10 C 214/2024-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, popřípadě rozsudku, kterým by soud žalovanému uložil zaplatit žalobci částku ve výši 30 310 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 600 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 964,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 24,12 % ročně z částky 18 000 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, a žalovaným došlo , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to jednak z údajů, které uvedl sám žalovaný a dále nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného požadovaný úvěr zaplatit, a proto mu jej přiznal. Zapůjčeny byly finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a dále se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 3 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, dále za životní pojištění poplatek 480 Kč. Celkovou částku pak měl uhradit v 60titýdenních splátkách po 548 Kč, počínaje od , datum, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však řádně ze smlouvy neplnil, a proto se neuhrazená jistina ve výši 18 000 Kč ode dne , datum, až do zaplacení začala úročit úrokem ve výši 24,12 % ročně, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Předmětná pohledávka pak byla na základě smlouvy ze dne , datum, postoupena na žalobce. Žalovaný celkově uhradil pouze částku 2 570 Kč, poslední platba na pohledávku byla uhrazena , datum, . Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky výši 30 310 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 12 310 Kč, dále z kapitalizovaných úroků ve výši 964,80 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 600 Kč, úroků ve výši 24,12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč od , datum, do zaplacení. Dále požadoval žalobce úhradu nákladů řízení.2. Soud ve věci pod č.j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, Anonymizováno, dne , datum, vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se nedostavila žádná ze stran, ze strany žalobce byla neúčast omluvena, ze strany žalovaného však nikoliv. Soud tak jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec o.s.ř.3. Soud ve věci pak provedl řadu listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi firmou , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva na úvěr ve výši 18 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný vrátit ve splátkách po 60 týdnů. Současně s touto částkou se zavázal zaplatit ještě úrok 3 600 Kč, administrativní poplatek 3 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 7 200 Kč, poplatek za pojištění 480 Kč, tedy celkem 36 880 Kč. RPSN pak činila 216 % a týdenní splátky byly 548 Kč. Smlouva obsahovala i další ustanovení, která se týkala zejména nesplácení úvěru, možnosti postihu žalovaného, změny úrokových sazeb a podobně.5. Z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr a sdělil ke své osobě, že žije v nájemním bydlení na základě nájemní smlouvy. Společně s ním žije partnerka. Dále, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, že nemá žádné úvěry ani půjčky, dále že jeho příjem je 21 000 Kč, výdaje na bydlení z jedné poloviny 5 000 Kč, osobní výdaje 6 000 Kč, když při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného měl věřitel k dispozici výplatní pásky a pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a nájemní smlouvu k bytu.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi firmou , právnická osoba, a , Jméno zainteresované společnosti 0/0, spolu se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že byla mezi firmami uzavřena dne , datum, a týkala se i předmětné pohledávky.7. Z listiny označené jako zařazení zákazníka do pojistného programu, pak bylo zjištěno, že žalovaný zvolil pojištění úvěru.8. Z předžalobní upomínky spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána , datum, , kdy měl tedy dlužnou částkou uhradit do , datum, .9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od , datum, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (věřitel viděl pouze výplatní pásky a potvrzení od zaměstnavatele o výši příjmu, jakož i nájemní smlouvu), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši 18 000 Kč + 18 880 Kč za úroky, administrativní poplatky, odměnu za hotovostní inkaso splátek a poplatek za pojištění v 60titýdenních splátkách á 548 Kč, když z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že z pracovní smlouvy a potvrzení o výdělku bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán s čistým příjmem 21 000 Kč a dále s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši ½ nájmu 5 000 Kč, osobních výdajů 6 000 Kč. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka 2 192 Kč, ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalovaného a jeho použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě