24 C 164/2020-108 — Okresní soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), zavázal žalobkyni zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.) a na náhradě nákladů řízení žalované 2) částku [částka] (výrok III.). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytýkala nesprávné právní posouzení věci podle ust. § 2944 o. z. s tím, že toto zákonné ustanovení na projednávanou věc aplikovat nelze. Zdůraznila, že neměla žalovaným nahradit jakoukoliv škodu, když vůči ní takové nároky ani nebyly vzneseny. Žalobkyně se v řízení naopak domáhala po žalovaných náhrady škody či vydání bezdůvodného obohacení v důsledku událostí popsaných v žalobě. Současně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že převzala příslušnou nemovitou věc k plnění svého závazku vůči žalované 1), když samotné provádění díla či podepsání smlouvy bez dalšího neznamená, že žalobkyně nemovitou věc - elektrárnu - od žalovaných převzala. Dále tvrdila, že není povinna nahradit škodu dle ust. § 2944 o. z. na každé věci, se kterou přišla při plnění svého závazku do styku, přičemž odkázala na příslušnou odbornou literaturu. K tomu dále uvedla, že okresní soud zcela pominul liberační důvod tohoto ustanovení, tedy prokázání toho, že by ke škodě došlo i jinak. Mezi stranami přitom bylo nesporným, že škodu v důsledku požáru žalobkyně nezpůsobila. V řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě (správně v [obec]) pod sp. zn. [spisová značka] bylo navíc prokázáno, že požár vznikl v důsledku jednání [právnická osoba] s. r. o., [IČO]. Při plnění závazku ze smlouvy o dílo současně žalobkyně nenesla nebezpečí škody na věci, tuto nesla žalovaná 2) jakožto její vlastník. Namítala, že v žalobě tvrdila i v průběhu jednání dostatečně prokázala, že v důsledku požáru v elektrárně musela provést původní sjednané práce v mnohem větším rozsahu a opakovaně. Právě z tohoto důvodu jí byla způsobena škoda a potažmo se na její úkor žalované bezdůvodně obohatily. K tomu dále žalobkyně uvedla, že právní posouzení toho, zda v řízení jde o nárok na náhradu škody či o bezdůvodné obohacení, případně kombinaci těchto dvou důvodů, ponechává na úvaze soudu, a to s odkazem na judikaturu Ústavního soudu. Dle žalobkyně okresní soud také neúplně zjistil skutkový stav, pokud neprovedl dokazování listinami vyjmenovanými v rozsudku a vztahujícími se zejména k vyčíslení příslušné škody a souvisejícím skutečnostem, v důsledku čehož pravděpodobně dospěl k nesprávnému právnímu hodnocení věci. Dle žalobkyně je její nárok na úhradu nákladů vzniklých v důsledku požáru, který vznikl bez jejího zavinění, jakož i provedením prací nad rámec původně sjednaného rozsahu ve smlouvě o dílo, oprávněný. 3. Žalovaná 1) navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Zdůraznila, že úvahy prvoinstančního soudu byly založeny nejenom na aplikaci ust. § 2944 o. z., ale také na použití dalších ustanovení o. z., mimo jiné § [číslo] odst. 2 a § [číslo] odst. 1 s tím, že žalobkyně se ve vztahu k žalované 1) smlouvou o dílo zavázala provést dílo na svůj náklad a nebezpečí. Prvoinstanční soud nicméně své rozhodnutí postavil také na skutečnosti, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně údajně ústně uzavřeného dodatku ke smlouvě o dílo nad rámec dodatků [číslo] až 3. Žalobkyně v řízení před okresním soudem netvrdila, že by jí škodu, jejíž náhrady se domáhá, způsobila žalovaná 1). Nadto v odvolání sama identifikuje osobu škůdce ve [právnická osoba] s. r. o. Pokud se tedy žalobkyně domáhá náhrady škody, je osobou povinnou k její náhradě žalobkyní označený škůdce. Pro případ, že by byl uplatněný nárok odvolacím soudem posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, žalovaná 1) uvedla, že v řízení v I. stupni nebylo tvrzeno, že by se žalovaná 1) v důsledku prací, které pro ní měla žalobkyně provést a jejichž úhrady se domáhá, na úkor žalobkyně obohatila. K otázce dokazování pak uvedla, že prvoinstanční soud provedl dokazování v souladu se zásadou hospodárnosti řízení v tom rozsahu, který byl potřebný pro posouzení věci. 4. Taktéž žalovaná 2) navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Zdůraznila, že