7 C 160/2020-38 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 30 900 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 2. 2017 byla mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 10 950 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28% z poskytnuté jistiny, tedy z úroku ve výši 4 200 Kč, poplatku za uzavření Smlouvy ve výši 600 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 3 300Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč. Žalovaný se tedy zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 25 350 Kč, po odečtení poplatku za uzavření Smlouvy ve výši 600 Kč, jenž byl splatný při podpisu Smlouvy, ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 3. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla Smlouva uzavřena. Složení každé jednotlivé splátky je uvedeno v Předpisu splátek pro smlouvu [číslo] ze dne 3. 2. 2017. Žalovaný poskytnutou jistinu v hotovosti převzal při podpisu Smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný před podáním tohoto návrhu uhradil na svůj závazek vyplývající ze Smlouvy poplatek za uzavření Smlouvy ve výši 600 Kč a dále částku v celkové výši 1 950 Kč a dnem 4. 4. 2017 se dostal do prodlení se splácením svého dluhu. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 3. 3. 2018, nastala splatnost celého úvěru. Dále žalobkyně za prodlení v souladu s čl. V. odst. 4. Smlouvy uložila smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v celkové výši 7 500 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Soud ve věci vydal dne 27. 4. 2020, [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto jej soud usnesením ze dne 25. 6. 2020, [číslo jednací], zrušil. 3. K jednání, které se ve věci konalo dne 20. 1. 2021, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 4. Soud tak vycházel z listinných důkazů přiložených k žalobě. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 3. 2. 2017 soud ověřil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 2. 2017 smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, úrok a úplata (celkové náklady spotřebitelského úvěru) činily částku 10 950 Kč, a žalovaný se celkovou částku 25 950 Kč zavázal splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných, a to 600 Kč při podpisu smlouvy a dále 13ti měsíčními splátkami po 1 950 Kč dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Dle čl. IV. smlouvy RPSN činila 189,38 % p.a. Dle čl. V smlouvy v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatnění jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Z listiny označené předpis splátek ke smlouvě o úvěru [číslo] soud ověřil rozpis splátek k úhradě dluhu. Z listiny předžalobní upomínka – výzva k úhradě ze dne 14. 11. 2019 soud ověřil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu neprodleně po obdržení výzvy. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 14. 11. 2019 soud ověřil, že žalovanému byla žalobkyní zaslána tohoto dne zásilka. 6. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr v dohodnuté výši (15 000 Kč), který se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení na částku 25 350 Kč, žalobkyni zaplatit tak, že 600 Kč zaplatí při podpisu smlouvy a dále v 13ti měsíčních splátkách po 1 950 Kč, RPSN byla sjednána ve výši 189,38 % p.a. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas, dostal se tak do prodlení s placením splátek, uhradil toliko částku 2 550 Kč (600 Kč a 1 950 Kč) a dnem 3. 3. 2018 nastala splatnost celé pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle § 588 o. z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: 15. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že by žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši 15 000 Kč včetně celkového navýšení na částku 25 950 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč při stanovené RPSN ve výši 189,38 % p.a. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byl vedena v registru dlužníků bank apod. 17. Žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebite