Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 12 914 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovanou prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut dne , datum, úvěr ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , který měl být splacen nejpozději do 26. 6. 2025. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalobkyně v žalobě podrobně popsala proces uzavření smlouvy. Původní věřitel prověřil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč a smluvní úrok ve výši 2 914 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni.2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se k jednání omluvil a žalovaná se nedostavila.3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , výpisy z účtu, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k úhradě ze dne 14. 11. 2025. Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu určitou v délce 12 měsíců. Zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Dle výpisů z účtu a sdělení , banka, , které soud vyžádal, dne , datum, zaslala žalovaná na účet původního věřitele částku 0,01 Kč s popisem identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru a dne , datum, byla zaslána původním věřitelem na shora uvedený účet žalované částka 10 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Dopisem ze dne 14. 11. 2025 původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k úhradě pohledávky do tří dnů. Dopisem ze dne 14. 11. 2025, podaným k poštovní přepravě, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně, ve lhůtě tří dnů. Dle informace o sledování zásilky byla zásilka uložena do 5. 12. 2025 a vrácena zpět odesílateli s tím, že se ji adresát nevyzvedl v odběrné lhůtě.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou způsobem popsaným v žalobě (zejména zaslání potvrzovacího kódu ze strany žalované). V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 10 000 Kč právním předchůdcem žalobkyně na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne 14. 11. 2025, která se dostala do dispozice žalované nejpozději dne 5. 12. 2025, lhůta k plnění pak uplynula 8. 12. 2025. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno prověřování úvěruschopnosti žalované.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 77 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 23 %. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 080 Kč, tj. 54 % (77% -23 %) z celkových nákladů ve výši 2 000 Kč , které tvoří náklady za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (včetně doplatku dle bodu 6. ) odměna za zastupování účastníka advokátem za dva úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby po 1. 1. 2025), dva režijní paušály po 100 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Předžalobní upomínku soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalované po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaná svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů nesplnila.6. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 200 Kč, když soudní poplatek celkem činí 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech. Tento nedoplatek soud uložil v rozsahu 54 % uhradit také žalované jako součást náhrady nákladů řízení.7. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.