11 C 43/2026-99 – Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 82 148 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne 18. 3. 2024, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, a to převodem na účet dne 27. 3. 2024. Žalovaný se zavázal hradit z poskytnutého úvěru kromě jistiny i úrok se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 78,08 % ročně, to vše v pravidelných 48měsíčních splátkách po 3 419 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, ocitl se tak v prodlení s úhradou dlužné částky, následkem čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Před zesplatnění celého úvěru žalovaný na pohledávku nic neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady nesplacené jistiny a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění k úvěru, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně, smluvních pokut ve výši 998 Kč a 21 024,96 Kč, náhrady nákladů žalobkyně vzniklých s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 50 000 Kč od 18. 7. 2024 do 10.8.2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 11. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 18. 7. 2024 dosáhne částky 196 934 Kč. Žalovaný přes výzvy žalobkyně zbytek dluhu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 23. 5. 2018 vydaným Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v tomto seznamu jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a má k této činnosti povolení.5. Z dokumentu nazvaného Podpis na dálku soud zjistil obecný způsob uzavírání smluv na dálku žalobkyní včetně procesu ověřování identity druhé smluvní strany.6. Z dokumentu s názvem návrh na uzavření úvěrové smlouvy/smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, smlouvy o úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě a dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně se pokusila se žalovaným, prostředky komunikace na dálku, uzavřít smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kdy žalovaný tento dokument podepsal dne 18. 3. 2024 a žalobkyně úvěr schválila dne 28. 3. 2024 (dále jen „úvěrová smlouva“). Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal, spolu s úrokem ve výši 78,07 % ročně (RPSN ve výši 113,05 %), splácet v 48měsíčních splátkách po 3 419 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2024, to vše dle splátkového kalendáře.7. Z prohlášení klienta, potvrzení o vedení účtu, potvrzení o provedení transakce, výpisu z registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací, potvrzení o příjmu, výplatnic a listiny s názvem hodnocení klienta má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela zkoumat úvěruschopnost žalovaného, kdy zjistila, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 30 920 Kč ze zaměstnání, ostatní příjmy nemá. Měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny v souvislosti s bydlením v částce 5 550 Kč a částkou životního minima ve výši 4 860 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaný žije sám a pracuje na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou.8. Z dokladu o vyplacení úvěru a zaslané SMS má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému dne 27. 3. 2024 vyplatila částku ve výši 50 000 Kč na vrub jeho bankovního účtu č. , č. účtu, .9. Z předložené karty klienta má soud za prokázané, že žalovaný na pohledávku žalobkyně nic neuhradil.10. Z oznámení žalobkyně a výzev k zaplacení má soud za prokázané, že žalobkyně se pokusila žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky.11. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby dne 12. 11. 2024 vyzván k úhradě celkové dlužné částky.12. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.13. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.14. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.15. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná.26. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V