31 C 241/2017-646 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 17. 8. 2017 domáhala se strana žalující, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit částku ve výši 2 119 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2017 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobce se společností , právnická osoba, ., uzavřel smlouvu o dílo dne 1. 12. 2014 č. 23/2014, na základě které měl , právnická osoba, jako zhotovitel provést pro předchůdce žalobce stavbu „Dostavba Výrobních a skladovacích kapacit KOMFI , adresa, “. , právnická osoba, . za účelem realizace výše specifikované stavby uzavřel tzv. subdodavatelskou smlouvu se společností , právnická osoba, , tj. se žalovaným, a to 1. 12. 2014 č. 19/2014. Postavení zúčastněných subjektů bylo takové, že předchůdce žalobce byl objednatelem, , právnická osoba, . generálním dodavatelem a zhotovitelem a žalovaný dodavatelem části díla (tzn. poddodavatelem), který byl ve smluvním vztahu s , právnická osoba, . Předmětem smlouvy o dílo č. 23/2014 byla dostavba výrobních a skladovacích kapacit pro předchůdce žalobce, přičemž žalovaný měl v rámci vymezeného díla provést mimo jiné podlahy (základové konstrukce), které byly provedeny vadně, což zakládá uplatněný nárok. Skladba podlahy vyplývá ze smlouvy o dílo č. 19/2014 a z prováděcí dokumentace stavby, kterou nechal zpracovat žalovaný s tím, že se mělo jednat o podlahu z drátkobetonu. Proces výstavby haly provázely tyto právní akty: - projektová dokumentace pro stavební povolení z 8/2014, zpracovaná Ječmen studio, - změna projektové dokumentace pro stavební povolení vypracovaná v období září – říjen 2014, - smlouva o dílo č. 23/2014 ze dne 1. 12. 2014, - smlouva o dílo č. 19/2014 ze dne 1. 12. 2014, - prováděcí dokumentace (dokumentace pro realizaci stavby) zpracovaná , tituly před jménem, , jméno FO, pro žalovaného po uzavření obou smluv o dílo v prosinci, - k předání díla došlo dne 31. 8. 2015. Již v srpnu 2015 se na díle objevila vada – praskliny v podlaze, která do důsledku vzato nebyla do dnešního dne vyřešena. Předchůdce žalobce uplatňuje svůj nárok s odkazem na § 2630 odst. 1 písm. a) NOZ. Žalovaný jako poddodavatel zhotovitele vyhotovil i stavební dokumentaci k předmětné stavbě, resp. dodal prováděcí dokumentaci stavby, za kterou dostal zaplacenu částku 180 000 Kč. K předání a převzetí díla došlo dne 31. 8. 2015. Vada díla v podobě popraskané podlahy se poprvé objevila v soupisu vad a nedodělků ze dne 21. 8. 2015. Následně v dalších měsících (září, říjen 2015) došlo k opětovnému popraskání podlahy. Žalovaný provedl opravu těchto prasklin, a to tím způsobem, že podlahu přestěrkoval. V době těchto reklamací a následných oprav nebyla stavba ještě využívána v rámci výrobního provozu, jelikož byly dokončovány rozvody elektřiny, tedy podlaha v této době ještě nebyla zatěžována, ani zde nebylo navezeno strojní zařízení. Po zahájení provozu se v poměrně krátké době vada díla v podobě praskání podlahy projevila opětovně a zhotovitel tuto vadu reklamoval u žalovaného dopisem z 26. 4. 2016. Poté probíhala mezi zhotovitelem a žalovaným korespondence, zhotovitel se v otázce vad obracel na znalce, přičemž v červnu 2016 bylo zjištěno, že v betonové podlaze nejsou drátky, tedy že nebyla použita rozptýlená výztuž, ač prováděcí dokumentace stavby, zpracovaná žalovaným, s tímto řešením počítala. Bylo zjištěno, že věc (dílo) nemá vlastnosti, které si strany ujednaly. Stanovisko žalovaného bylo takové, že nebylo ujednáno použití drátkobetonu, což má dle názoru žalovaného vyplývat z přílohy č. , hodnota, smlouvy o dílo č. 19/2014 sjednané mezi zhotovitelem a žalovaným. Před uzavřením obou výše uvedených smluv o dílo byla vypracována dokumentace pro stavební povolení od Ječmen studio, v této projektové dokumentaci jsou reklamované podlahy obsaženy a jsou ve skladbě (od povrchu směrem dolů) 150 mm drátkobeton, 80 mm polystyren, 200 mm železobetonová deska. Poté byla udělána změna projektové dokumentace 2/2014 na základě požadavku investora, kde je podlaha změněna následovně – ruší se vrstva drátkobetonu tl. 150 mm, vypouští se polystyren a zůstává pochozí železobetonová deska tl. 200 mm, tedy podlaha byla via facti ztenčena z původních 350 mm na 200 mm. Tato změna byla provedena v měsících září – říjen 2014. Následně byly uzavřeny obě smlouvy o dílo, dokumentace od Ječmen studio byla přílohou č. , hodnota, smlouvy o dílo č. 19/2014. Dále je v této smlouvě o dílo č. 19/2014 ujednáno, že předmětem díla, který zajišťuje žalovaný, je i vypracování prováděcí