17 C 160/2025-88 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným elektronicky, tzv. prostřednictvím klientské zóny, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr společně s poplatky splatit v měsíčních splátkách ve výši 3 750 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce, poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně doposud ničeho neuhradil. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 25 000 Kč, nákladů za dvě upomínky v celkové výši 1 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 25 000 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný ani žalobkyně se, ač byli řádně a včas předvoláni, k jednání soudu bez omluvy nedostavili.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající skutkovému závěru. Žalobkyně dne , datum, převedla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 25 000 Kč. Z téhož účtu přišla na účet žalobkyně platba ve výši 1 Kč dne , datum, /viz okamžitá příchozí platba č. l. 34 spisu, bezhotovostní platba č. l. 35 spisu, odpověď , právnická osoba, . č. l. 55 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dluhu ve výši 4 250 Kč, a dne , datum, k úhradě dluhu ve výši 4 750 Kč, obě výzvy odeslala na emailovou adresu , e-mail, /viz upomínka č. , hodnota, č. l. 36-37 spisu, upomínka č. , hodnota, č. l. 38–39 spisu/. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 43 240,48 Kč dopisem odeslaným dne , datum, /viz předžalobní výzva č. l. 40 spisu a podací lístek č. l. 41 spisu/.5. Z obsahu dalších ve věci provedených důkazů, a sice z listiny označené smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , s vyplněnými osobními údaji žalovaného ani z předsmluvních informací a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru nelze uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalovaného k uzavření tvrzené smlouvy předkládaného obsahu, když je její listinná verze opatřena za žalovaného jeho jménem, slovem klient a proklamací podepsáno elektronicky prostřednictvím SMS kódu dle autorizační doložky v záhlaví smlouvy (v záhlaví smlouvy je uveden SMS kód , Anonymizováno, ) /viz smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. l. 7-14 spisu, předsmluvní informace č. l. 28-30 spisu, formulář č. l. 31-33 spisu/. Dalších důkazů žalobkyně nepředložila. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat, že jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalovaného, a že to byl právě žalovaný, který přistoupil na konkrétní podmínky smlouvy.6. Soud dále nemohl učinit skutkový závěr, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti doložila toliko listinou označenou jako Příloha č. , hodnota, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze které vyplývá, že provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích, a to konkrétně lustrace neplatných dokladů, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, platební morálka SOLUS, finanční závazky SOLUS, dále vycházela ze základních informací o žalovaném, zde konkrétně z toho, že žije s družkou a má jedno vyživované dítě a dále z deklarovaných příjmů a výdajů žalovaného, které měla porovnávat s příjmy a výdaji nalezenými na bankovním účtu žalovaného. Zatímco žalovaný deklaroval příjem 55 000 Kč, žalobkyně na jeho bankovním účtu měla dohledat příjem 89 445 Kč, ačkoli žalovaný deklaroval náklady na bydlení 0 Kč, žalobkyně takové náklady na jeho účtu nenalezla vůbec, nicméně kalkulovala s minimální fixní hodnotou 4 000 Kč, přestože žalovaný deklaroval náklady na domácnost v nereálné výši 3 000 Kč, žalobkyně tyto dle jeho účtu identifikovala částkou 392 Kč, nicméně kalkulovala s žalovaným uváděnou výší. Jedná-li se o finanční závazky, pak tyto žalovaný uvedl v částce 12 000 Kč, nicméně žalobkyně nalezla na jeho účtu závazky ve výši 150 Kč, byť finálně pracovala s částkou 12 000 Kč. Z těchto údajů pak žalobkyně vypočetla, že má žalovaný dostatečný finanční zůstatek ve výši 35 500 Kč ke splácení splátky ve výši 3 750 Kč /viz příloha č. , hodnota, ke smlouvě č. l. 15-27 spisu/. Takovýto výstup žalobkyně však soud hodnotí jako naprosto absurdní, když není zřejmé, na základě čeho vůbec mohla žalobkyně dospět k prezentovanému závěru. Příloha č. , hodnota, na svých 26 stranách sice velmi obšírně popisuje postup žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, laboruje s celou řadou čísel a hodnot, nicméně soud, kterému výpis z bankovního účtu žalovaného, z něhož měla žalobkyně údaje čerpat, předložen nebyl, postrádá jakýkoli důkaz toho, že hodnoty, s nimiž žalobkyně pracuje, mají svůj reálný základ. Vyjma této přílohy totiž žalobkyně nepředložila nic, co by svědčilo o tom, že by údaje o příjmech a výdajích žalovaného jakkoli ověřovala či zkoumala.7. Žalobkyně byla v předvolání poučena o své povinnosti plnit důkazní povinnost podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v souvislosti s § 118a o. s. ř. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Jak již bylo uvedeno výše žalobkyně se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Tímto svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a poučení o principu neúplné apelace v odvolacím řízení podle § 119a o. s. ř.8. V kontextu s uvedeným soudu dále podotýká, že při svém rozhodnutí o věci samé nemohl přihlédnout k obsahu podání žalobkyně, dodanému do datové schránky soudu dne , datum, v 15:54 hod., neboť ústní jednání, k němuž se žádný z účastníků, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, bylo nařízeno na den , datum, již v 10:30 hod.9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému p