Žalobou došlou soudu 27. 3. 2026 se žalobkyně rozhodnutí, kterým by soud žalovanou zavázal zaplatit částku 16 140 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 0,01 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 13374 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svou vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky 17. 12. 2024 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalované úvěr, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením VS , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 16. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce z 18. 4. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru 19. 4. 2025. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupkyně žalobkyně z 18. 11. 2025. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 14 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 140 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. K ústnímu jednání se 20. 8. 2026 se žalobkyně nedostavila, svou nepřítomnost u jednání omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byl řádně a včas předvolána. Proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě výsledků dokazování a obsahu spisu.4. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ z 17. 12. 2024, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Dále soud nevzal za prokázané odeslání listiny „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ z 18. 4. 2025 do dispoziční sféry žalované, kdy v tomto směru nebylo označeno ani doloženo ničeho. Soud dále nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru ničeho nedoložila. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.5. Soud vzal za prokázané poskytnutí finančních prostředků žalované žalobkyní 17. 12. 2024 na její účet ve výši 10 000 Kč, rovněž vzal za prokázané odeslání předžalobní výzvy žalované 18. 11. 2025.6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále v textu jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Po právním posouzení skutkového stavu soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 10 000 Kč, žalovaná nezaplatila ničeho (což žalobkyně nedokládala, nicméně žalovaná nenamítala, že by něco žalobkyní zohledněno nebylo). Soud konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu s § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytla žalované. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 10 000 Kč představující žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 o. z., také právo na zákonné úroky z prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 o. z., povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla vyzvána. Žalovaná byla poprvé vyzvána výzvou z 16. 11. 2025, odeslanou do dispoziční sféry žalované 18. 11. 2025, kam jí byla doručena 23. 11. 2025 (§ 573 o. z.). Žalovaná byla dle výzvy žalobkyně povinna hradit do 3 dnů, tj. do 26. 11. 2025. Lze tak shrnout, že od 27. 11. 2025 byla žalovaná v prodlení s úhradou částky 10 000 Kč. Na základě uvedeného tak soud přiznal žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně, tj. v zákonné výši ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 27. 11. 2025 do zaplacení.10. Ve zbývajícím rozsahu s ohledem na shora uvedené při absenci (platně) uzavřené smlouvy soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 18 390,74 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 10 841,23 Kč (výrok I.) a neúspěšná byla co do částky 7 549,51 Kč (výrok II.). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 59 % a neúspěch 41 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 18 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) ve výši 400 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 1 200 Kč podle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b) odst. 6 vyhlášky ve výši 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 300 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 500 Kč pak náleží žalobkyni 18 %, což představuje částka 450 Kč.12. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.