21 C 51/2019-432 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobci se svou žalobou domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), a to rozdělením pozemku na dva, kdy nejlépe dělitelný je pozemek pomocí přímky, která by byla rovnoběžná s delší částí pozemku a zároveň by procházela body ležícími v polovině jeho kratších stran (dále i jen„ podélné dělení pozemku“). Dělení příčné by způsobilo, že by se díl žalované vklínil do scelených pozemků žalobců a vznikla by účelně nevyužitelná část pozemku žalobců tzv. za rohem. Podíly obou stran na předmětném pozemku jsou stejné a činí id. jednu polovinu k celku a zároveň obě strany současně vlastní pozemky k němu přilehlé, žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] – zahrada a žalovaná má ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], která slouží k bydlení. Na předmětném pozemku se nachází bazén, s jehož umístěním žalobci ani jejich právní předchůdci nikdy nesouhlasili, proto by při vypořádání spoluvlastnictví k tomuto bazénu nemělo být přihlíženo. Obě strany nejsou schopny se domluvit na užívání společného předmětného pozemku, předžalobní vyjednávání selhala. 2. Po vyjádření žalované k žalobě a při prvním jednání žalobci doplnili svá žalobní tvrzení o uvedení, že bazén je věcí movitou, kterou žalovaná může přemístit jinam, a proto jeho existence by neměla mít vliv na způsob vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku reálným dělením způsobem navrhovaným žalobci. Pokud je pod bazénem betonový základ, tak ten je součástí předmětného pozemku a jako takový ve spoluvlastnictví žalobců a žalované a tudíž předmětem vypořádání, a proto je třeba jej ocenit a pak zvážit, jaký má existence takové součásti společného předmětného pozemku vliv na způsob vypořádání. Z pohledu žalobců by tato relevance neměla být žádná, protože betonový základ byl zřízen právními předchůdci žalované a jejího manžela (prodávajícími bazénu) bez souhlasu tehdejších spoluvlastníků předmětného pozemku. Bazén jako movitá věc byla na pozemek umístěna okupací, tj. protiprávním postupem a nemůže žalované založit právní ochranu, protože by se jednalo o zneužití práva. Podle žalobců také nelze přehlížet, že žalovaná s manželem v minulosti dlouhou dobu protiprávně předmětný pozemek užívala nejen k rekreačním účelům, ale i k umístění staveb, které později zase odstranila, mezi účastníky byl veden spor o zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované u Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka]. Žalobci tvrdí, že o umístění bazénu na předmětném pozemku se dozvěděli až poté, kdy pozemek koupili do podílového spoluvlastnictví, když před koupí neměli na tento pozemek přístup a zakoupením ideální poloviny předmětného pozemku bylo podmínkou pro současný prodej pozemku, resp. jeho části parc. [číslo] od pana [příjmení]. Žalobci postavili na hranici s předmětným pozemkem na svém pozemku parc. [číslo] rodinný dům, kdy dodrželi stanovenou vzdálenost od hranice s předmětným pozemkem. Žalovanou navrhované příčné dělení předmětného pozemku způsobí již zmiňované vlastnictví pozemku„ za rohem“, podstatně žalobce poškodí a vznikne nerovnost v cenách obou nově vznikajících částí pozemku, podélné dělení předmětného pozemku nepoškodí nikoho, pouze poškodí existenci bazénu, který ale na předmětném pozemku stojí protiprávně bez právního důvodu, žalobci jsou připraveni nést náklady na demontáž bazénu. V průběhu řízení žalobci doplnili svá tvrzení ještě o uvedení, že vzájemné problémové vztahy účastníků se nelepší, naopak se stále zhoršují, aktuálně jsou vystupňované probíhajícím přestupkovým řízením proti žalované a jejímu manželovi a účastníci by tak museli být při příčném dělení předmětného pozemku odděleni od sebe více než je běžné (např. pletivem), a to nejméně dvoumetrovým neprůhledným plotem, případně zdí, což bude znamenat, že okolí bazénu (který by v případě příčného dělení pozemku mohl být zachován), bude obklopeno ze 3 stran neprůhlednou dvoumetrovou zdí, a protože bazén je na jihu pozemku, tak bude po většinu dne tato část pozemku, která by byla přikázána žalované, zastíněna. 3. