15 C 156/2023-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 35 341 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] [číslo], a to za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictví internetových stránek [webová adresa] a SMS zpráv. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kdy odesláním žádosti žalovaný výslovně souhlasil, že se seznámil s obchodními podmínkami, obsahem návrhu smlouvy, jakož i standardními informacemi o spotřebitelskému úvěru. Na základě smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci žalobního návrhu požaduje zaplacení poskytnutých finančních prostředků a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 15 314 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že celkovou pohledávku ve výši 35 341 Kč právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel postoupila na žalobkyni jako postupníka, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 17. 5.2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Žalovanému bylo přitom předvolání k jednání doručeno [datum] vhozením do schránky v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o podnikatelské zápůjčky ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobkyně k důkazu předložila nepodepsanou Smlouvu o podnikatelské zápůjčce [číslo] jež měla být uzavřena mezi žalovaným jako fyzickou osobou podnikající a [právnická osoba] s.r.o. dne [datum], přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli stran směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 230 %, a to v 6 měsíčních splátkách ve výši 5 891 Kč, když první splátka měla být splatná dne [datum]. K vyplacení zápůjčky následně došlo dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], jak je zřejmé z výpisu z účtu u [právnická osoba] [právnická osoba] k výzvě soudu sdělila, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] v květnu 2020 byl žalovaný. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o podnikatelské zápůjčce mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., neboť na smlouvě absentují podpisy stran, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem. Soud však konstatuje, že má za prokázané poskytnutí částky ve výši 20 000 Kč, a to na základě ztotožnění platby z výpisu z účtu předloženého žalobkyní, když zároveň ze sdělení [právnická osoba] je zřejmé, že majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] v době poskytnutí částky 20 000 Kč byl žalovaný. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 20 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 15 341 Kč a odpovídajícího příslušenství, a to s ohledem na neplatnost smlouvy o podnikatelské zápůjčce z důvodu absence podpisů smluvních stran. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 15 341 Kč a co odpovídajícího příslušenství zamítl. 10 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od doručení předžalobní upomínky za použití ust. § 573 o. z., podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní upomínka byla dle poštovního podacího archu odeslána žalovanému dne [datum], doručena tak byla dne [datum], ode dne následujícího tak mohl žalovaný plnil a neučinil-li tak, dostal se dnem [datum] s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč, za dobu od [datum] do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl. 11 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, p