21 C 46/2020-104 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou proti žalované domáhal zaplacení částky 49 107 Kč s úrokem z prodlení s následujícím odůvodněním. Žalobce pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] se základní mzdou 12 000 Kč měsíčně hrubého. Pracovní poměr žalobce byl ukončen výpovědí ze strany žalované jakožto zaměstnavatele ke dni 31. 12. 2019 dle § 52 písm. g) zák. práce pro neuspokojivé pracovní výsledky, když výpověď byla žalobci zaslaná poštou dne [datum]. Výpověď byla žalobci dána v rozporu se zákoníkem práce, avšak žalobce již nechce u žalované pracovat. Žalobce po dobu výpovědní lhůty u žalované pracoval, ale nedostal zaplaceno, tudíž žalobce požaduje mzdu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2019, když hrubá mzda ve výši 12 000 Kč odpovídala čisté mzdě ve výši 11 419 Kč. Žalobce tak požaduje zaplacení mzdy ve výši 34 257 Kč (3 x 11 419). Dále žalobce požaduje po žalované doplatek k dorovnání do minimální mzdy za měsíce únor až prosinec 2019 dle nařízení vlády č. 273/2018 Sb., když minimální mzda byla od [datum] stanovena na částku 13 350 Kč. Žalobce tak z tohoto důvodu požaduje doplatek ve výši 14 850 Kč (11 x 1 350). 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalobce byl zaměstnancem žalované od [datum], přičemž dne [datum] zaslala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru, přičemž výpovědní důvod nebyl blíže specifikován. Faktickým důvodem výpovědi byla dlouhodobě špatná pracovní morálka žalobce, když žalovaná, resp. právnické osoby s ní personálně propojené zaměstnávaly žalobce po dobu cca 5 let. Opakovaně se stávalo, že žalobce nedorazil do práce nebo dorazil později, s žalobcem toto bylo řešeno, přičemž byl ústně upozorněn, že bude-li se jeho chování opakovat, bude jeho pracovní poměr ukončen výpovědí. Od chvíle, kdy žalovaná žalobci v polovině září 2019 sdělila, že mu bude ukončen pracovní poměr, již do práce nepřišel. Z tohoto důvodu tak žalovaná žalobci nevyplatila mzdu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2019. V pracovní smlouvě měl žalobce sjednánu mzdu 14 000 Kč měsíčně, přičemž mzda byla žalobci vyplácena v hotovosti. 3. Při ústním jednání dne [datum] žalobce změnil skutková tvrzení týkající se nároku na dlužnou mzdu, když uvedl, že pracoval pouze do okamžiku obdržení výpovědi, neboť po doručení výpovědi, tj. [datum] mu žalovaná odmítla přidělovat práci. Dále žalobce rozšířil žalobní nárok o náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou za rok 2019 ve výši 10 000 Kč. Soud usnesením ze dne [datum] výše uvedenou změnu žaloby připustil. 4. Žalovaná se k nároku na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou vyjádřila tak, že žalobci dle pracovní smlouvy náležela dovolená v trvání 20 dnů, přičemž žalobce v roce 2019 dovolenou nečerpal. S ohledem na skutečnost, že se žalobce opakovaně či alespoň bez řádné omluvy nedostavoval do zaměstnání a způsobil tak žalované provozní komplikace i škodu, nebyla žalobci vyplacena náhrada mzdy za dovolenou. 5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné následující. Pracovní poměr žalobce k žalované byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum] a že žalobce byl od [datum] do [datum] zaměstnancem žalované. Žalovaná dne [datum] zaslala žalobci výpověď z pracovního poměru. Žalovaná žalobci nezaplatila mzdu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2019. Mzda byla žalobci vyplácena v hotovosti. Žalovaná žalobci neuhradila náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Žalované byla doručena výzva k úhradě nevyplacených mezd ze dne [datum]. 6. Mezi účastníky řízení bylo sporné následující. Výše mzdy sjednané v pracovní smlouvě a s tím související skutečnost, zda žalovaná po dobu trvání pracovního poměru vyplácela žalobci mzdu odpovídající hrubé mzdě ve výši 12 000 Kč (tvrzení žalobce) či 14 000 Kč či více (tvrzení žalované). Dále bylo sporné, zda žalobce pro žalovanou konal práci od [datum] do [datum] a zda žalovaná po doručení výpovědi odmítla žalobci přidělovat práci. Konečně mezi účastníky bylo sporné, zda žalobci vznikl nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. 7. