Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, (, částka, zbývající jistina úvěru, , částka, úrok za sjednanou dobu poskytnutí, , částka, poplatek za poskytnutí, , částka, poplatek za administrativní činnost, , částka, poplatek za splátky v hotovosti a , částka, smluvní pokuta) s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) písemně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou stvrdila vlastnoručním podpisem, na základě které žalovaná obdržela hotovost ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši , částka, spočívající v smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a dalších poplatků, celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši , částka, do , datum, (ve 14měsíčních splátkách po , částka, ). Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala, že v případě porušení povinností splácet řádně a včas zaplatí původní věřitelce navíc smluvní pokutu za upomínání, oznámení zesplatnění, náhradu nákladů inkasního pracovníka, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne , datum, . Žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) dle upřesnění celkem , částka, . Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Předžalobní upomínku ze dne , datum, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatila na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ničeho dalšího.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši , částka, , tj. celkem , částka, v 14měsíčních splátkách po , částka, .4. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši , částka, . Dále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, má 1 vyživovací povinnost, nejvyšší dosažené vzdělání základní, nemá osobní bankovní účet na své jméno. Výdaje na bydlení a energie žalovaná uvedla ve výši , částka, a na jídlo dopravu a osobní náklady , částka, . Žalovaná byla v době, kdy žádala o úvěr na mateřské/rodičovské dovolené a pobírala přídavek na dítě.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny z , datum, , oznámení o postoupení pohledávky z , datum, soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, dle seznamu ve výši , částka, dle oznámení ve výši , částka, (k , datum, ) se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a pro žalovanou vyhotovila oznámení o postoupení z , datum, .6. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalované bylo přiznáno porodné na dítě , jméno FO, ve výši , částka, a přídavek na dítě , jméno FO, ve výši , částka, .7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně od , datum, na dítě , jméno FO, .8. Z poštovní poukázky ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byl vyplacen rodičovský příspěvek za období října 2023 ve výši , částka, .9. Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prohlásila původní věřitelce, že žije s bratrem, přítelem a přispívá na bydlení , částka, měsíčně.10. Z potvrzení o expedici obyčejných zásilek z , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . předala k poštovní přepravě 2 483 ks obyčejných zásilek s datem odeslání , datum, , tyto nebyly blíže specifikovány.11. Z tabulky ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná uhradil na smlouvu celkem , částka, ve třech platbách po , částka, .12. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku z , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, nejpozději do , datum, .13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou ve výši , částka, (dle seznamu postoupených pohledávek , částka, ) postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno nejpozději předžalobní výzvou ze dne , datum, . Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši , částka, a svou povinnost splnila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po , částka, , v celkové částce , částka, . V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu č. , hodnota, částku , částka, , od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho dalšího uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, k tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr. Příjem doložila oznámeními o přiznání dávek/příspěvků (rodičovský příspěvek , částka, a přídavek na dítě , částka, ) a čestným prohlášením k bydlení, jiné odhadované výdaje doloženy nebyly, ani příjmy dalších osob žijících spolu s žalovanou v domácnosti. Žalobkyně neověřila výdaje žalované a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila. Přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení nároku žalobkyně z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované (a jeho posouzení), žalobkyně tyto nedoplnila. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku , částka, , pak je žalovaná jako spotřebitelka povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebitelce nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila , částka, , poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy uhradila žalobkyni/právní předchůdkyni žalobkyně (, částka, ). S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaná vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jejím možnostem, závisí doba splatnosti nikoliv od výzvy věřitele, ale od možnosti dlužnice. Nárok na úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1 970 o. z. (z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku) vzniká žalobkyni, vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o splatnosti mezi účastníky až po uplynutí stanovené hmotněprávní lhůty v rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku, shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , žaloba proto byla zamítnuta i co do požadovaného příslušenství (pro předčasnost). Žalovaná by zavázána k zaplacení částky , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, a teprve pokud svou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě bude povinna zaplatit k peněžitému závazku také zákonný úrok z prodlení v aktuální výši. Ohledně úroku z prodlení může žalobkyně následně podat samostatnou žalobu. Ve zbývající části soud nároky, tj. co do částky , částka, (již uhrazená jistina, smluvní pokuta a smluvní úrok) a zákonného úroku z prodlení z těchto částek, jako nedůvodné zamítl, neboť nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Lhůta k plnění byla uložena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem, když žalovaná byla z procesního hlediska poměrně úspěšnější a dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši , částka, . Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a) co do částky , částka, , ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši , částka, . Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).