Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 53 370 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , kterou s žalovanou uzavřela prostřednictvím internetových stránek , web, . K uzavření smlouvy dochází tak, že si klient vybere požadované parametry úvěru a vyplní registrační formulář, a to včetně osobních údajů. Registrace je poté ukončena zvolením si hesla a odsouhlasením smluvní dokumentace, kdy byl žalované zaslán SMS kód, kterým vše odsouhlasila. K ověření totožnosti dále žalobkyně využila kopie osobních dokladů žalované a verifikační platby ve výši 1 Kč. Úvěruschopnost žalované ověřila žalobkyně jednak prostřednictvím lustrace žalované v interních i externích databázích, jednak vyžádáním si údajů od žalované, a to včetně výpisů z účtu nebo výplatních pásek. Žalovaná na základě smlouvy načerpala celkem 30 000 Kč, které měla splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, a to tak, že každý měsíc bude splácet přirostlý úrok. Smlouva pak byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná však nesplácela řádně a včas a atak žalobkyně přistoupila ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná však ani přes výzvy a upomínky ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, byla podepsána osobou označenou jako , Jméno žalované, , a to za pomocí SMS kódu , hodnota, s věřitelem označeným jako , Jméno žalobkyně, . Na smlouvě absentuje vlastnoruční podpis žalované. V rámci smlouvy bylo sjednáno, že bude poskytnut úvěr na dobu neurčitou až do výše 30 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně a způsob sjednání byl stanoven na pravidelné hrazení přirostlého úroku vždy k prvému dni v měsíci (smlouva o spotřebitelkám úvěru č. , číslo smlouvy, ).4. Ze sdělení , banka, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná a dne , datum, na účet dorazila platba ve výši 19 000 Kč a dne , datum, platba ve výši 11 000 Kč.5. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 97 422,79 Kč s příslušenstvím s tím, že pokud tak neučiní do tří dnů, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.6. Z kopie občanského průkazu žalované bylo prokázáno, že jí žalobkyně disponuje.7. Ze dvou potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že dne , datum, na účet č. , č. účtu, dorazila platba ve výši 19 000 Kč a dne , datum, platba ve výši 11 000 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy č. , číslo smlouvy, nebylo prokázáno nic, co by se vztahovalo k věci.9. Z potvrzení o podání doporučené zásilky bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala zástupkyně žalobkyně žalované doporučenou zásilku.10. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , číslo smlouvy, bylo prokázáno, že dne , datum, oznámila žalobkyně žalované zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 82 448 Kč.11. Z bank report bylo prokázáno, že jde o dokument předložený žalobkyní, který pravděpodobně představuje opis z bankovního účtu č. , IBAN, .12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, “ podepsala. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalované, a další osobní údaje žalované, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalované může disponovat i jiná osoba odlišná od žalované, případně mohly být fotografie pořízeny žalovanou za jiným účelem než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částek 19 000 Kč a 11 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaná ke dni rozhodnutí soudu vrátila částku 0 Kč.19. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalované v době sjednání závazku. Již samotná skutečnost, že žalobkyně tvrdila pouze ověření příjmů žalované, a i to podložila pouhým opisem z výpisu z účtu, u kterého ani není jasná jeho pravost a nedoložila ani zkoumání dalších závazků žalované, svědčí o tom, že k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované dojít nemohlo.20. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 30 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná byla od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.21. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II).22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému, žádné náklady nevznikly (výrok III.).23. Povinnost k plnění byla stanovena v prodloužené pariční lhůtě 30 dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř.).