Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 45 526 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná částka představuje jednak neuhrazenou cenu plynu, který žalobkyně dodala žalovanému na adresu odběrného místa , adresa, , na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. , IBAN, ze dne 11. 9. 2024. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , tel. číslo, ze dne 10. 3. 2025 částku 21 183 Kč (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za plyn dodaný v období od 11. 10. 2024 do 4. 3. 2025. Žalovaný však na uvedenou částku ničeho neuhradil. Žalovanou částku dále tvoří neuhrazená cena elektřiny, kterou žalobkyně dodala žalovanému na adresu odběrného místa , adresa, , na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, ze dne 11. 9. 2024. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , tel. číslo, ze dne 3. 4. 2025 částku 24 343 Kč (po započtení případných záloh uhrazených žalovaným) za elektřinu dodanou v období od 29. 10. 2024 do 31. 3. 2025. Žalovaný však ani na tuto částku ničeho neuhradil.2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlas s uvedeným postupem soudu vyslovila již ve svém návrhu, žalovaný pak po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu:Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. , IBAN, ze dne 11. 9. 2024, jejíž součástí jsou obchodní podmínky dodávky plynu, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat plyn do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal hradit cenu plynu dle ceníku žalobkyně. Ve smlouvě je uvedeno, že se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na 24 měsíců od zahájení dodávky. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne 10. 3. 2025, splatné dne 24. 3. 2025, soud zjistil, že žalovanému vznikl za dodávku plynu v období od 11. 10. 2024 do 4. 3. 2025 při spotřebě 10,26948 MWh nedoplatek ve výši 21 183 Kč. Z listiny označené jako předžalobní výzva včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 14. 11. 2025 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, ze dne 11. 9. 2024, jejíž součástí jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal hradit cenu elektřiny dle ceníku žalobkyně. Ve smlouvě je uvedeno, že se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to do 31. 12. 2026. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne 3. 4. 2025, splatné dne 17. 4. 2025, soud zjistil, že žalovanému vznikl za dodávku elektřiny v období od 29. 10. 2024 do 31. 3. 2025 při spotřebě 3,42900 MWh nedoplatek ve výši 24 343 Kč. Z listiny označené jako předžalobní výzva včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 14. 11. 2025 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 11. 9. 2024 se žalobkyně zavázala žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , dodávat plyn a žalovaný se zavázal hradit jeho kupní cenu. Žalobkyně v období od 11. 10. 2024 do 4. 3. 2025 žalovanému dodala plyn, na jehož úhradách vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 21 183 Kč. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 9. 2024 se dále žalobkyně zavázala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal hradit její kupní cenu. Žalobkyně v období 29. 10. 2024 do 31. 3. 2025 žalovanému dodala elektřinu, na jejíchž úhradách vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 24 343 Kč.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy na dodávku elektřiny a plynu. Účastníci tak v souladu s ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřeli kupní smlouvy na dodávku elektřiny a plynu, na základě kterých se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Výše uvedenými fakturami byla dodávka plynu vyúčtována na částku 21 183 Kč a dodávka elektřiny byla vyúčtována na částku 24 343 Kč, celkem tedy na částku 45 526 Kč, k jejímuž zaplacení byl žalovaný zavázán ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně má rovněž právo na úroky z prodlení plynoucí z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.7. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve výši 4 726 Kč, přičemž tato částka představuje 1 822 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále odměnu zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) ve výši 3 x 700 Kč, celkem tedy 2 100 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), dále náhradu hotových výdajů zástupce za tři úkony právní služby, tedy 3 x 100 Kč, celkem tedy 300 Kč, dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky, a dále náhradu za DPH ve výši 21 % z částky představující odměnu zástupce a náhradu hotových výdajů, tedy 504 Kč, a to dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti. Předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.8. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení je žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit nikoliv přímo žalobkyni, nýbrž k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.