10 C 243/2024-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 29 193,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč. Smlouva stanovila splácení prostřednictvím 78 týdenních splátek po 450 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 071 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 088 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč a částku za pojistné ve výši 2 340 Kč (dále jen „poplatek“). Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne , datum, . Celkem provedla pouze platby v celkové výši 3 050 Kč, které byly částečně započteny na jistinu (2 340,61 Kč) a částečně na poplatky (709,39 Kč). Přesto zůstala jistina ve výši 12 659,39 Kč i nadále neuhrazena. Dlužné poplatky spojené se zápůjčkou činí 16 533,69 Kč a zahrnují mimo jiné poplatek za zpracování zápůjčky, poplatek za flexibilní splácení a pojistné sjednané smlouvou. V důsledku porušení smluvních povinností provedl právní předchůdce žalobce ke dni , datum, vyčíslení dluhu, přičemž k uvedenému datu činila celková pohledávka částku 42 203,70 Kč. Následně byla dne , datum, tato pohledávka včetně příslušenství postoupena žalobci, společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla zaslána v souladu s § 142a o.s.ř., avšak žalovaná své povinnosti nesplnila2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala a po celou dobu řízení zůstala vůči soudu nečinná. Žalovaná se k jednání soudu dne , datum, bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Žalobkyně a její právní zástupce svou neúčast u jednání omluvili. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (PZ žalobkyně i žalobkyně byli řádně omluveni).3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č , tel. číslo, a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně - společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 20 071 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku v celkové výši 35 071 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v 78 týdenních splátkách ve výši 450 Kč (poslední ve výši 421 Kč). Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě dvou výplatních pásek. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, bydlí s rodiči, má základní vzdělání, má příjem z mateřské/rodičovské dovolené ve výši 14 850 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč. Žalovaná uvedla odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, , že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postoupených pohledávek, že smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena na žalobkyni. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, , že žalovaná zaplatila věřiteli celkem částku ve výši 3 050 Kč. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr částku 20 071 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku v celkové výši 35 071 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v 78 týdenních splátkách ve výši 450 Kč (poslední ve výši 421 Kč). Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě dvou výplatních pásek. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, bydlí s rodiči, má základní vzdělání, má příjem z mateřské/rodičovské dovolené ve výši 14 850 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč. Žalovaná uvedla odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradila částku ve výši 3 050 Kč.5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle druhého odstavce poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle druhého odstavce, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle třetího odstavce, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku