8 C 69/2026-29 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 475 Kč od , datum, do zaplacení. Uplatněný nárok odůvodnila žalobkyně následovně. Dne , datum, uzavřela žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále také jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“), jíž nabyla pohledávku za žalovaným. Sama právní předchůdkyně předmětnou pohledávku nabyla od společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, (dále také jen ,,původní věřitel“), a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Žalovaný uzavřel s původním věřitelem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webové stránky www.ofin.cz) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena tak, že si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru (výše, doba splatnosti) a následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací. Registraci žalovaný dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr, který mu byl zaslán na uvedené telefonní číslo. Vložením SMS kódu do formulářového pole na webových stránkách a jeho odesláním žalovaný potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. K ověření údajů žalovaný poskytl fotokopii dokladu totožnosti. K ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl původnímu věřiteli výpisy svého bankovního účtu či výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného nedošlo k důvodným pochybám a žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena. Následně původní věřitel poskytl žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a vyzván k jeho úhradě. Poskytnutý úvěr žalovaný nevrátil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou zástupkyní žalobkyně dne , datum, . Požadovaná částka ve výši 11 475 Kč se skládala z nesplacené jistiny ve výši 11 475 Kč a z nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 0 Kč. Pokud by soud neměl za prokázaný předmětný nárok z titulu smlouvy o úvěru, pak žalobkyně navrhovala, ať je tento nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož se žalovaný bez spravedlivého důvodu na úkor žalobkyně obohatil a je tak povinen jí bezdůvodné obohacení vydat.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se řádně a včas omluvila a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Původní věřitel (společnost , právnická osoba, .) sestavil smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž je jako úvěrující uveden původní věřitel a jako úvěrovaný žalovaný. Dle této smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr s limitem ve výši 30 000 Kč. Měsíční úroková sazba činila 40 %, RPSN činilo 5 532,57 %. Splátky měly být hrazeny měsíčně, a to vždy nejpozději k 19. dni v měsíci. Doba trvání úvěru byla poskytnuta na neurčitou dobu, tj. do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Samotná smlouva o spotřebitelském úvěru není opatřena běžným podpisem a ani podpisem v elektronické podobě. Ve smlouvě je uvedeno rodné číslo klienta a kontaktní údaje. Ze smlouvy neplyne, že by byl žalovaný s obsahem smlouvy seznámen, respektive že by projevil souhlas se smlouvou předloženého znění. Výplata finančních prostředků měla být provedena na stanovený bankovní účet. V žádosti o spotřebitelský úvěr, která neobsahovala žádný podpis, byl uveden příjem ve výši 40 072 Kč a měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 5-6, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému CEPR, formulář pro standardní informace na č. l. 7-8, žádost o úvěr na č. l. 9 spisu/. Dne , datum, byly na bankovní účet, vedený na jméno žalovaného, poukázány finanční prostředky ve výši 15 000 Kč /viz potvrzení o převodu na č. l. 10, sdělení banky na č. l. 23, výpis k transakci na č. l. 24 spisu/. Původní věřitel vyhotovil na jméno žalovaného dopis o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , v němž bylo uvedeno, že téhož dne došlo k zesplatnění úvěru /viz dopis o zesplatnění na č. l. 12 spisu/. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a právní předchůdkyní žalobkyně. V seznamu postoupených pohledávek byl uveden také žalovaný /viz smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh založená v elektronickém systému CEPR/. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, , ke kterému byla připojena výzva k úhradě před podáním žaloby. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, aby dlužnou částku zaplatil do tří dnů. Zásilka byla u poskytovatele poštovních služeb podána dne , datum, a žalovanému byla doručována dne , datum, /viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. příloh založená v elektronickém systému CEPR, oznámení o postoupení na č. l. 11, výzva k úhradě na č. l. 11 p.v., potvrzení o podání na č. l. 13, výpis ke sledování zásilky , Anonymizováno, na č. l. 27 spisu/.5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že původní věřitel převedl dne , datum, na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena z původního věřitele na právní předchůdkyni žalobkyně, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Následně byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne , datum, a současně mu byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla žalovanému doručována dne , datum, . Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli s původním věřitelem uzavřít smlouvu o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného, byť jsou v ní uvedeny jeho kontaktní údaje. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla vyplacena částka ve výši 15 000 Kč se lze domnívat, že žalovaný s původním věřitelem o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil. Stejně tak nebylo prokázáno, že by byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky již výzvou ze dne , datum, , resp. že by mu taková výzva byla zaslána a doručena.7. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších