13 C 157/2026-15 – Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30.3.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 34 029,60 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Dle § 115 a o.s.ř. ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav:5. Dne 24.11.2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , č. účtu, , dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 108 187 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 519 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, výše RPSN 14,61 %. Žalovaný dne 25.11.2021 čerpal úvěr ve sjednané výši, a to převodem na sjednané účty. Dle historického výpisu k úvěrovému účtu žalovaný nehradil splátky řádně, a to přes upomínky. Dopisem z 14.1.2026 banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve lhůtě do 4.3.2026, s tím, že v případě nezaplacení se pohledávka ve výši zůstatku úvěru s příslušenstvím stane splatnou. Žalovaný ničeho neuhradil. Zůstala neuhrazena částka 32 323,95 Kč na jistině, na poplatcích částka 1 696,74 Kč, na kapitalizovaném úroku částka 1 807,72 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení částka 444,43 Kč. Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu.6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému na požádání poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnil, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění, ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, úvěruschopnost žalovaného byla posouzena věřitelem řádně.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 361,-- Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, výzva k plnění) po 700,-- Kč dle § 14 b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100,-- Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1.7.2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29.3.2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29.5.2012 sp. zn. ÚS 988/2012, z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nedoplatků úvěru), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech, které se liší toliko doplněním číselných údajů o datu uzavření smlouvy, o výši dlužné částky, době splatnosti a podobně.