10 C 53/2023-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku a) 12 926 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 530,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 141,51 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč; b) částku 6 773,22 Kč a c) náhradu nákladů řízení s tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společnosti [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, a to v místě svého bydliště. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tedy tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 37 084 Kč. Žalovaný se pak zavázal k zaplacení celého úvěru ve 14timěsíčních splátkách á 2 656 Kč, když splatnost poslední splátky připadala na [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaný vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl základní informace o své osobě a dále okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výše měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Byly též předloženy některé doklady. Na základě toho byla s odbornou způsobilostí posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmu a úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru v dohodnuté výši. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když uhradil pouze 13 900,01 Kč, což bylo 5 řádně uhrazených splátek. Splatnost závazku nastala ke [datum]. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] předmětnou pohledávku původní věřitel postoupil žalobci. Její součástí byla i smluvní pokuta ve výši 6 773,22 Kč ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Tato smluvní pokuta je požadována za dobu od [datum] do [datum]. 2. Ve věci soud nařídil jednání. K tomuto se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. 3. Soud provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze žádosti o úvěr, která byla podepsána žalovaným, pak bylo zjištěno, že požádal o úvěr 20 000 Kč na 14 měsíců se splatností každého 20. dne v měsíci se splátkou 2 656 Kč. Uvedl žalovaný, že je zaměstnaný a doložil potvrzení od zaměstnavatele. Doložil též potvrzení zaměstnavatele k svému uvedenému příjmu ve výši 22 930 Kč. Dále uvedl, že za bydlení a energie dá 5 000 Kč, za dopravu, jídlo a ostatní náklady 3 410 Kč, srážky ze mzdy, výživné uvedl 4 500 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 4 700 Kč. Uvedl bydlení v nájmu a svůj stav jako rozvedený. Děti nemá. Totožnost byla ověřena z občanského průkazu. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla věřitelem a dlužníkem podepsána dne [datum], a to na částku 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal k této částce vrátit ještě úrok v celkové výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, za náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 859 Kč a za inkaso plateb v hotovosti 3 600 Kč. Celkově se tedy zavázal zaplatit věřiteli 37 184 Kč, a to ve 14timěsíčních splátkách á 2 656 Kč. Dále ve smlouvě byly ještě uvedeny skutečnosti o smluvní pokutě, dalších sankcí v případě prodlení dlužníka, povinnosti věřitele i dlužníka během úvěrového vztahu a rozpis splátek. Žalovaný byl informován o spotřebitelském úvěru na základě formuláře ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána [datum], což bylo doloženo doručnou knihou advokáta. Dále byly soudu doloženy i upomínky a sdělení o postoupení pohledávky s doručným listem, s čímž souvisela i rámcová smlouva o postupování pohledávek spolu s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek. <i>6. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>7. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>11. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>12. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 15. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, když jeho právní předchůdce viděl pouze výplatní pásku, potvrzení o pracovním poměru žalovaného a občanský průkaz, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet úvěr poskytnutý ve výši 20 000 Kč + částku 9 800 Kč za poskytnutí úvěru, 1 859 Kč na náklady vyhodnocení, 3 600 Kč za inkaso plateb v hotovosti, a to ve 14timěsíčních splátkách á 2 656 Kč, kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil, vyplynulo, že bylo ověřeno z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a zaměstnání, že žalovaný je zaměstnán s příjem 22 930 Kč a s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši 17 610 Kč (5 000 Kč bydlení a energie, doprava, jídlo, osobní náklady 3 410 Kč, srážky ze mzdy 4 500 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 4 700 Kč). Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 16. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá d