Žalobce se žalobou podanou dne 29. 6. 2026 domáhal po žalované zaplacení částky 10 231 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce uzavřela žalovaná s žalobcem dne 18. 12. 2023 smlouvu o zápůjčce, a to prostředky komunikace na dálku. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalované poskytnuta částka 3 000 Kč. Dne 18. 12. 2023 žalovaná uzavřela s žalobcem žádost o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč. Dne 19. 12. 2023 žalovaná uzavřela s žalobcem žádost o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč. Dne 19. 12. 2023 žalovaná uzavřela s žalobcem další žádost o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč. Celkem tedy žalobce žalované poskytl zápůjčku v celkové výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč, a to nejpozději do 15. 7. 2024. Žalovaná nedostála svým smluvním povinnostem, na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši 2 349 Kč, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky a byla žalobcem opakovaně písemně upomínána o zaplacení. Žalobce si rovněž uplatnil nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč a dále si nárokoval smluvní pokutu ve výši 1 151 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky celkem ve výši 9 080 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 151 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na svůj dluh ničeho dalšího neplnila.2. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoliv byla včas a řádně předvolána, k jednání se nedostavila, a v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil.3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 18. 12. 2023 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o zápůjčce, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce, www.coolcredit.cz, v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele (žalovaného). Na základě smlouvy o zápůjčce byla dne 18. 12. 2023 žalované, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 3 000 Kč. Dne 18. 12. 2023 žalovaná uzavřela s žalobcem žádost o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, kdy tyto peněžní prostředky jí byly zaslány téhož dne. Dne 19. 12. 2023 žalovaná uzavřela s žalobcem žádost o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, kdy tyto peněžní prostředky jí byly zaslány téhož dne. Dne 19. 12. 2023 žalovaná uzavřela s žalobcem další žádost o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, kdy tyto peněžní prostředky jí byly zaslány téhož dne. Celkem tedy žalobce žalované poskytl zápůjčku v celkové výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit plnění do 15. 7. 2024. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši 2 349 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. Soud vycházel zejména ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 12. 2023, 3 žádostí o navýšení zápůjčky, všeobecných podmínek společnosti , Jméno žalobce, ., písemných upomínek, potvrzení o provedených platbách a předžalobní výzvy k plnění včetně poštovního podacího lístku.4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť tuto smlouvu uzavřel žalobce jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.6. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobce totiž nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované, přičemž tuto povinnost mu ukládá shora citované zákonné ustanovení, z tohoto důvodu soud hodnotí úvěrovou absolutně neplatnou, a to dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Žalobce soudu nijak nedoložil, že by zkoumal příjmy žalované a její běžné výdaje na domácnost, jídlo, energie, dopravu, telefon apod. Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná obdržela částku 7 000 Kč bez právního důvodu, vrátila toliko částku ve výši 2 349 Kč, tudíž je povinna vrátit částku ve výši 4 651 Kč, zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku (výrok I.).8. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuty či jiných nákladů /výrok II./.9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měla ve věci úspěch ve větší míře žalovaná, této však žádné náklady nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.