16 C 144/2026-17 – Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 500 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 8. 6. 2024 prostřednictvím své webové stránky smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému bezhotovostně na účet č. , č. účtu, Poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Zápůjčka byla splatná dne 15. 8. 2024, žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na svůj dluh nic neuhradil. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za písemné výzvy (odeslány dne 9. 11. 2024, 16. 11. 2024, 23. 11. 2024, 2. 12. 2024) v celkové výši 2 000. Žalovaný je tak povinen uhradit krom úrokového příslušenství jistinu a poplatek ve výši 24 000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč. Výše smluvní pokuty byla vypočtena jako 0,1 % z dlužné částky ve výši 15 000 za každý den prodlení, tj. od 16. 8. 2024 do 6. 3. 2026. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:5. Ze Smlouva o zápůjčce ze dne 8. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a klient se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou a e-mailem. Na konci listiny v části podpisy smlouvy je u jména žalovaného uveden PIN kód , Anonymizováno, a údaj: 13:01:51.6. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovanému byla připsána na účet č. , hodnota, -, č. účtu, dne 8. 6. 2024 od žalobkyně částka 15 000 Kč.7. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2025 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že dne 9. 4. 2025 zástupce žalobkyně zaslala žalovanému doporučeně předžalobní výzvu, jíž se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky do tří dnů.8. Z upomínek ze dne 12. 7. 2024, 23. 7. 2024, 11. 8. 2024, 20. 8. 2024, soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila tyto upomínky určené žalovanému k zaplacení dlužné částky9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, když z žádného důkazu nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo smlouvu jiným elektronickým podpisem podepsal. Soud byl v tomto směru připraven poskytnout žalobkyni poučení, že dosud neprokázala uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru žalovanému, svou neúčastí u jednání se však žalobkyně o náležité poučení připravila. Oproti tomu soud považuje za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne 8. 6. 2024 a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou dne 9. 4. 2025 s třídenní lhůtou k plnění. Nad rámec toho žalobkyně vyhotovila 4 výzvy určené žalovanému k zaplacení dlužné částky.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 15 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a tím méně neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, soud žalobě co do této částky vyhověl. Nezaplacením uvedené částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, a soud proto dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného také k zaplacení úroků z prodlení od 18. 4. 2025, tedy od uplynutí 3denní lhůty k plnění stanovené ve výzvě odeslané dne 9. 4. 2025 a doručené ve smyslu § 573 o. z. dne 14. 4. 2025, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení, ve výši nepřekračující žalobní návrh. Soud dále vyhověl žalobě co do částky 2 000 Kč představující přiměřené náklady na zpracování a vyhotovení 4 upomínek určených žalovanému k zaplacení dlužné částky. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žádný z účastníků nebyl převážně procesně úspěšný.14. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty neshledal soud splnění žádných podmínek.