10 C 304/2022-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení s částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa]. Před uzavíráním smlouvy ovšem žalobce hodnotil schopnost žadatele splácet a zkoumal, zda u dalších společností zájemce nemá úvěry, za tyto platí, a to prostřednictvím registru RNKI a BRKI, pak zda již má nějaké závazky, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstříku. Posoudil také jeho příjmovou a výdajovou stránku, a to zejména podle věku, rodinného stavu, splátek u jiných společností. Na základě provedených zjištění tak žalovanému byla poskytnuta částka ve výši [částka], kterou se zavázal spolu s poplatkem ve výši [částka] zaplatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. [příjmení] [částka] byla dne [datum] zaslána žalovanému na účet. Za další volitelné služby potom byly sjednány další poplatky, a to z důvodu odložení splatnosti úvěru za poplatek [částka], a to o 30 dní. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní a za prodloužení splatnosti byl naúčtován poplatek ve výši [částka]. Žalovaný tak uhradil celkem [datum] a [datum] á [částka] a [datum] částku [částka]. Dále mu dne [datum] byl vyúčtován další náklad, a to ve výši [částka] a dne [datum] také ve výši [částka] Celkem žalovaný dluží žalobci částku [částka], která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], poplatku za bezpečnou splátku [částka], poplatku za prodloužení splatnosti tzv. korunovým odkladem v celkové výši [částka], poplatku za prodloužení splatnosti 10% odkladem v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka] a smluvních pokut celkové výši [částka]. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes upomínku dluh nezaplatil, nezbylo žalobci než podat tuto žalobu. 2. Soud ve věci pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] vydal elektronický platební rozkaz. Tento se mu nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se řádně předvolaní účastníci nedostavili, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalovanému zasílána [datum], k čemuž byl přiložen i výpis z doručné knihy advokáta žalobce. 5. Z výpisu z banky žalobce pak bylo zjištěno, že žalovanému [číslo] byla poukázána částka [částka]. 6. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena [datum], když podpis za žalobce je vlastnoruční, za žalovaného pak podepsán kódem. Ze smlouvy vyplývá, že byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] a on se zavázal jej zaplatit spolu s částkou [částka], a to do 30 dní, splatnost tedy byla [datum] RPSN byla 48,3%. Sjednán pak byl 10% odklad ve výši [částka], poplatek za 10% odklad [částka], korunový odklad za [částka], poplatek za korunový odklad [částka], poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka [částka] měsíčně, poplatek za online službu 1 % z převáděné finanční částky. Dále byla domluvena i smluvní pokuta, pokud žalovaný nevrátí peníze včas. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že zde bylo prakticky shrnutí obsahu smlouvy. 8. Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný čerpal [částka] a uhradil [částka]. Soudu byly též předloženy sazebníky poplatků a to jednak platné od [datum] a jednak od [datum]. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak neprokazuje, že provedl přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, když tvrdil, že zkoumal, zda žalovaný má jiné úvěry, zda je platí, a to z různých, k tomuto určených, registrů. Zřejmě též činil dotazy na žalovaného, avšak ani toto není doloženo, tedy že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného zaplatit úvěr poskytnutý ve výši [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka] do 30 dnů od jeho poskytnutí. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Poku