Okresní soud v Kolíně 18 C 166/2026-28 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 24 749 Kč s tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, , uzavřela s žalovaným prostřednictvím své webové stránky , internetový odkaz, dne 8. 6. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, v den uzavření smlouvy. Následně právní předchůdkyně žalobce a žalovaný uzavřeli dodatek č. , hodnota, k úvěrové smlouvě dne 14. 7. 2025, poskytnutá částka byla navýšena na 16 800 Kč, prostředky ve výši 800 Kč byly žalovanému zaslány na jeho bankovní účet č. , č. účtu, v den uzavření dodatku č. , hodnota, ke smlouvě. Žalovaný se zavázel hradit za poskytnuté prostředky úrok ve výši 279,83 % ročně. Úvěr byl žalovanému poskytnut na 12 měsíců, žalovaný se jej zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Neboť žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 15. 10. 2025. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 16 800 Kč jakožto dlužnou jistinu a smluvní úrok ve výši 7 949 Kč a příslušenství. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 byla výše uvedená pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 20. 3. 2026. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř., věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav.5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 8. 6. 2025 prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2025). Finanční prostředky byly na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, zaslány dne 8. 6. 2025 (prokázáno výpisem z účtu – banka Creditas, sdělením banky – ČSOB ze dne 11. 8. 2026). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný následně uzavřeli dne 14. 7. 2025 dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , na základě kterého byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 800 Kč (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ze dne 14. 7. 2025 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2025). Finanční prostředky byly na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, zaslány dne 14. 7. 2025 (prokázáno výpisem z účtu – banka Creditas, sdělením banky – ČSOB ze dne 11. 8. 2026). Úroková sazba byla sjednána ve výší 279,83 % ročně, úvěr byl poskytnut na dobu určitou (12 měsíců), žalovaný se jej zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách (prokázáno smlouvou o úvěru 443700001 ze dne 8. 6. 2025 včetně dodatku č. , hodnota, ). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr v souladu s čl. III. odst. 2 smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2025, upomínkou ze dne 15. 10. 2025). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupníkem a žalobkyní jako postupitelem bylo zjištěno, že tuto pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dne 18. 12. 2025 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2026). Žalovaný byl vyzván, aby pohledávku uhradil předžalobní výzvou, na svůj dluh ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2026 včetně podacího lístku).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Původní věřitel sjednal smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.).8. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Při sjednávání úroků jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014). V daném případě výše ujednaného úroku ve výši cca 47,32 % z poskytnuté jistiny, tedy ve výši, která i dvojnásobek úrokové míry peněžních ústavů výrazně převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.13. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 24. 11. 2024 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná ohledně částky 16 800 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 7 949 Kč s příslušenstvím byla její žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně činil 67,88 %, neúspěšná byla ve výši 32,12 %, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v poměru 35,76 %. Žalobkyni vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění (dále jen „adv. tarif“), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu a 990 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 2 490 Kč, z toho 35,76 % představuje částku 890,42 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.