Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 81 707,86 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 8. 3. 2025 uzavřela s žalovaným distančním způsobem Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 68 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne 7. 4. 2025, konec kreditového rámce měl nastat dne 30. 8. 2026. Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz, žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, smlouva byla uzavřela elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového přihlášení. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, takto - dne 11. 3. 2025 v částce 989 Kč, dne 9. 4. 2025 v částce 409 Kč a 509 Kč, dne 21. 5. 2025 v částce 517 Kč, dne 8. 3. 2025 v částce 4 060 Kč, 6025 Kč a 21 306 Kč, dne 9. 3. 2025 v částce 3 606 Kč a 16 021 Kč, dne 10. 3. 2025 v částce 7 985 Kč a 2 036 Kč, dne 10. 3. 2025 v částce 2 969 Kč, dne 8. 4. 2025 v částce 2 036 Kč, dne 9. 5. 2025 v částce 1 701 Kč a dne 20. 5. 2025 v částce 1 552 Kč. Žalovaný si při uzavírání smlouvy zvolil volitelnou službu „, Anonymizováno, “ za poplatek 2 310 Kč, rovněž se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 0,42 % denně z nesplacené částky jistiny. Žalobkyně vyčíslila a požaduje smluvní úrok ve výši 4 658,25 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1 271,98 Kč a poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 2 115,52 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne 11. 9. 2025, do prodlení se žalovaný prokazatelně dostal dne 12. 9. 2025. V souladu se smlouvou požaduje žalobkyně za prodlení s úhradou po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, za prvních 90 dnů prodlení, tj. částku 8662,11 Kč. Žalovaný zaplatil před podáním žaloby částku 9 810 Kč. Žalovanému byla dne 18. 12. 2025 odeslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se věci samé ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. K ústnímu jednání dne 22. 7. 2026 se nikdo nedostavil, pouze zástupkyně žalobkyně neúčast žalobkyně u jednání předem omluvila, v zájmu hospodárnosti řízení. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších práv v nepřítomnosti žalovaného, i žalobkyně a její zástupkyně.4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z listiny označené jako Rámcová smlouva pro spotřebitelský úvěr s měsíčním splácením „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a pro revolvingový spotřebitelský úvěr „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník, předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr v celkové výši 40 000 Kč a spotřebitelský revolvingový úvěr v celkové maximální výši 65 000 Kč, smlouva je podepsána žalobkyní, v místě podpisu dlužníka je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2025-03-08 Klient“. Z listin žalobkyně Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Informace pro spotřebitele, Informace o zprostředkovateli, Všeobecné obchodní podmínky a Souhlas se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žádná z listin není opatřena podpisem žalobkyně ani žalovaného, soud z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé. Z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že jde o listinu žalobkyně, jsou zde uvedeny základní osobní údaje žalovaného a údaje o výdajích a příjmech žalovaného, výše ověřeného příjmu žalovaného a jejich hodnocení. Z listiny Identifikované příjmy soud zjistil, že jde rovněž o listinu žalobkyně, v níž je uvedena výše ověřeného čistého příjmu žalovaného ve výši 40 131 Kč, který byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu. Z listiny Autorizace totožnosti soud zjistil, že jde o listinu žalobkyně, ve které konstatuje, že totožnost žalovaného byla ověřena a autorizována prostřednictvím BankID od společnosti , právnická osoba, ., protiúčet: , Jméno žalovaného, , č. účtu, . Z listiny Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení se Sdělením , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla připsána dne 10. 3. 2025 částka 4 060 Kč, 6 025 Kč, 21 306,25 Kč, 3 606,56 Kč, 16 021,64 Kč, 7 985,41 Kč a 2 036,35 Kč, dne 11. 3. 2025 částka 2 969,09 Kč, 989,69 Kč, dne 8. 4. 2025 částka 2 036,16 Kč, dne 9. 4. 2025 částka 409,04 Kč a 509,69 Kč, dne 9. 5. 2025 částka 1 701,94 Kč, 21 5. 2025 částka 1 552,39 Kč a 22. 5. 2025 částka 517,47 Kč, odeslané z účtu žalobkyně. E-mailem ze dne 11. 9. 2025 oznámila žalobkyně žalovanému vypovězení smlouvy a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve výši 83 026,77 Kč (u této listiny soud nevzal za prokázané doručení do dispoziční sféry žalovaného). Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ve spojení s Potvrzením o podání doporučené zásilky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 84 948,68 Kč do tří dnů, výzva byla odeslána dne 16. 12. 2025 (u této zásilky soud rovněž nemá za prokázané doručení do dispoziční sféry žalovaného). Z listin žalobkyně Předpis denních splátek, Obecné principy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a BankID výpis soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé.5. Po právní stránce soud posoudil předloženou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).6. Podle ustanovení § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (ustanovení § 3 písm. c) ZoSÚ).8. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).11. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Rovněž tak soud nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu řadu listin, nicméně tyto nebyly opatřeny podpisy smluvních stran, které je měly uzavřít. Pouze na listině „Rámcová smlouva pro spotřebitelský úvěr s měsíčním splácením „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a pro revolvingový spotřebitelský úvěr „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni. Z žalobkyní předložených listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. v řízení nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek ustanovení § 562 odst. 1 o. z.12. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů a poučit ji dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k procesu uzavření smlouvy a k prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr, ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ustanovení § 122 odst. 1 o. s. ř.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku v celkové výši 71 726,68 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., a podle ustanovení § 2991 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný dosud zaplatil částku 9 810 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 61 916,68 Kč (zůstatek nevrácených poskytnutých peněžních prostředků) a vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení za dobu od 29. 4. 2026, což je v řízení první prokázaný den prodlení žalovaného a ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl (výrok II.).14. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a je odůvodněn částečným procesním úspěchem i neúspěchem účastníků řízení. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu 76 % a procesně neúspěšná v rozsahu 24 %, náleží jí tedy náhrada nákladů v řízení v rozsahu 52 % (76 %-24 %). Plná náhrada nákladů řízení by činila částku 18 969 Kč (z toho 4 086 Kč zaplacený soudní poplatek, 10 750 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 4 380 Kč za převzetí věci vč. přípravy zastoupení a sepis žaloby a 1 úkon právní služby po 2 190 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, 2 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., 1 350 Kč, tj. 3 x 450 Kč činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 13 odst. 4 téže vyhlášky, a 2 583 Kč odpovídá DPH ve výši 21 %, neboť zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je registrována k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř.). 52 % z částky 18 969 Kč činí částku 9 863 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Náklady řízení soud žalovaného zavázal zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce 3 dnů. Soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší či pro plnění ve splátkách.