již v řízení před okresním soudem založila svou procesní obranu na skutečnosti, že se žalobkyní nebyla v žádném smluvním vztahu a nenesla nebezpečí škody na věci. Současně rozporovala rozsah údajných víceprací. Právní posouzení věci, jakož i rozsah provedených důkazů a skutkové závěry okresního soudu, označila za správné, zejména pak závěr, že mezi žalobkyní a žalovanými nebyla uzavřena jakákoliv dohoda, ať ústní či písemná, a to jak na původní práce, tak na dodatečné práce. Zdůraznila, že k oběma smlouvám o dílo bylo uzavřeno několik dodatků, z nichž jeden se vždy týkal rozsahu prací a ceny za dílo. Proto není věrohodné tvrzení žalobkyně, že strany uzavíraly paralelní ústní dohody, přičemž některé práce ponechaly mimo rámec jakékoliv dohody. Dle žalované 2) je správným také závěr okresního soudu, že žalobkyně nesla nebezpečí škody na věci, tedy žalovaná 2) se nemohla bezdůvodně obohatit ani z tohoto důvodu. Za stejně účelový označila názor žalobkyně na možnost posouzení tvrzeného nároku jako nároku na náhradu škody, když žalobkyně v řízení netvrdila, že by jí žalovaní měli způsobit škodu. [jméno] žalobkyně pak jako škůdce označila [právnická osoba] s. r. o. Je tedy zjevné, že v případě nároku na náhradu škody by žalovaným chyběla pasivní věcná legitimace. Ostatně žalobkyně se domáhá náhrady škody vůči [právnická osoba] s. r. o. v řízení před Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. [spisová značka] a zdůraznila, že sama žalobkyně, která je právně zastoupena, by si měla ujasnit, zda tvrzený nárok je nárokem z dohody nebo z bezdůvodného obohacení nebo naopak došlo ke škodě, když právní posouzení věci musí vycházet ze zjištěných skutkových okolností a žalobkyni nestačí pouze tvrdit, že provedla určité práce. Skutkové okolnosti uváděné žalobkyní jsou ve vzájemném protikladu. 5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Skutkově tvrdila, že v roce [rok] vykonávala práce na zakázce při rekonstrukci průduchu komína v areálu žalované 2), a to na základě smlouvy o dílo [číslo] [spisová značka] uzavřené dne 24. 7. 2017 mezi žalobkyní v postavení zhotovitele a žalovanou 1) v postavení objednatele. Žalovaná 1) byla hlavním smluvním partnerem žalované 2), která je vlastníkem [anonymizováno] [obec], a v rámci projektu oprav elektrárny byla žalobkyně jejím subdodavatelem. Dne [datum] došlo v areálu [anonymizováno] [obec] k požáru, při kterém byla mimo jiné způsobena škodu na majetku žalobkyně. Škody vzniklé požárem byly tak rozsáhlé, že kromě škod, které žalobkyně utrpěla na svém vybavení, byly zásadním způsobem poškozeny také jednotlivé části komína elektrárny. Mezi poškozenými částmi elektrárny byly ty, které měla žalobkyně opravovat, a další části elektrárny původně do smlouvy o dílo ze dne [datum] (dále jen„ SOD1“) nezahrnuté. Z důvodu škodní události musela žalobkyně pozastavit práce na zakázce vyplývající z SOD1 až do zajištění místa požáru a úklidu staveniště. V průběhu škodní události došlo ke vzniku spalin, které způsobily prohoření bezpečnostních přepážek a vnikly do komínu, kde žalobkyně prováděla práce na základě SOD1. Po odklizení škod se zástupci zúčastněných subjektů společně sešli na obhlídce místa staveniště, kde bylo zjištěno, že místa původně určená k rekonstrukci bude z důvodu požáru nutné podrobit daleko rozsáhlejším opravám, než bylo původně plánováno při pouhé rekonstrukci v rámci původní SOD1. Dne [datum] se žalobkyně se žalovanými ústně dohodla, že realizuje práce nad rámec původní SOD1, z toho některé práce realizuje v důsledku požáru opětovně a některé práce nově, o čemž měl svědčit mimo jiné zápis z kontrolního dne ze dne [datum], jehož se účastnili zástupci žalované 1) a žalobkyně, kteří se dohodli na tom, že žalobkyně předá žalovaným vyčíslené náklady na práce ve smyslu pokynu žalovaných a uzavřené dohody se žalovanými nad rámec SOD1, které bylo nutné vykonat v důsledku požáru. Dále byl proveden zápis do stavebního deníku a žalobkyni povoleno pokračovat v pracích. K tomu žalobkyně tvrdila, že pokud by žalované s dohodnutými pracemi nesouhlasily, projevily by tento svůj nesouhlas minimálně ve stavebním deníku. Současně žalovaná 2)