit, že byla postoupena i pohledávka vůči žalovanému. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem z , datum, .6. Žalovanému byla zaslána výzva se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , odesláno téhož dne poštou. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, do , datum, .7. Soudem bylo zjištěna, že žalovaný je přihlášen k trvalému pobytu na adrese úřadu, a to , Jméno žalovaného B, . Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku je zjištěno, že tato adresa je uvedena ve vztahu k žalovanému i v živnostenském rejstříku, živnostenské oprávnění žalovaného zaniklo k datu , datum, .8. Dokazování, jak je shora popsáno, hodnotí soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít, následně posoudit z hledisek právních.9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., , adresa, , se žalovaným uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši , částka, , úplatu za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěrového případu , částka, , poplatek za inkaso plateb v hotovosti , částka, . Celkem měl žalovaný podle smlouvy zaplatit , částka, ve 14 splátkách ve výši , částka, měsíčně. Částku úvěru žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný na úvěr zaplatil 3krát , částka, , dne , datum, , , datum, a , datum, . Žádná další platba podle žalobkyně žalovaným poskytnuta na uvedený úvěr nebyla. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Žalovaný v případě nesplnění povinností vyplývajících ze smlouvy byl povinen hradit smluvní pokutu, o této se žalobkyně v žalobě zmiňuje, ale předmětem sporu učiněna nebyla, není uvedena ve výrokové části žaloby.10. Na základě zjištěného skutkového závěru po právní stránce posuzuje soud věc takto:Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele po tyto nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo změny zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a na způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnota majetku přitom se zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splácen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že nebude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitele spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem dle odst. 2., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, podle odstavce 1., uváží tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle ustanovení § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle ustanovení § 419 OZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle ustanovení § 420 odst. 2 OZ pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.11. V případě shora uvedené smlouvy je zjištěno, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, je uzavřena podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, kdy je uvedeno, že smlouva je uzavřena v rámci podnikatelské činnosti žalovaného, jemuž je poskytnut úvěr neúčelový, hotovostní, s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou na dobu určitou ve výši , částka, s povinností zaplatit další částky ve smlouvě vymezené. Ve smlouvě zároveň je uvedeno, že věřitel je oprávněn zrušit závazek založený smlouvou a dlužníkovi zaslat požadavek okamžitého splácení, pokud se dozví, že peněžní prostředky byly poskytnuty na základě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo že dlužník věřiteli zamlčel podstatné údaje pro posouzení úvěruschopnosti, pak by byl dluh předčasně splatný, zároveň ze smlouvy vyplývá, že dlužník prohlásil, že není politicky exponovanou osobou podle zákona č. 253/2008 Sb. Soud neposuzuje v daném případě smlouvu podle jejího názvu, neboť není rozhodující formální označení smlouvy jako podnikatelské, ale ani skutečnost, že žalovaný uvedl ve smlouvě své identifikační číslo pro podnikající fyzickou osobu, ale skutečný účel smlouvy. Úvěr byl poskytován jako neúčelový hotovostní úvěr, přičemž žalobkyně neprokázala, že sloužil k financování podnikání žalovaného. Za této situace pak uzavírá soud, že žalovaný splňuje podmínky pro to, aby bylo na něj nahlíženo v souladu s ustanovením § 419 OZ a § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. K tomu pak soud dále uvádí, že není prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným u soudu zjistitelným způsobem neověřila informace o úvěruschopnosti žalovaného, když v tomto směru není cokoliv doloženo, to znamená, že by bylo zjišťováno, jaké jsou příjmy a výdaje žalovaného, že by byla provedena lustrace ve veřejně dostupných registrech, úsudek o schopnosti žalovaného splácet úvěr není dostatečně věrohodně doložen, nejsou předloženy dokumenty týkající se základní lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích a registrech. Přitom splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného je podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěru rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. U soudu nebyly žádné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného navrženy. Žalobkyně se z prvního jednání nařízeného ve věci omluvila, svou neúčastí na jednání znemožnila soudu poskytnout jí podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučovací povinnost plynoucí z uvedeného ustanovení, která přichází v úvahu v průběhu jednání. Vzhledem k tomu, že se jednání žalobkyně ani její právní zástupce nezúčastnili, nemohl být tento institut použit (rozsudek sp. zn. , spisová značka, , usnesení Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ).12. Toto se vztahuje i na možnost poučení o skutečném účelu úvěru, okolnostech uzavření smlouvy, využití úvěru fakticky.13. Z výše uvedených okolností tedy učinil soud závěr, že úvěrová smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je dle ustanovení § 580 odst. 1 OZ neplatná, k čemuž soud přihlíží v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.14. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy převzal, smlouva je shledána neplatnou a na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši poskytnutého úvěru, přičemž žalovaný, jak vyplývá z dokladu předloženého žalobkyní, na úvěr poskytl částku v celkové výši , částka, . Soud tedy shledal požadavek žalobkyně za důvodný do částky , částka, , v tomto rozsahu je představováno bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, tedy po zaplacení částky , částka, .15. Pokud jde o placení zákonných úroků z prodlení, úplaty za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště má soud za to, že úroky z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení nelze přiznat s ohledem na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální v obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěru, kteří nepostupují podle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené, která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ tak v době rozhodování soudu dán není. Dohoda mezi účastníky řízení o dohodě splatnosti není žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný v průběhu řízení netvrdí skutečnosti, které by vedly soud k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., případně rozhodl o plnění ve splátkách, je rozhodnuto, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když nejsou shledány důvody pro stanovení lhůty delší a nejsou shledány podmínky pro rozhodnutí o placení dlužné částky ve splátkách. Pro takový postup nemá soud podklad. Ostatní nároky vyplývající ze smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy.16. Soud shledal žalobu důvodnou co do částky , částka, , v tomto rozsahu žalobě vyhověl, ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, když další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy. Žalovaný své povinnosti dostojí, zaplatí-li částku , částka, v zákonné 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 o.s.ř.).17. Žalovaný je v převážné míře úspěšný, náklady řízení mu nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.