Žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 13 479 Kč s úroky a zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne 3. 3. 2024 se společností Zaplo finance s.r.o. smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byl bezhotovostně na její bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná jej měla vrátit do 2. 4. 2024 spolu se smluveným úrokem ve výši 279,83 % ročně. Smlouva byla sjednána elektronicky online a před jejím uzavřením původní věřitel prověřil schopnost žalované úvěr splácet tím, že ji prověřil v dostupných databázích a úvěrových registrech. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 300 Kč. Pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy postoupil původní věřitel nejprve společnosti , právnická osoba, a tato společnost ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025. Žalobkyně proto po žalované požaduje úhradu částky 11 700 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru, dále smluvní pokutu ve výši 1 779 Kč, která byla mezi účastníky ujednána ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a je požadována za dobu od 3. 4. 2024 do 1. 9. 2024. Kromě toho požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 670 Kč a úrok z prodlení v kapitalizované výši 698,24 Kč a běžící od 31. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že měla být sjednána mezi věřitelem Zaplo finance s.r.o. a žalovanou jako klientem a jejím předmětem měl být spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splatný spolu s úrokem ve výši 2 760 Kč do 2. 4. 2024. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Listina není podepsána zástupcem věřitele a obsahuje údaj o tom, že k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím elektronické komunikace a žalovaná měla uvedenou smlouvu podepsat potvrzovacím kódem dne 3. 3. 2024 z telefonního č. , hodnota, , který měl být žalované na toto telefonní číslo zaslán.4. Z výpisu z účtu společnosti Zaplo finance s.r.o. bylo zjištěno, že dne 3. 3. 2024 byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 12 000 Kč pod VS , var. symbol, , přičemž ze sdělení ČSOB, a.s. bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu je žalovaná a uvedená platba byla na tento účet připsána.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena jako rámcová smlouva o postoupení pohledávek společnosti Zaplo finance s.r.o. na , právnická osoba, s tím, že konkrétně postoupené pohledávky budou postoupeny vždy dílčí smlouvou obsahující seznam postoupených pohledávek. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky ze dne 26. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně a společnost Zaplo finance s.r.o. prohlásily, že na základě výše uvedené rámcové smlouvy byla uzavřena jednotlivá dílčí smlouva o postoupení pohledávek dne 5. 9. 2024, kterou byla mj. postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, . Pohledávku za žalovanou přechodný věřitel , právnická osoba, postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 (zjištěno z této smlouvy a její přílohy).6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 20. 3. 2026 zaslané žalované doporučeně dne 21. 3. 2026 (dle podacího archu) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 11 700 Kč s příslušenstvím představující neuhrazený závazek ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené se společností Zaplo finance s.r.o., a to do 30. 3. 2026.7. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 1824 a § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Listina označená jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, sice obsahuje identifikační údaje žalované a specifikaci smluvených práv a povinností, avšak dle názoru soudu nelze učinit závěr, že by smlouva byla s žalovanou skutečně sjednána. Žalobkyně blíže netvrdila, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k uzavření smlouvy, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky online, že žalovaná doložila občanský průkaz a provedla identifikační platbu. K tomu však nebyly předloženy žádné důkazy. Soudu byla předložena listina označená jako smlouva o úvěru, která však věřitelem ani žalovanou nebyla podepsána. Pouze je zde uvedeno, že žalované byl zaslán na zde uvedené telefonní číslo a e-mail potvrzovací kód, avšak ani tímto žalovaná listinu nepodepsala. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o potřebě předložit další důkazy k prokázání skutečností týkajících se uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neboť toto poučení soud poskytuje dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. zásadně u jednání. Smluvní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou tedy prokázán nebyl.8. Vzhledem k tomu, že však v řízení bylo prokázáno, že z účtu původního věřitele byla skutečně na účet žalované poukázána částka 12 000 Kč, pak soud dospěl k závěru, že částku 11 700 Kč, kterou žalobkyně jako jistinu úvěru požadovala s ohledem na částečnou platbu žalovanou ve výši 300 Kč, je možno přiznat žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována, neboť jí pohledávka za žalovanou z tvrzené smlouvy byla smluvně postoupena ve smyslu ust. § 1879 o. z. Soud tento nárok posoudil dle ust. § 2991 a § 2993 o. z., neboť žalované byla uvedená částka poskytnuta bez právního důvodu, čímž se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna tuto částku vrátit ve výši požadované žalobkyní, neboť žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by uhradila něčeho dalšího.9. Žalobkyně má také nárok na úroky z prodlení z přiznané částky dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 % ročně. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne 31. 3. 2026 do zaplacení, neboť splatnost pohledávky nastala dne 30. 3. 2026 na základě výzvy k úhradě ze dne 20. 3. 2026. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející tomuto datu, jakož i ve výši přesahující zákonnou výši, byl jako nedůvodný zamítnut, stejně tak jako požadavek na úhradu zbývají části žalované částky, na kterou nemá žalobkyně nárok.10. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby byl prokázán vznik smluvního vztahu mezi původním věřitelem a žalovanou, bylo by zapotřebí žalobu zamítnout ve stejném rozsahu, neboť nebylo dostatečně tvrzeno, ani prokázáno, že by původní věřitel náležitě zjišťoval úvěruschopnost žalované při sjednávání spotřebitelské smlouvy ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a tudíž by uvedené smlouva byla neplatná.11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 28 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 36 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 64 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 300 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby ve výši 1 200 Kč do podání tzv. formulářové žaloby dle § 14b odst. 1, 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby po 400 Kč, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 644 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů o právní moci rozsudku.