dokumentace stavby pro část stavby , právnická osoba, .2 stavebně konstrukční řešení a prováděcí dokumentace ke změnám, je zde obsažena i změna 2/2014. Tuto prováděcí dokumentaci žalovaný ocenil na 180 000 Kč. Na základě objednávky od žalovaného tedy zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, prováděcí dokumentaci na část , právnická osoba, .2 stavebně konstrukční řešení – základové konstrukce, kde je předmětná podlahová deska specifikována jako deska D2 a ve výkresu č. , hodnota, je následující specifikace: Beton deska D2 C25/30 – XC – S3, drátkobeton – drátky 70 kg/m3, z čehož vyplývá, že kromě výztuže do betonu měly se přidat i drátky. , tituly před jménem, , jméno FO, dokumentaci zpracoval v měsíci prosinci 2014, tedy po uzavření smlouvy o dílo č. 19/2014 a poté, kdy byla vyhotovena dokumentace pro stavební povolení, která slouží žalovanému jako „výmluva“. Dokumentaci pro realizaci stavby předal žalovaný předchůdci žalobce, resp. , právnická osoba, . Dne 8. 6. 2015 byl na základě požadavku předchůdce žalobce uzavřen dodatek smlouvy o dílo č. 19/2014 mezi zhotovitelem a žalovaným, kde se v části půdorysu zvyšovala tloušťka předmětné desky z 200 mm na 300 mm, v důsledku čehož došlo k navýšení kubatury betonu o 13,31 m3 a zvýšení ceny. Dne 12. 7. 2015 byla provedena betonáž předmětné podlahy, předtím byla zhotovitelem zkontrolována výztuž podlahy, která byla v pořádku. Drátky se přidávají do drátkobetonu buďto přímo v betonárce, nebo na stavbě přímo v domíchávači, takže jejich případná absence po vylití betonu nejde zkontrolovat. Po kolaudaci stavby navezl do haly výrobní a technologická zařízení a zahájil zde provoz. Odstranění vady v podobě celé podlahy by žalobci způsobilo značné potíže. S ohledem na postoj žalovaného k řešení vytýkaných vad a s ohledem na nemožnost vystěhovat celou halu za tím účelem, že by si žalobce/předchůdce žalobce zajistil jiný subjekt na opravu podlahy, tak předchůdci žalobce nezbylo nic jiného, než se obrátit na znalecký ústav s tím, aby vyčíslil slevu z ceny díla a vyhodnotil příčiny vad díla. Je judikováno, že odpovědnost za vady stíhá nedostatky vlastního plnění a sleduje, aby věc měla sjednané vlastnosti a netrpěla vadami. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným, resp. mezi zhotovitelem a žalovaným, bylo ujednáno, že při provedení podlahy bude použit tzv. drátkobeton, tj. beton s rozptýlenou výztuží. Tento závěr vyplývá z projektové dokumentace stavby, kterou dodal dle bodu 1.1.písm. c) smlouvy o dílo č. 19/2014 žalovaný. Jedná se o projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem , tituly před jménem, , jméno FO, , kde je v části , právnická osoba, .2, číslo přílohy 07 výslovně uvedeno, že bude použit drátkobeton – drátky 70 kg/m3. V tomto směru není pravdivá obrana žalovaného, že z přílohy č. , hodnota, smlouvy o dílo č. 19/2014 vyplývá, že nemá být použit drátkobeton. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o dílo pouze vyplývá, že bylo upuštěno od vícevrstvé podlahy (beton, polystyren, beton, resp. drátkobeton). Tak to ostatně zjevně pochopil i žalovaný, jinak by jím oslovený projektant, který zpracoval projektovou dokumentaci pro realizaci díla, neuvedl, že podlaha bude tvořena betonovou deskou z drátkobetonu – drátky 70 kg/m3. Žalovaný tak jím zpracovanou a žalobci předanou projektovou dokumentaci pro realizaci díla dostatečně usvědčuje z toho, jaký beton měl být pro podlahu použit, přičemž skutečnost, že podlaha není z drátkobetonu, není mezi stranami sporná. Otázka vady díla není otázkou skutkovou, nýbrž pouze otázkou právní, kdy jediným sporným momentem je to, zda se smlouvy o dílo č. 19/2014 a na ni navazující prováděcí dokumentace vyplývá, co bylo předmětem díla, resp. jaký materiál měl být použit při zhotovování podlahy. Žalující strana je toho názoru, že obrana žalovaného nemůže v tomto směru obstát, jelikož potom by prováděcí dokumentace byla pouhým „cárem papíru“, za který zhotovitel uhradil žalovanému 180 000 Kč. Rozsah díla zde není vymezen pouze smlouvou č. 19/2014 a jejími přílohami, nýbrž i prováděcí dokumentací, která časově následovala po příloze č. , hodnota, smlouvy o dílo. Proces díla není procesem statickým, rozsah díla se může oproti smlouvě změnit, stejně tak může být více konkretizován, jak se tomu stalo v tomto případě v rámci prováděcí dokumentace stavby. Lze tedy uzavřít, že v rámci smluvního procesu, kterému předcházely a provázely jednotlivé právní akty, tak jak jsou uvedeny v časovém sledu shora, byl předmět dodání díla mezi žalovaným