10 C 509/2022-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by žalovanému soud uložil zaplatit žalobci a) částku ve výši 38 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 03.08.2015 do zaplacení, dále b) částku ve výši 12 500 Kč a náklady řízení s tím, že dne 07.07.2014 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 25 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 17 250 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 20 % z jistiny, tedy z úroku ve výši 5 000 Kč a úplaty ve výši 12 250 Kč Smlouvou se žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 42 250 Kč ve 13 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách á 3 250 Kč, kdy první splátka byla splatná 30. den po uzavření smlouvy, každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky s tím, že úrok a úplata byly splatné v prvních pěti měsíčních splátkách a také částečně v šesté splátce, což bylo sjednáno článku I. odstavec 3 smlouvy. Žalovaný sjednanou jistinu převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný pak řádně splátky neplnil a zaplatil na svůj závazek částku 4 250 Kč. Dne 06.09.2014 se dostal do prodlení se splácením svého závazku, když nebyla uhrazena druhá splátka splatná 05.09.2014. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. je dnem 01.08.2015 nastala splatnost celého úvěru. Právní předchůdce žalobce jako postupitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.01.2016 postoupil na společnost [právnická osoba] a na základě projektu fúze sloučením došlo k fúzi zanikající společnosti [právnická osoba] do nástupnické [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., takže ode dne 01.12.2020 přešla veškerá práva a povinnosti zanikající [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobce. Za prodlení byla žalovanému v souladu článkem IV. odstavec 2 smlouvy uložena smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou dlužné částky. Celkem se jedná o částku 12 500 Kč. Dále již na dluh žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 92932/2022-8 dne 23. června 2022 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Zástupce žalobce se nedostavil po omluvě, a proto bylo jednáno v nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o. s. ř. 4. Žalovaný k věci uvedl, že úvěr ve výši 25 000 Kč tak, jak to bylo vylíčeno v návrhu, si skutečně vzal, ale detaily si nepamatuje, neboť v roce 2018 prodělal mozkovou mrtvici, ani si z předchozí doby nepamatuje, pokud se to týká nějakých podrobností. Dále jako účastník řízení uvedl, že je ochoten dluh zaplatit na půjčce, ale ve splátkách tak 2 000 Kč měsíčně, když v současné době nastupuje do nového zaměstnání v cizině, bude mít výdělek asi 48 000 Kč měsíčně, ale má ještě nějaké dluhy a soudí se jako věřitel na druhou stranu o dluhy asi ve výši 5 000 000 Kč, které mu vznikly v souvislosti s podnikáním, kdy mu zákazníci neplatili. Nepodniká sám již 2 roky. Má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, na jejichž výživu platí 4 000 Kč na každé z nich. V České republice prakticky nebydlí zdržuje se v cizině kvůli práci na penzionu, kde platí 25 EUR za noc, a tedy a je tam 30 dní měsíci. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy: 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že jí firma [právnická osoba] a žalovaný podepsali dne 07.07.2014. Předmětem pak byl úvěr ve výši 25 000 Kč na dobu 13 měsíců, když se dohodli na splátkách á 3 250 Kč měsíčně. Dále se ve smlouvě dlužník zavázal uhradit ještě náklady úvěru ve výši 17 250 Kč, tedy ve 13 měsících vrátit celkem částku 42 250 Kč RPSN činila 187,6 % a úroková sazba zákonných úroků v prodlení pak činila 8,05 % ročně. Byla též sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky v případě prodlení žalovaného s placením, a to za každý započatý den prodlení. Dále ve smlouvě žalovaný čestně prohlásil, že dosahuje měsíčních příjmů a má výdaje v rozsahu, jaké uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru a že je schopen veškeré splátky platit včas. Součástí smlouvy byl i předpis splátek. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 06.12.2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení dluhu, když mu bylo oznámeno i postoupení pohledávky. Na poštu pak byla tato zásilka podána 07.12.2021, což bylo zjištěno z podacího lístku. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami ze dne [datum] soud zjistil, že předmětnou pohledávku firma [právnická osoba] postoupila firmě [právnická osoba] <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce nejenže neprokazuje, ale ani řádně netvrdí, že by zkoumal před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházel zřejmě pouze z údajů, které uvedl žalovaný ve své žádosti o poskytnutí úvěru. Neposuzoval tedy schopnost spotřebitele, tzn. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši 25 000 Kč + částky 17 250 Kč za poplatky, a to ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebit