7 C 63/2026-36 – Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, , která se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úroku , částka, , dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Smlouva byla považována za uzavřenou v okamžiku, kdy na ni žalovaný připojil jedinečný autorizační kód , číslo, , který mu právní předchůdkyně žalobkyně přidělila na základě jeho žádosti o úvěr a zaslala SMS zprávou na mobilní telefon, který žalovaný uvedl. Smluvní dokumentace pak byla vložena do klientské zóny právní předchůdkyně žalobkyně, kde byla k dispozici po dobu trvání smluvního vztahu. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jím uvedený bankovní účet úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen do , datum, . Žalovaný závazek ze smlouvy nesplnil řádně ani včas, ničeho neuhradil, právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na vrácení jistiny , částka, a nedoplatku poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, . K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Přes předžalobní výzvu k úhradě žalovaný ničeho neuhradil.2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, ze dne , datum, včetně formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru se podává, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným měla být dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na základě které měla společnost , právnická osoba, . poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , celková částka ke splacení , částka, , měla být sjednána úroková sazba 36 % ročně, úrok , částka, , RPSN 9 057,48 %, doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková výše poplatku za sjednání úvěru , částka, . U podpisu žalovaného není uvedený vlastnoruční podpis, je tam uvedeno „potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím, na důkaz toho podpis proveden , datum, elektronickým kódem , číslo, “. Úvěr měl být ze strany žalovaného splacen do , datum, .5. Z potvrzení o provedení transakce se podává, že , právnická osoba, . zaslala dne , datum, částku , částka, na účet , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, .6. Z listiny nazvané úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, se podává, že právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici údaje o žalovaném, že je zaměstnancem s příjmem , částka, , výdaje žalovaného činí celkem , částka, , z toho náklady na bydlení , částka, , měsíční splátka nebankovních úvěrů , částka, , a ostatní výdaje (telefon, internet, jízdenka a podobně) , částka, .7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky , částka, ve lhůtě do tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky se podává, že dne , datum, byla žalovanému zasílána zásilka.8. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a na tento účet byla připsána částka zasílaná z účtu společnosti , právnická osoba, dne , datum, ve výši , částka, , dispoziční oprávnění k účtu měl žalovaný.9. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , zaslaného právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, potvrzení o podání doporučené zásilky dne , datum, , podpořené Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek, zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy u spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni.10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:18. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.19. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy tak, jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší, než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsá