Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.2. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu, jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr, smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně , Anonymizováno, . Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, v případě vyplacení úvěru na účet bylo vlastnictví účtu ověřeno , částka, platbou na účet žalobkyně. Před uzavřením úvěrové smlouvy hodnotila žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumáním informací z registru , Anonymizováno, , posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, zkoumá podstatné ukazatele jako věk, rodinný stav, splátky u jiných společností atd. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , které se žalovaný zavázal splácet ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Částka byla odeslána na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dále byly sjednány další služby za poplatky: poplatek za expres výplatu , částka, , poplatek za tzv. bezpečnou splátku , částka, , poplatek za SMS servis , částka, . V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši , částka, , který byl sjednán ve smlouvě, v rámci první deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součásti smlouvy. Žalovaný celkem uhradil částku , částka, , a to v platbách ze dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . V souladu se smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta po , částka, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . Dále byly žalovanému účtovány náklady ve výši , částka, na vymáhání. Žalovaný dlužné splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Žalobkyně nároku částku , částka, , sestávající z neuhrazené jistiny , částka, , poplatků za bezpečnou splátku , částka, , poplatků za SMS servis , částka, , poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem , částka, , úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, , smluvních pokut v celkové výši , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.3. Žalobkyně tvrdila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z metodiky posuzování klienta výpočtem , Anonymizováno, (maximální splátkové zatížení) klienta, vycházela z příjmu klienta , částka, , životní minima dospělých členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem , Anonymizováno, , částka, , , Anonymizováno, , částka, , , Anonymizováno, , částka, , výše splátky schváleného úvěru , částka, , zbývající , Anonymizováno, , částka, . , Anonymizováno, domácnosti bylo vypočteno z příjmu ostatních členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem , Anonymizováno, , částka, , splátky v , Anonymizováno, , částka, , výdaje na bydlení , částka, , ostatní výdaje domácnosti , částka, , výše splátky schváleného úvěru , částka, , zbývající , Anonymizováno, , částka, .4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání konanému ve dnech , datum, a , datum, se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k nim byl řádně předvolán, jednání proběhla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, , jinak podá žalobu.7. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal dne , datum, žalovanému zásilku.8. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do třiceti dnů.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný celkem vyčerpal částku , částka, a uhradil , částka, .10. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení celé půjčky a dlužné částky ve výši , částka, do 14 dnů.11. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalovaného, že nemá děti, je zaměstnán s příjmem , částka, , příjem ostatních členů domácnosti je , částka, , a splácí jiným společnostem , částka, . Byl lustrován v registrech , právnická osoba, není v , Anonymizováno, nebo má příznak , Anonymizováno, klient nemá exekuci.12. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že částka , částka, byla pod VS , var. symbol, zaslána na účet č. , č. účtu, dne , datum, .13. Z dokumentu s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla zjištěna metodika žalobkyně k posuzování schopnosti jejích klientů splácet úvěry.14. Ze sazebníku žalobkyně byly zjištěny poplatky za poskytované služby.15. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny údaje o poskytovateli úvěru a informace o úvěru a podmínkách jeho poskytnutí. Z informačního memoranda o zpracování osobních údajů bylo zjištěno, jak žalobkyně shromažďuje a uchovává osobní údaje.16. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem a úrokem ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, (1. splátka), , částka, (2. – 8. splátka) a , částka, (9. – 23. splátka) a , částka, (24. splátka) měsíčně.17. Z bankovního výpisu (č. l. 19) bylo zjištěno, že , datum, byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, poukázána platba , částka, .18. Ze zprávy , Anonymizováno, (č. l. 25) bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného a dne , datum, byla na tento účet připsána částka , částka, .19. Z úvěrové zprávy (č. l. 30) bylo zjištěno, že u žalovaného jsou evidovány , Anonymizováno, splátkové úvěry s výší měsíční splátky , částka, a , částka, .20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.22. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.26. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila prostřednictvím výpočtu , Anonymizováno, a na základě tohoto výpočtu dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalobkyně ovšem netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem ověřila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, zda při výpočtu , Anonymizováno, vycházela z údajů zjištěných či poskytnutých žalovaným a zda tyto údaje prověřila a jakým způsobem. Žalobkyně předložila pouze úvěrovou zprávu, z níž vyplývá, že žalovaný měl dva úvěry, na které splácel měsíčně celkem , částka, , což však neodpovídá údaji v kartě klienta, kde jsou uvedeny splátky jiným společnostem ve výši , částka, . Při výpočtu , Anonymizováno, žalobkyně započítala splátky ve výši , částka, . Tento rozpor žalobkyně nijak nevysvětluje ani netvrdí, že by jej nějak prověřila. Dále žalobkyně při výpočtu , Anonymizováno, započítává jednou životní minimum členů domácnosti, ačkoliv při výpočtu , Anonymizováno, započítává příjem klienta a příjem ostatních členů domácnosti, není tedy zřejmé, proč žalobkyně při výpočtu vychází z příjmů všech členů domácnosti, které však nijak neověřila, resp. nedoložila, že by tyto příjmy nějak ověřila, ale co se týče výdajů domácnosti, započítává pouze životní minimum na jednoho člena domácnosti. Předložená metodika posuzování úvěruschopnosti je pouhým popisem postupu žalobkyně, a není způsobilá k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného konkrétně v tomto případě. Žalobkyně nedoložila, že by ověřila příjem žalovaného a členů jeho domácnosti, přesto tyto příjmy započítala do výpočtu , Anonymizováno, , nezjistila výdaje žalovaného, započítala pouze životní minimum, nezjistila náklady žalovaného na bydlení, náklady na telefon, internet, jídlo, ošacení, náklady v souvislosti s cestou do práce. Na základě shora uvedeného soud musel uzavřít, že žalobkyně nedoložila, že by při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného postupovala v souladu se zákonem a při posuzování úvěruschopnosti bylo postupováno s vynaložením odborné péče. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.27. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).28. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).29. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku , částka, a žalovaný uhradil ve splátkách celkem , částka, , žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by celý dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku , částka, představující rozdíl mezi vyplacenou jistinou a součtem uhrazených splátek. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož v případě, že byl účastník řízení úspěšný pouze částečně, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí nebo rozhodne, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě byl úspěšnější žalovaný, neboť žaloba byla s větší části žalovaného nároku zamítnuta, ovšem žalovanému s ohledem na jeho procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.