10 C 81/2022-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25%, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], částku [částka] a náklady řízení s tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný ze společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovaný obdržel finanční hotovost o výši [částka]. Dále se zavázal splatit i příslušenství úvěru ve výši [částka], spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak zavázal vrátit [částka] ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky pak nastala [datum]. Úvěruschopnost pak zkoumal věřitel z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, jako jsou údaje o zaměstnání, finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů. Na dluh žalovaný však řádně nesplácel a na dluh uhradil pouze [částka]. Splatnost závazku nastal nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. k [datum]. Ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení a v důsledku toho věřiteli vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V řízení byla uplatněna za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Předmětná pohledávka byla potom smlouvu o postoupení ze dne [datum] postoupena žalobci. Žalobce pak postoupenou pohledávku ponížil, takže žádá zaplatit nesplacenou jistinu [částka], nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], poplatek na vyhodnocení úvěru [částka], nesplacený inkasní poplatek ve výši [částka]. Postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši [částka] za období od prvního dne prodlení, tedy od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a smluvní pokutu ve výši [částka]. 2. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale nařídil ve věci jednání. Žalovaný u jednání uvedl, že skutečně předmětnou půjčku si vzal a řádně nesplácel. Ke svým poměrům uvedl, že v současné době má čistý plat asi [částka], je ženatý, má vyživovací povinnost k dceři [jméno], které jsou [anonymizováno] roky. Manželka je na úřadu práce s příjmem asi [částka]. Za bydlení hradí takřka [částka] (topí plynem, takže ta situace bude čím dál tím horší), nevlastní žádné hodnotné věci. Požádal, aby mohl dluh splácet po [částka] měsíčně. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi firmou [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný převzal [částka] z titulu úvěru a zavázal se ho vrátit spolu s dalšími poplatky celkem ve výši [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Součástí této smlouvy byla i ujednání o dalších úrocích o smluvní pokutě. 5. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný v ní uvedl, že je zaměstnaný, jeho příjem činí [částka], za bydlení dá [částka], za dopravu a ostatní náklady vydá [částka]. Předložen byl pouze výpis z bankovního účtu. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že toto oznámení bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 7. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla zaslána žalovanému [datum]. 8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil [částka]. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze výpis z účtu žalovaného), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] spolu s poplatky ve výši [částka] v 14 měsíčních splátkách po [částka], když z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno pouze z výpisu z účtu, že žalovaný je zaměstnán s příjmem [částka] a s odhadnutými měsíčními výdaji za bydlení a energie [částka] a za dopravu, jídlo a další [částka]. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ově