10 C 372/2022-45 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žádal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 22 913,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 787,65 Kč, ve výši 11,75 % od 18.03.2022 do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 8 787,65 Kč od 18.03.2022 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 520,3 Kč s tím, že žalovaná uzavřela dne 21.08.2019 se společností [právnická osoba] smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizována dvě slova] v hotovosti týdenní [číslo]. Nedílnou součástí byly též smluvní podmínky. Před jejím uzavřením byla zkoumána schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když věřitel vycházel mimo jiné z informací získaných z nebankovních registrů například [příjmení] atd., včetně i insolvenčního rejstříku, dále z informací od žalované a kontroly správnosti a pravdivosti dokumentů předložených žalovanou a dále z demografických a behaviorálních dat. Hodnotil též rozhodné výdaje žalované, když byly posuzovány jednak výdaje sdělené a doložené žalovanou, ale tyto konfrontoval také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (například životní minimum). Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit za tuto zápůjčku poplatek v částce 10 600 Kč, který se skládá ze zápůjční úrokové sazby výši 29 %, dále částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná ve smlouvě zaplatit, činila 22 600 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách á 377 Kč. Žalovaná na dluh pak uhradila celkem částku 6 992,05 Kč. Žalovaná však řádně neplnila předepsané splátky a tak žalobci tedy vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, který je požadován pouze ve výši 520,30 Kč, sankčních poplatků 1 500 Kč. Dne [datum] věřitel žalobci smlouvou o postoupení pohledávek tuto pohledávku postoupil. Byla tedy složena z jistiny 8 787,65 Kč, poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 6 626,06 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 520,30 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. S oznámením o postoupení pohledávky byla dne [datum] žalované zaslána i výzva k okamžitému zaplacení dluhu, a to nejpozději do [datum]. Jako další příslušenství pak požaduje smluvní úrok ve výši 29 % z jistiny 8 787,65 Kč ode dne [datum] do zaplacení a zákonný úrok ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z téže částky od stejného dne. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaná, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, a proto bylo jednáno v její nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla zapůjčena částka 12 000 Kč a ona se zavázala k tomu zaplatit ještě poplatek za zápůjčku ve výši 10 600 Kč (úrok 2 146 Kč, poplatek za zpracování 4 916 Kč a za vedení účtu 3 538 Kč), celkem tedy 22 600 Kč v 60 týdenních splátkách á 377 Kč RPSN pak bylo 2 381 Kč. 5. Ze standardní informace o spotřebitelské úvěru byly zjištěny prakticky stejné skutečnosti jako ze smlouvy. 6. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh zaplatila 6 992,05 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobcem a firmou [právnická osoba] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena. 8. Z oznámení žalované a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu. 9. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr, pak bylo zjištěno, že tuto žalovaná podala [datum] a kromě jiného tam uvedla, že bydlí jako nájemník, je svobodná, má základní vzdělání, její příjem je 14 156 Kč, další čisté příjmy domácnosti 22 000 Kč. Ohledně výdajů pak byla uvedena jako interní splátka pf 2 015 Kč a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Při těchto zjištěních pak bylo vycházeno z předložené pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek. <i>10. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>11. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>14. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>15. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>17. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 18. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 19. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (když pouze viděl 2 výplatní pásku a pracovní smlouvu žalované), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši 12 000 Kč + poplatek 10 600 Kč, tedy celkem 22 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách á 377 Kč, kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek, že žalovaná je zaměstnána s čistým příjmem 14 156 Kč a s odhadovanými měsíčními výdaji 5 000 Kč + splátky 2 015 Kč. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podotknout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka 1 131 Kč, ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení s