Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Litoměřicích 7 C 174/2026-60 – Náklady řízení

Okresní soud v Litoměřicích · 26. 8. 2026

náklady řízení · bezdůvodné obohacení · insolvence · neplatnost smlouvy · lhůty · smlouva o úvěru

Aplikovaná ustanovení

8
§ 86
Zákon o spotřebitelském úvěru
§ 547
Občanský zákoník
§ 580
Občanský zákoník

Související právní otázky

1

O co šlo

o 97 594,85 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím, poplatkem a dalšími poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to k datu splatnosti. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný seznámen a souhlasil s nimi. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistila u žalovaného tyto informace: Celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se žalovaným, pravidelné měsíční výdaje, ověřené čisté měsíční příjmy apod. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v těchto registrech: Centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku (kontrola platnosti adresy), výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným i jiné informace s ním související. Žalobkyně uzavřela, že žalovaný byl a je schopen splácet své závazky. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů žalobkyni potvrdil ve Smlouvě. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil, a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr v celkové výši , částka, byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně takto: dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, , dne , Anonymizováno, v částce , částka, . Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: služba “Presto” za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, a to následujícím způsobem: dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne, Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, , dne , Anonymizováno, částku , částka, . Částky zaplacené Žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení Žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , Anonymizováno, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , Anonymizováno, Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Presto”, v původní výši , částka, . Žalovaný má ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši , částka, , přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvního úroku , částka, , poplatku za službu „Presto“ , částka, , vedle toho žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . V případě, že by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požádala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalovanému částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatil. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .2. K jednání, které se konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. Z listiny označené jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , ze všeobecných obchodních podmínek, souhlasu se zpracováním osobních údajů, z listiny označené „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, z listiny bez označení, jejíž první článek je nazván „obecné principy posuzování a filozofie společnosti“, předpisu denních splátek, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru, kde je jako věřitel označena žalobkyně a jako dlužník žalovaný s účtem č. , č. účtu, . Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím ve splátkách určených dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, a to v pravidelných denních splátkách. Konec doby platnosti kreditního rámce , datum, , roční procentní sazba nákladů při čerpání kreditního rámce 2 145,66 %, úroková sazba denní 1,066 %, datum splatnosti první denní splátky úvěru , datum, , datum splatnosti úvěru poslední den trvání smlouvy , datum, , celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, variabilní symbol , var. symbol, . Základní poplatky za služby klidné spaní, Presto a informační SMS, za klidné spaní , částka, denně, za expresní vyplacení tranše úvěru, službu Presto , částka, za vyplacení každé tranše, za informační SMS servis , částka, denně. Ve smlouvě je též zakotvena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ohledně níž je klient v prodlení až do zaplacení. Smlouva však není opatřena podpisem žalovaného nad slovy klient je uvedeno „tímto podepisuji dne , Anonymizováno, “. Dle smlouvy mělo být sjednáno, že poskytnutý úvěr bude žalovaným splácet platbami označenými s variabilním symbolem , var. symbol, na účet žalobkyně č. , č. účtu, nebo , č. účtu, .4. Z listiny označené „identifikované příjmy“ se podává, že žalobkyně eviduje ohledně žalovaného výši čistého měsíčního příjmu 28 936 s tím, že byly doloženy na základě informací poskytnutých žalovaným. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje následující údaje o žalovaném: žije sám, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, , rezerva pro výdaje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, .5. Z autorizace ověření totožnosti se podává, že totožnost žalovaného měla být autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli se podává, že žalobkyní měly být žalovanému vyplaceny na konto dotčené smlouvy částky dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , celkem tedy , částka, .7. Z emailové zprávy ze dne , datum, se podává, že žalobkyně zesplatnila žalovanému zbytek úvěru.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání doporučené zásilky vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby ve lhůtě do tří dnů. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .9. Jak se podává ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. účtu , č. účtu, , který je evidován na jméno žalovaného částky pod variabilním symbolem , var. symbol, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , celkem tedy částku ve výši , částka, . Naopak z účtu žalovaného č. , č. účtu, byly odeslány na účet žalobkyně č. , č. účtu, částky dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , celkem tedy ve výši , částka, .10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen zákon č. 257/2016 Sb.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:23. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru“ ze dne , datum, . Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.24. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma úvěrové smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).25. