Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který žalobkyně žalovanému poskytla na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Smlouva byla účastníky uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit úroky z úvěru ve splátkách po 7 500 Kč splatných každého 15. dne v měsíci. Splátku splatnou dne , datum, žalovaný žalobkyni ani přes její upomínky ze dne , datum, a ze dne , datum, neuhradil, a žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné jistiny 50 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku a nákladů na upomínkování do , datum, . Žalovaný ničeho neuhradil, a žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 50 000 Kč spolu s náklady na upomínky ve výši 1 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě zprvu nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení uvedl, že částku považuje za nepřiměřenou, na svůj dluh již uhradil 90 000 Kč.3. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 12. 8. 20259 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žaloba byla částečně zamítnuta co do nároku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč (výrok II.). Současně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 904 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Rozsudek byl k odvolání žalovaného usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Soud ve věci nařídil nové jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání řádně omluvila, k výzvě soudu doplnila, že žalovaný na svůj dluh uhradil 11 splátek po 7 500 Kč, tj. 82 500 Kč.5. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč vyplacením na účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal splácet žalobkyni v 12 měsíčních splátkách po 7 500 Kč sjednaný úrok z úvěru ve výši 15 % měsíčně se splatností každého 15. dne v měsíci. Jistinu úvěru se žalovaný zavázal vrátit společně s poslední splátkou úroku. Dle článku IX. odst. 9.1 smlouvy si účastníci pro účely komunikace určili korespondenční a e-mailovou adresu, u žalovaného , adresa, a , e-mail, . Dle článku V. odst. 5.4 smlouvy měla žalobkyně žalovaného v případě jeho prodlení s úhradou splátky vyzvat dvěma po sobě následujícími upomínkami s lhůtami k plnění v délce 5 dnů, celková lhůta k plnění měla činit 30 dnů. Upomínky měly být žalovanému žalobkyní zaslány na e-mailovou adresu nebo do datové schránky s fikcí doručení 10. den od jejich odeslání. Každá z upomínek byla zpoplatněna částkou 500 Kč. Dle článku V. odst. 5 smlouvy byla žalobkyně poté, co žalovaného marně upomínala o zaplacení dlužných splátek, oprávněna úvěr zesplatnit. Před uzavřením smlouvy žalobkyně od žalovaného zjistila, že je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán, jeho průměrný výdělek za poslední 3 měsíce dosahoval 26 814 Kč, na bydlení vynakládal částku 3 000 Kč, na jiné závazky 2 860 Kč a na sázky 343 Kč. Po odečtení příjmů a výdajů žalovaného se splátkou úvěru 7 500 Kč měla žalovanému zbývat dostatečná částka 11 911 Kč, Dle zjištění žalobkyně neměl žalovaný v databázích SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů žádný záznam (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a její příloha č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti).7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy (předsmluvní informace).8. Žalobkyně dne , datum, zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, , z něhož jí žalovaný téhož dne zaslal verifikační platbu 1 Kč s VS , var. symbol, odpovídajícímu číslu smlouvy o úvěru, částku 50 000 Kč. Platba byla identifikována rovněž VS , var. symbol, (potvrzení o verifikační platbě 1 Kč a bezhotovostní platba ze dne , datum, ).9. Upomínkou ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátky 57 500 Kč splatné dne , datum, , s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení, a to do , datum, . Současně žalobkyně žalovanému naúčtovala náklady za upomínku ve výši 500 Kč. Upomínka byla zaslána dne , datum, na e-mailovou adresu žalovaného (upomínka č. , hodnota, včetně emailové zprávy).10. Upomínkou ze dne , datum, žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě splátky 57 500 Kč splatné dne , datum, včetně poplatků za 1. 2. upomínku po 500 Kč, a to do , datum, . Upomínka byla zaslána dne , datum, na e-mailovou adresu žalovaného (upomínka č. , hodnota, včetně emailové zprávy).11. Dopisem ze dne , datum, , odeslaným téhož dne žalovanému, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení jistiny ve výši 50 000 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku a nákladů právního zastoupení do , datum, (předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení včetně podacího lístku).12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:13. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč vyplacenou převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný žalobkyni uhradil 11 splátek po 7 500 Kč.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.19. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.27. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému dle smluvních ujednání částku 50 000 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 82 500 Kč. Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť nijak nezkoumala výdaje žalovaného ani jeho celkovou finanční situaci, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK. Soud z žalobkyní předložených důkazů nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně zjistila výši výdajů žalovaného a spokojila se s pouze žalovaným uvedenou celkovou částkou, přičemž zejména částka nákladů na bydlení se zdá nepřiměřeně nízká. Výši nákladů na domácnost, dojíždění za prací, za volání, internet žalobkyně nezkoumala vůbec. Jak žalobkyně ověřila deklarovaný příjem žalovaného a zda osobu žalovaného lustrovala v dostupných bankovních a nebankovních registrech dlužníků, žalobkyně nedoložila žádným důkazem. Z žalobkyní předložených důkazů nelze dovodit jinak, než se žalobkyně především spokojila s pouhými tvrzeními žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.28. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky).29. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč, jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 50 000 Kč, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, žalovaný však na svůj dluh uhradil již částku ve výši 90 000 Kč a není již žalobkyni ničeho dlužen. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, která spočívá v paušální náhradě hotových výdajů z úkon učiněný žalovaným za odvolání ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, , ve výši 450 Kč za každý úkon dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, per analogiam (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).31. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.