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Pracovní smlouvou předloženou žalobcem má soud za prokázané, že žalobce jakožto zaměstnanec a žalovaná jakožto zaměstnavatel tuto podepsali dne [datum] s tím, že dnem nástupu do práce je den [datum], sjednaný druh práce obchodně technický pracovník s tím, že podrobnější náplň práce bude stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele, místem výkonu práce je [obec a číslo] a pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, bez zkušební doby (čl. I). Stanovené pracovní doba je rozvržena rovnoměrně do 5 pracovních dnů a činí 40 hodin (čl. II). Za vykonanou práci náleží zaměstnanci základní mzda ve výši 12 000 Kč (čl. III odst. 1). Dle čl. V odst. 1 měl žalobce nárok na 20 dnů dovolené. Tato pracovní smlouva má celkem 3 listy, když text pracovní smlouvy je psán jednostranně, přičemž v celém textu pracovní smlouvy je stejné členění a odsazení odstavců. Článek III odst. 1 je obsažen na prvním listu a podpisy žalobce a žalované na třetím listu. Pracovní smlouvou předloženou žalovanou má soud za prokázané, že tato obsahuje shodný text jako pracovní smlouva předložená žalobcem s výjimkou čl. III odst. 1, v němž je uvedena odlišná výše základní mzdy, jež za vykonanou práci náleží zaměstnanci, a to částka 14 000 Kč. Tato pracovní smlouva má celkem 3 listy, když text pracovní smlouvy je psán jednostranně, avšak na první straně textu pracovní smlouvy je odlišné odsazení odstavců než na zbývajících dvou stranách této pracovní smlouvy, přičemž na zbývajících dvou stranách této pracovní smlouvy je u textu odsazení odstavců stejné jako v případě pracovní smlouvy předložené žalobcem. 7. Výpovědí ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zrušila pracovní poměr s žalobcem dle § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu, že nadále nesplňuje předpoklady pro výkon sjednané práce pro neuspokojivé pracovní výsledky s tím, že ačkoli byl žalobce na neuspokojivé výsledky opakovaně upozorňován a toto mu bylo vytýkáno, nedošlo ze strany žalobce k nápravě. 8. Výplatnicemi za měsíc říjen, listopad a prosinec 2019 má soud za prokázané, že žalovaná v těchto výplatnicích uvedla, že žalobce v tomto období nečerpal žádnou dovolenou, zároveň uvedla, že zbývající dovolená je 0. Z těchto výplatnic dále vyplývá, že žalobce neměl v daném období odpracovat ničeho (0 hodin), přičemž všechny směny jsou vedeny jako neomluvené a základní mzda stejně jako čistá mzda činí v těchto měsících 0 Kč. Mzdovým listem vystaveným dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce v období od února 2019 do prosince 2019 nečerpal žádnou dovolenou, dále v období od února 2019 do září 2019 žalobce odpracoval úplný fond pracovní doby, v tomto období žalovaná neevidovala ani jednu hodinu neomluvené absence. V období od října 2019 do prosince 2019 žalovaná uvedla, že neomluvená absence v říjnu činila 176 hodin, v listopadu 168 hodin a v prosinci 152 hodin. V mzdovém listu žalovaná uváděla hrubou mzdu žalobce ve výši 14 000 Kč. 9. Evidenčním listem důchodového pojištění za rok 2019 a z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění má soud za prokázané, že žalovaná v evidenčním listu uvedla vyměřovací základ důchodového pojištění za dobu od [datum] do [datum] částkou 112 000 Kč a v potvrzení o zdanitelných příjmech vyplacený příjem rovněž částkou 112 000 Kč. Přípisem žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] prostřednictvím držitele poštovní licence odeslala žalobci [příjmení] o zaměstnání, Evidenční list důchodového pojištění za rok 2019, Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a výplatnice za měsíce říjen až prosinec 2019. Žalovaná v přípise zároveň uvedla, že původně předané dokumenty ztratily platnost, neboť bylo zjištěno, že žalobci z důvodu nepřítomnosti nebyla vyplacena mzda za výše uvedené období. Potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění vystaveným společností [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalobce v roce 2019 vykonával pracovní činnost i pro výše uvedenou společnost, přičemž výše vyplacených příjmů žalobci činila částku 118 200 Kč. 10. Záznamem o jednání ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce se tohoto dne dostavil na Úřad práce [obec a číslo] s tím, že podal stížnost na žalovanou, jejímž obsahem bylo šikanózní chování žalované jakožto zaměstnavatele vůči žalobci jakožto zaměstnanci, které se projevují hrubými urážkami a vulgaritami, nucením k podpisu výpovědi bez právního důvodu, nepostupováním dle zákoníku práce, zasíláním urážlivých SMS zpráv. 11. SMS zprávami a výslechem svědka [příjmení] [celé jméno svědka], který potvrdil zaslání SMS zpráv žalobci, má soud za prokázanou následující konverzaci. [anonymizováno] [celé jméno svědka] zaslal žalobci dne [datum] na mobilní telefon následující zprávy: v 11:32 hod.„ Podepis vypoved mam 100 svedku ze si ne pracoval ne sk