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém znění, tedy, zda „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském“ ze dne , datum, , byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko „clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým, zde zřejmě zasláním SMS zprávy, a že se jednalo právě o sobou žalovaného, kdo SMS zprávu zaslal).26. Pouhá poznámka žalobkyně, že totožnost žalovaného byla ověřena a autorizována prostřednictvím služby přímého náhledu na účet či BankID, neprokazuje sama o sobě, jaká byla komunikace mezi účastníky, že dotčenou smlouvu uzavřel právě žalovaný, a v jakém konkrétním znění, a že se text smlouvy zobrazil v uživatelském rozhraní žalovaného v právě předloženém znění.27. Úvěrová smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o.z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že žalobkyní ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání se žalovaným, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.28. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. , spisová značka, . V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy včetně ujednání o poplatcích a smluvní pokutě mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru“ ze dne , datum, není opatřena řádným popisem žalovanému, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a změně některých dalších zákonů, a že soudu předložená úvěrová smlouva je právě smlouvou totožného znění, která se zobrazila v uživatelském rozhraní žalovaného a byla žalovaným odsouhlasena, a že parametry systému žalobkyně umožňují uchování takové odsouhlasené smlouvy ve formátu, který nelze měnit (provádění záznamů o právních jednáních systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám) Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dotčené smlouvy.29. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , právnická osoba, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.30. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoli problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.31. V projednávané věci žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet žalovanou pohledávku. Žalobkyně sice uvedla, že prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Nijak však soudu nedoložila, že skutečně výši příjmů a výdajů žalovaného ověřovala, soudu předložila pouhý přehled identifikovaných příjmů bez jejich doložení a identifikace. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že mu zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. K tomuto závěru však nemohla dospět, pokud by uvažovala v kontextu reálného života a logických závěrů učiněných z údajů, které sama zjistila. Vypočítané minimální výdaje žalobkyní částku , částka, nemají žádný vypovídací charakter. Stejně by mohl žalovaný uvést jinou částku výdajů, avšak není zřejmé, jaký je konkrétní charakter a výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného. Žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. SIPO, výpisy z účtu atd.) prokazující tvrzené nezvykle nízké výdaje žalovaného a prokazující čistý měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Výsledek, k němuž žalobkyně došla prostým odečtením příjmů a neověřených výdajů k disponibilnímu příjmu (, částka, ), nekoresponduje s tím, jak žalovaný ve skutečnosti s těmito prostředky nakládal. Žalobkyně tak zcela rezignovala na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného. Vycházela pouze z odhadovaných výdajů patrně uvedených žalovaným, aniž by si jejich skutečnou výši prověřovala. Rozhodující zde přitom je konkrétní výše nákladů na bydlení, spotřebu plynu a elektřiny v domě/bytě, ve kterém bydlí, náklady na vytápění tohoto domu/bytu, konkrétní náklady na stravování, léky, ošacení apod. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr bankovních a nebankovních klientských informací), jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet, aniž by alespoň základním způsobem neověřila též skutečné příjmy a výdaje žalovaného. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, dospěl soud k závěru, že smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.32. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.33. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: „….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.34. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatelka úvěru zjišťovala, případně ověřovala bonitu žalovaného, a žalobkyně tak nemohla dospět k závěru, že byl žalovaný schopen splatit úvěr , částka, tak, jak mělo být mezi účastníky sjednáno.35. Pro úplnost soud dodává, že pokud dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Tento závěr je plně v souladu, jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka (spotřebitele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , III.ÚS 4129/18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.36. Též podle rozsudku Evropského soudního dvora ze dne , datum, , ve věci , spisová značka, , o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, ve věci , Jméno žalobkyně, . proti , právnická osoba, , Evropský soudní dvůr konstatoval, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Tedy Evropským soudním dvorem je pro případ porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 citované směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, dovozována absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.37. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně písemného uzavření dotčené smlouvy a kvalifikovaného prověření bonity žalovaného ke splácení úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.38. Soud se zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, a ze zprávy , právnická osoba, . vyplývá, že účet žalovaného byla žalobkyní poukázána částka v celkové výši , částka, (jak uvedeno shora), a žalovaný naopak ze svého účtu na účet žalobkyně č. , č. účtu, poukázal celkem částku , částka, (jak uvedeno shora). Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně původně bezdůvodně obohatil co do částky , částka, , neboť žalobkyně tuto částku žalovanému poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalovanému a žalovaný byl povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jak se podává ze zprávy , právnická osoba, ., žalovaný na konto dotčeného úvěru žalobkyni již splatil celkem částku , částka, , žalovaný tak již žalobkyni poskytnuté bezdůvodné obohacení splatil, a soud tak žalobu jako nedůvodnou zamítl.39. Zbývající žalobní nároky v podobě poplatků za poskytnutí úvěru, služby „Presto“, smluvní pokuty a úroků uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. Byť žalobkyně platby žalovaného započetla na tyto nároky, nelze v tomto rozsahu žalobě jako důvodné vyhovět.40. Podle § 142 odst. 1 o. s .ř., měl-li účastník ve věci úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, Ve věci měl plný úspěch žalovaný, měl by tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.