10 C 161/2021-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se na žalované svou žalobou domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náhradou nákladů řízení s tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ve výši [částka], skládající se z půjčené částky [částka] a kapitalizovaného úroku [částka], podle které měla žalovaná splácet týdně [částka], a to tak, že první splátka měla být uhrazena do 7. dne od podpisu smlouvy, a to vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se do smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně článek„ Následky porušení povinnosti klienta“) stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalovaná předkládá jako důkaz ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši [částka] vydělil týdenní splátkou [částka] a vypočetl tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni [datum] a datum prodlení ke dni [datum]. Žalobce však ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek [datum]. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 317505/2020-5 dne 13.01.2021 vydal platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se účastníci nedostavili, ač měli řádně vykázáno doručení. Soud proto podle § 101, odstavec 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky [datum] vyplynulo, že žalobce poskytl spotřebitelský úvěr ve výši [částka], a to na 60 týdnů. Úrok byl pak dohodnut na částku [částka], poplatek za zpracování a doručení úvěru [částka] při zápůjční úrokové sazbě 66% p.a. ročně, poplatek za hotovostní inkaso splátek pak činil [částka]. Celková výše spotřebitelského úvěru pak byla tedy dohodnuta na částku [částka]. Žalovaná podpisem stvrdila převzetí částky [částka] v hotovosti. Platit pak měla v 60 týdenních splátkách á [částka] s první úhradou [datum], s úhradou každé další splátky 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Kromě jiného žalovaná prohlásila, že výše úvěru odpovídá její finanční situaci. Ke smlouvě byly připojeny smluvní podmínky, ovšem bez podpisu žalované. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s přílohou byly zjištěny všechny skutečnosti, které byly uvedeny ve smlouvě s dalšími vysvětleními, které byly podepsány [datum]. 6. Z evidenční karty klienta pak bylo zjištěno, že žalovaná bydlí s rodiči, je vyučena a svobodná, nevlastní movité věci větší hodnoty ani nemovitosti a v minulosti již měla u žalobce půjčku. Dále zde bylo zaškrtnuto, že zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a výplatní páskou, když je uveden zaměstnavatel a čistý měsíční příjem [částka]. Odhadované měsíční výdaje činí [částka] ([částka] energie, internet [částka] a jiné [částka]). 7. Z předžalobní výzvy pak bylo zjištěno, že byla advokátem žalobce zaslána dne [datum]. 8. Z přehledu plateb pak bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila na dluh [částka] a zbývá nedoplatek [částka]. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizováno] Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl výplatní pásku a pracovní smlouvu žalované), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] + částky [částka] (připadající na úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek), a to v 60 týdenních splátkách á [částka], kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky, že žalovaná je zaměstnána s čistým příjmem [částka] s odhadovanými měsíčními výdaji [částka] ([částka] energie, internet [částka] a jiné [částka]). Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka [částka] ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají