Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 25 000 Kč, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, na úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč a částky 600 Kč ze smluvní pokuty. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 6. 2026, č.j. 5 C 166/2026-61, které nabylo právní moci dne 2. 7. 2026 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému bylo usnesení doručeno uložením dne 2. 7. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Účastníci sice uzavřeli dne , datum, Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo , hodnota, na základě které se strany dohodly, že žalobkyně vyplatí žalovanému částku 25 000 Kč na účet žalovaného číslo , č. účtu, a žalovaný se zavázal celkovou výši úvěru nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru vrátit. Strany si sjednaly pevnou úrokovou roční sazbu ve výši 57,99 %, RPSN 76,18 %. Částka 25 000 Kč byla podle sdělení banky žalovaného , právnická osoba, na účet žalovaného připsána dne , datum, z účtu vedeného na žalobkyni, VS , var. symbol, . Žalovaný na úhradu dluhu žádnou částku neposkytl. Žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z tvrzeného příjmu žalovaného ve výši 36 000 Kč, výši nákladů na bydlení ve výši 2 000 Kč, náklady na domácnost ve výši 4 000 Kč a další finanční závazky ve výši 1 000 Kč, přičemž z bankovního účtu vyplynulo, že příjem žalovaného činil 55 095 Kč, náklady na domácnost 8 133 Kč a finanční závazky 2 370 Kč. Žalovaný je svobodný, bez vyživovacích povinností. V době poskytnutí nebyla na žalovaného vedena žádná exekuce a lustrem ze systému SOLUS byla zjištěna platební morálka na vysoké úrovni s tím, že aktuálně nemá žádné měsíční závazky. Soud ze systému ISAS zjistil, že v předchozích letech před poskytnutím úvěru bylo na žalovaného vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , a to od roku 2019 do dubna 2022, žalovaný splnil oddlužení. V roce 2018 byla na žalovaného vedena exekuce pro částku 41 000 Kč, dále krátce po poskytnutí úvěru žalovaný uzavřel následně dne , datum, další úvěrovou smlouvu se společností , právnická osoba, ., kterou rovněž neuhradil a je předmětem dalšího soudního řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úhradu poskytnuté částky žádnou částku neposkytl je nepochybné, že platební morálka žalovaného, i s ohledem na shora zjištěné skutečnosti, není řádná, žalobkyně sice doložila bankovní historii žalovaného, ze které ale nebylo možné řádně posoudit příjmy a výdaje žalovaného a bilanci jeho měsíčního hospodaření. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud dovodil, že právní jednání mezi účastníky ze dne , datum, o poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru je třeba považovat za neplatné, žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet a žalovaný na úhradu dluhu neuhradil žádnou částku, posoudil soud nárok žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni z titulu získaného bezdůvodného obohacení částku 25 000 Kč.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním částky 25 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.7. S ohledem na shora uvedené soud návrh v části, co do zaplacení 11,50 % ročně z částky 3 574,73 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 574,73 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částku 600 Kč jako nedůvodný zamítl.8. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).9. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 208 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 700 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, celkem 3 608 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta sídlem , Adresa advokáta, .