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku a jeho rozdělením nikoliv způsobem navrhovaným žalobci, ale tzv. příčným rozdělením, kdy žalované připadne díl, na kterém stojí bazén a žalobcům druhý díl, který bude na západní straně sousedit s pozemkem žalobců parc. [číslo] (dále i jen„ příčné dělení pozemku“), a to to z těchto důvodů a) na předmětném pozemku v části navrhované do vlastnictví žalované se nachází bazén, který je v SJM žalované a jejího manžela, přičemž tento bazén zde stál dříve, než žalobci koupili ideální polovinu k celku předmětného pozemku, b) žalobci budují na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, který bude stát při stávající hranici mezi pozemkem parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] (předmětný pozemek) a parc. č. st. [anonymizováno], c) žalobci dříve připustili příčné dělení předmětného pozemku, které nejprve podmiňovali směnou části pozemku parc. č. st. [anonymizováno] za část pozemku parc. [číslo] tzv.„ za rohem“, s čímž žalovaná nesouhlasila, neboť tato část pozemku je pro ni bez užitku a pozemek parc. č. st. [anonymizováno] může využít ke stavbě garáže; následně žalobci podmiňovali příčné dělení předmětného pozemku souhlasem žalované s umístěním stavby rodinného domu žalobců na samé hranici mezi pozemky p. [číslo] pozemky p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno], s čímž žalovaná s ohledem na napjaté vztahy se žalobci nesouhlasila, d) žalobci se domáhali po žalované pod pohrůžkou žaloby na odstranění staveb mj. odstranění stavby jezírka, které se nacházelo na předmětném pozemku a pozemku parc. č. st. [anonymizováno], přičemž v případě podélného dělení předmětného pozemku dle návrhu žalobců by stavba jezírka nezasahovala do dílu předmětného pozemku, který pro sebe navrhují žalobci a žalovaná, aby předešla dalšímu soudnímu sporu, jezírko z předmětného pozemku odstranila a žalobcům nebude tak nic bránit v užívání dílu předmětného pozemku při jeho příčném dělení dle návrhu žalované. 4. Žalovaná dále po reakci žalobců na její vyjádření k žalobě a při prvním jednání doplnila svá tvrzení o uvedení, že vlastnické právo k bazénu se svým manželem nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávajícími Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od kterých žalovaná se svým manželem koupili pozemek parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa], a které si před vybudováním bazénu vyžádali ústní souhlas s umístěním bazénu od tehdejšího spoluvlastníka předmětného pozemku pana [příjmení]. K tvrzení žalobců, že příčným dělením předmětného pozemku by vznikla část pozemku tzv.„ za rohem“, žalovaná uvedla, že pozemek žalobců„ za rohem“ existuje již nyní, kdy se jedná o část pozemku žalobců parc. [číslo] při hranici s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Podle žalované při příčném dělení pozemku bude hodnota obou dílů rozděleného pozemku shodná, žalované by zůstal díl pozemku, jak jej dosud užívá, a žalobcům díl, který by měl společnou hranici s jejich pozemkem parc. [číslo] přiléhal by k novostavbě žalobců, která svojí částí stojí při hranici mezi pozemky p. [číslo] předmětným pozemkem a žalobci by též měli zachovaný plný přístup k jejich dílu rozděleného pozemku, a to přes své pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalovaná považuje stavbu zapuštěného bazénu za nemovitou věc sestávající z fólie s konstrukcí, kdy bazén je obsypán suchou betonovou směsí, čímž došlo ke spojení bazénu s okolní půdou a dále z betonového základu, který byl vybudován před instalací bazénu a který nelze přemístit a navíc demontáží vlastního bazénu by došlo k jeho trvalému znehodnocení. Pokud by soud dospěl k závěru, že bazén je stavbou movitou, je třeba při způsobu dělení pozemku k jeho existenci stejně přihlížet, když při dělení pozemku je obecně potřeba přihlížet ke všem okolnostem daného případu. V daném případě byl bazén i s domem zakoupen žalovanou a jejím manželem ještě předtím než žalobci zakoupili polovinu předmětného pozemku. Soud by měl též přihlédnout k tomu, že žalobci neudržují svůj pozemek parc. [číslo] pokud by došlo k dělení předmětného pozemku podélným způsobem dle návrhu žalobců, tak by se pouze posunul pás neudržovaného pozemku. Podle žalované příčným dělením pozemku nebude poškozena žádná ze stran, podélným dělením pozemku by byla poškozena žalovaná, neboť by došlo k odstranění bazénu a ke zmenšení prostoru pro případné vybudování nového bazénu. Žalovaná po doplnění tvrzení žalobců stran případného stínění bazénu a jeho okolí vysokou zdí při příčném dělení pozemku uvedla, že žalovaná toto oplocení přivítá, protože se tím výra