10 C 143/2021-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 21,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši [částka], c) částku ve výši [částka], d) částku ve výši [částka], e) částku ve výši [částka] s tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované ze strany žalobce poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši [částka] a to tak, že částku ve výši [částka] žalobce převedl v souladu s článku II písmeno b) smlouvy o úvěru na účet zákazníka jím uvedený a částku [částka] zaslal na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provize. K čerpání úvěru došlo [datum]. Účastníci se dohodli, že žalovaná bude splácet peněžité prostředky žalobci ve 40 měsíčních splátkách po [částka], a to celkovou částkou [částka]. První splátka byla dohodnuta na [datum]. Žalovaná však řádně a včas nesplácela a tedy v souladu s článkem IX bod 1 písmeno d) smlouvy došlo k zesplatnění úvěru a byl o tomto vyrozuměn. Dále žalobce zaslal žalovanému 3 upomínky, a to dne [datum], [datum] a [datum] a podle smlouvy vyúčtoval za každou upomínku částku [částka]. Žalovaná je v prodlení s částkou [částka], když tato se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši [částka] a neuhrazené jistiny ve výši [částka]. Žalobce zesplatní úvěr k [datum], kdy neuhrazená část jistiny činila [částka] a dluh na splátkách [částka]. Účastníci se ve smlouvě v článku I dohodli na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,05% a tento úrok žalobce požaduje ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru ve zbylé částce [částka]. Žalobce řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované a zjistil, že příjmy žalované jsou dostačující a je schopna tedy půjčku řádně splácet. Podle článku IV bod 2 písmeno c) žalobce také žalované naúčtoval smluvní pokutu ve výši á [částka] za prodlení a žalobci vznikl nárok na 3 smluvní pokuty. Dále žalobce účtuje též dluh na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně ode dne zesplatnění ve výši [částka], což je 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Vzhledem k tomu, že přes upomínky a předžalobní výzvu žalovaná ničeho neuhradila, žalobci nezbylo, než podat žalobu. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 285946/2020-5 dne 15.02.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, ač jí bylo řádně doručeno předvolání, a to vhozem a soud tedy podle § 101, odstavec 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z níž vyplynulo, že žalobce žalované půjčil celkem částku [částka], když částka [částka] byla žalované zaslána na jím uvedený účet a částka [částka] byla zaslána zprostředkovateli smlouvy. Dohodli se na částce, kterou žalovaná zaplatí ve výši [částka] s tím, že RPSN činí 30,6%, zákonný úrok z prodlení 9%, zápůjční úroková sazba je pak 21,05%. Dále ve smlouvě byla zjištěna ujednání o zesplatnění, dohodnutém úroku z prodlení, jakož i smluvních pokutách a nákladech upomínek. Soud jak ze smlouvy, tak z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka a z výplatní pásky žalované zjistil, že její příjmy činí asi [částka]. Dále uvedla, že její výdaje za bydlení činí [částka], nemá žádné úvěry a ostatní výdaje činí měsíčně [částka]. Uvedeny byly dvě vyživované osoby včetně manžela a životní minimum zákazníka včetně vyživovaných osob [částka] a nezabavitelná částka [částka]. Dále od žalované zjistil, že je svobodná a bydlí v podnájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. 4. Z oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvy bylo zjištěno, že byla žalované zaslána [datum]. 5. Z výpisu z insolvenčního rejstříku žalované bylo zjištěno, že byl v době lustrace negativní. 6. Z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že žalované byla zaslána částka [částka]. 7. Z kopie výplatní pásky pak bylo zjištěno, že v únoru 2002 žalovaná pobírala čistý příjem ve výši [částka]. <i>8. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>9. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum]) a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (byla doložena pouze 1 výplatní páska a výpis z insolvenčního rejstříku), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka], respektive ve výši [částka] ve 40 měsíčních splátkách á [částka], kdy byl zjištěn prakticky jen její příjem v uvažované částce [částka] měsíčně. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako f