21 C 81/2020-88 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně pracovala pro žalovanou na základě pracovní smlouvy z [datum] jako servírka s hrubou mzdou [částka] měsíčně. S účinností k [datum] byl sjednaný druh práce změněn na zástupce manažera restaurace [příjmení] [anonymizováno]. Dalším dodatkem k pracovní smlouvě byl snížen pracovní úvazek žalobkyně na 20 hodin týdně a k tomu byla snížena i její mzda na [částka] měsíčně, tento dodatek však žalobkyně nemá k dispozici. Žalovaná dne [datum] v souvislosti s protipandemickými opatřeními sdělila žalobkyni, že jí i dalším zaměstnancům zrušila zpětně pracovní poměr k [datum]. Následně žalovaná navrhla uzavření dohody o skončení pracovního poměru k [datum], což žalobkyně odmítla. Žalobkyně byla od [datum] - [datum] v pracovní neschopnosti a dne [datum] pracovní poměr s žalovanou ukončila okamžitým zrušením pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy za měsíc březen 2020. Žalobkyně v březnu 2020 odpracovala celkem 88,5 hodin, když z plánovaných 22 směn odpracovala 15 směn. Žalobkyni tak náleží poměrná část sjednané měsíční mzdy ve výši [částka], dále za dalších 28,5 hod. práce přesčas jí náleží odměna [částka], když z výplatnice žalované za měsíc březen 2020 vyplývá průměrný hodinový výdělek žalobkyně ve výši [částka]. Dále náleží žalobkyni náhrada mzdy za 28 hodin dočasné pracovní neschopnosti ve výši [částka]. Konečně žalobkyně požaduje i doplatek do zaručené mzdy ve výši [částka] dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., když práce žalobkyně spadá do 3 skupiny prací ve smyslu shora uvedeného nařízení. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalovaná uvedla, že pracovní poměr žalobkyně byl ukončen žalovanou k [datum] pro hrubé porušení pracovní kázně spočívající v dlouhodobé neomluvené absenci. Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalobkyně je neplatné, protože uváděný důvod nevyplacení mzdy za březen 2020 je nepravdivý. Žalovaná potvrdila sepsání dodatku k pracovní smlouvě týkající se snížení úvazku žalobkyně, odmítla, že by žalovaná tento neměla k dispozici. Odměna za březen 2020 byla žalobkyni vyplacena běžným způsobem předem jako záloha s tím, že žalobkyně má naopak vůči žalované dluh za soukromou útratu, kterou však žalovaná nevymáhá. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že pracovní poměr žalobkyně k žalované v březnu 2020 trval a že dne [datum] byl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě, jímž byl pracovní úvazek žalobkyně snížen na 20 hodin týdně a snížena její mzda na částku [částka]. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Pracovní smlouvou má soud za prokázané, že žalobkyně jakožto zaměstnanec a žalovaná jakožto zaměstnavatel tuto podepsaly dne [datum] s tím, že dnem nástupu do práce byl den [datum] a žalobkyně bude vykonávat práci číšníka, organizačního pracovníka, zajištění provozu [příjmení] [anonymizováno], zejména propagačních večerů a dalších akcí, administrativní, grafické a marketingové práce. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s hrubou mzdou ve výši [částka] měsíčně při 40hodinovém týdenním pracovním úvazku. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázané, že pracovní smlouva se tímto dodatkem mění tak, že zaměstnanec bude pro zaměstnavatele pracovat na pozici zástupce manažera restaurace. Přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento mimo jiné v zastoupení žalobkyně zaslal žalované v příloze tohoto přípisu okamžité zrušení pracovního poměru. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že žalobkyně zrušila pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu, že žalovaná neuhradila žalobkyni dlužnou mzdu za měsíc březen, toto okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalované doručeno do datové schránky dne [datum]. 5. Výpisem z online databáze veřejného zdravotního pojištění z března 2020 má soud za prokázané, že na tomto výpisu je uvedeno, že žalovaná jakožto zaměstnavatel měla hradit za žalobkyni pojistné jen do [datum]. Emailovou korespondencí mezi žalobkyní a [anonymizováno 5 slov]“) ze dne [datum] má soud za prokázané následující. Žalobkyně oznámila [anonymizováno], že ji žalovaná jakožto zaměstnavatel k datu 7. 3. odhlásila ze zdravotního pojištění, bez toho aniž by byl pracovní poměr ukončen a tento pracovní poměr trvá. Žalobkyně je od [datum] v pracovní neschopnosti. Žalobkyně požádala, zda by jí mohly být poskytnuty dokumenty, které zaměstnavatel při odhlášení pojištění předložil a jak postupovat dále. [anonymizováno] (prostřednictvím pracovnice informačního centra) odpověděla žalobkyni, že zaměstnavatel odhlašuje zaměstnance na základě příslušného tiskopisu, který slouží pro přihlášení a odhlášení zaměstnanců. Dále žalobkyni požádala o ověření údajů (číslo pojištěnce, místo narození, adresu) k ověření evidence a zaslání dokladu o pracovní neschopnosti. Žalobkyně na tento email odpověděla tak, že sdělila požadované údaje týkající se její adresy, místa narození, rodného čísla a dále uvedla číslo e-neschopenky. Pracovnice [anonymizováno] žalobkyni potvrdila obdržení požadovaných údajů s tím, že její email byl předán na příslušné oddělení k vyřízení. 6. Excelovou tabulkou zachycující docházku zaměstnanců má soud za prokázané, že žalobkyně v období od [anonymizováno] do [datum] včetně odpracovala 91 hodin. Výplatnicí za měsíc březen 2020 (zveřejněnou žalovanou) má soud za prokázané, že žalovaná ve výplatnici uvádí průměrný hodinový výdělek pro tento měsíc ve výši [částka], dále že žalobkyni bylo předepsáno 22 směn, z čehož žalobkyně měla odpracovat 10 směn, 5 směn byly překážky na straně zaměstnavatele se 100% náhradou a 7 směn (v rozsahu 28 hodin) žalobkyně neodpracovala z důvodu pracovní neschopnosti. Článkem [anonymizována tři slova] reportáži na [anonymizována dvě slova] publikovaným na [webová adresa] [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalovaná popřela, že by zpětně ukončila pracovní poměr svých zaměstnanců mimo jiné žalobkyně s tím, že sociální a zdravotní pojištění za tyto zaměstnance uhradila, přičemž zároveň zveřejnila i jejich výplatnici za měsíc březen 2020, z níž tato skutečnost vyplývá. Ve vztahu k žalobkyni žalovaná potvrdila, že tato je od 23. 3. v pracovní neschopnosti. Potvrzením o zaměstnání má soud za prokázané, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně oznámil žalované převzetí právního zastoupení zaměstnanců žalované mimo jiné i žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou, aby klientům písemně potvrdila, že jejich pracovní vztah trvá a k předložení všech tiskopisů, které byly poslány [anonymizováno], dále předání originálů výplatních pásek, které byly protiprávně zveřejněny na internetu, a doložení, že pojistné za měsíc březen 2020 bylo řádně uhrazeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou obratem k úhradě mzdy žalobkyni za měsíc březen 2020. Tato výzva byla žalované doručena dne [datum]. Přípisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná právnímu zástupci žalobkyně sdělila, že nepředložil plné moci, proto žalovaná neví, zda uváděné zaměstnance skutečně zastupuje, a proto jen obecně uvedla, že je možné, že nějaký (bývalý) zaměstnance je nekontaktní, mzda mu byla vyplácena hotově a dosud si ji nepřebral, nicméně dosud žalovanou nikdo nekontaktoval„ nesporným“ způsobem, tudíž žalované není zřejmé, komu, a za jaké období částku dluží. 7. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění i shodná tvrzení stran. Za nesporné soud považoval i tvrzení žalobkyně, že byl mezi účastníky řízení uzavřen dodatek k pracovní smlouvě, jímž byl snížen pracovní úvazek žalobkyně na 20 hodin týdně včetně poměrného snížení mzdy, když žalovaná uzavření tohoto dodatku výslovně potvrdila a rozporovala pouze skutečnost, že by žalobkyně neměla podepsanou verzi tohoto dodatku. Pokud jde o počet žalobkyní odpracovaných hodin v měsíci březnu 2020, pak dle § 96 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracovaných směn. Vzhledem k tomu, že žalovaná jakožto zaměstnavatel nepředložila evidenci docházky žalobkyně za měsíc březen 2020, ač bylo její povinností tuto vést, učinil soud skutková zjištění v tomto směru z žalobkyní předložené excelovské tabulky zachycující evidenci docházky. Ostatně žalovaná ve svém vyjádření k žalobě žalobkyní tvrzený počet odpracovaných hodin v měsíci březnu 2020 nijak nesporovala. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobkyni dlužnou mzdu za měsíc březen 2020 uhradila předem jako zálohu, pak toto své vágní tvrzení