10 C 303/2025-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně , právnická osoba, . nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu se žalovanou dne , datum, o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , na základě, které poskytl žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč, a to dne , datum, . Žalovaná se pak dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a proto byla upomínána například upomínkou ze dne , datum, , a to též o zesplatnění celého úvěru a zaplacení celého dluhu okamžitě. Do prodlení se dostala s celým úvěrem , datum, . Předmětem návrhu je pak celková částka 24 028 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku 14 028 Kč, nejpozději splatných , datum, . Smlouva byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Před uzavřením smlouvy žalovaná poskytla souhlas, aby si poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy vyžádal informace z dlužnických registrů. Dále pak úvěruschopnost byla zkoumána na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích a z úvěrové historie. Nebyly pak zjištěny žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění povinností ze strany žalované. Předžalobní upomínka byla pak žalované zaslána , datum, .2. Soud ve věci pod č.j. EPR , č. účtu, –, Anonymizováno, dne , datum, vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. Zástupkyně žalobkyně se k jednání nedostavila po omluvě, žalovaná bez omluvy, ač měla řádně vykázáno doručení, a proto soud jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.3. Soud ve věci provedl další dokazování:4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi firmou , právnická osoba, a žalovanou dne , datum, . Týkalo se to čerpání úvěru až do výše 10 000 Kč, když součástí smlouvy byl i sazebník a obchodní podmínky věřitele. Celková výše úvěru byla tedy sjednána 10 000 Kč, počáteční výše zaplacení celého dluhu ve výši 2 144 Kč jako minimální měsíční splátka. Datum prvního čerpání bylo stanoveno na , datum, . Zápůjční úroková sazba pak byla stanovena na 200 % ročně, RPSN činila 537,2 %.5. Z výpisu banky , Anonymizováno, věřitele bylo zjištěno, že na účet žalované číslo , č. účtu, dne , datum, byla poukázána částka 10 000 Kč.6. Ze zprávy , právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet žalované číslo , hodnota, , byla dne , datum, připsána částka ve výši 10 000 Kč od firmy , právnická osoba7. Dne , datum, byl žalované vyčíslen dluh a byla vyzvána k uzavření dohody na úhradě. K zaplacení bylo celkem 24 150 Kč, kdy jistinu tvořila částka 10 000 Kč, smluvní úrok 14 028 Kč, smluvní pokuta 72 Kč a poplatky za upomínku 50 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího prvního dodatku bylo zjištěno, že pohledávku za žalovanou firma , právnická osoba, postoupila žalobkyni.9. Dne , datum, bylo žalované zasláno oznámení o postoupení pohledávek. Téhož dne se společným podacím lístkem byla pak žalované zaslána předžalobní upomínka.10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak vůbec neprokazuje, že by její právní předchůdce, tedy věřitel, s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované, splácet úvěr poskytnutý ve výši 10 000 Kč v měsíčních splátkách, když pouze tvrdí, že vycházel z informací z dlužnických rejstříků a příjmů a výdajů, které mu sdělila žalovaná Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.20. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z , datum, sp. zn. , spisová značka, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednot