ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2020:32.C.80.2020.1 Datum: 2020-12-08 Předmět: O zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", ["akcionář""bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""smlouva o zápůjčce""výpověď z pracovního poměru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 30. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 200 000 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila bezhotovostně výše uvedenou částku žalované, která se ji zavázala vrátit do 2 let od data poskytnutí zápůjčky, tedy do [datum]. Ve smlouvě o zápůjčce potvrdila žalovaná přijetí zápůjčky v částce 200 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet [bankovní účet]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zápůjčky dopisem ze dne 5. 2. 2020. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně nevrátila ničeho.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V následném vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, neboť právní titul, o který opírá žalobkyně svůj nárok, neexistuje. Dne [datum] byla na účet žalované připsána částka ve výši 200 000 Kč, nicméně tato byla zaúčtována na účet [číslo] označovaný jako„ ostatní pohledávky za společníky“, čímž došlo ke snížení pohledávky pana [jméno] [jméno], tehdejšího majoritního akcionáře a předsedy představenstva žalované, vůči žalované, kdy to byl pan [jméno], který byl odpovědný za vedení účetnictví. Tato částka je na předmětném účtu evidována i ke dni podání vyjádření. Současně byl pan [jméno] v rozhodné době partnerem žalobkyně. Žalovaná má tak za to, že částka 200 000 Kč tak představuje plnění za třetího ve smyslu § 1936 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), a žalobkyně tak plnila na dluh pana [jméno] vůči žalované. Na podporu svých tvrzení žalovaná uvedla, že smlouvu o zápůjčce žalovaná neeviduje ve svém účetnictví, přičemž má pochybnosti o její existenci, resp. má za to, že se jedná o antedatovaný dokument, když předložená smlouva není opatřena úředně ověřenými podpisy, žalobkyně a pan [jméno] jsou partnery, razítko [číslo] kterým byla smlouva opatřena, se nenachází v dispozici žalované, a splatnost pohledávky měla nastat v době, kdy byla žalobkyni, coby bývalé zaměstnankyni žalované, dána výpověď pro nadbytečnost. K dokreslení situace uvedla, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o převodu akcií mezi panem [jméno] coby prodávajícím a [právnická osoba], [IČO] a panem [jméno] [příjmení] coby kupujícími. Následně bylo při revizi účetnictví žalované zjištěno, že pan [jméno], který byl [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [role v řízení], používal finanční prostředky žalované pro své vlastní účely. Nadto v příloze tvořící součást účetní závěrky k [datum] je v bodě III [číslo] uvedeno, že žalovaná má dlouhodobé závazky z bankovních úvěrů, nikoliv zápůjčky.
3. Žalobkyně v duplice k vyjádření žalované uvedla, že jí nelze přičítat k tíži, jakým způsobem byla předmětná částka zaúčtována, když na toto neměla žádný vliv. V říjnu roku [rok], kdy žalobkyně působila u žalované na pozici [anonymizována dvě slova], měla žalovaná finanční problémy a neměla dostatek finančních prostředků na mzdy, o čemž vědělo několik zaměstnanců žalované konkrétně pan [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se proto nabídla, že žalované zapůjčí částku 200 000 Kč a žalovaná se zavázala, prostřednictvím tehdejšího [anonymizována dvě slova] pana [jméno] [jméno], že dlužnou částku vrátí, jakmile to bude možné, nejpozději do 2 let. Tato dohoda byla vtělena do smlouvy, jejíž originál má k dispozici žalovaná. Žalobkyně nikdy neměla úmysl plnit na údajný dluh pana [jméno] vůči žalované, naopak předpokládala, že jí finanční prostředky budou vráceny. Pokud by měla vůli plnit za pana [jméno], pak by poskytla finanční prostředky přímo jemu na účet. O poskytnuté zápůjčce pan [jméno] informoval člena představenstva pana [jméno] [příjmení] a rovněž finančního ředitele pana [jméno] [příjmení], který měl panu [jméno] sdělit, že finanční prostředky žalobkyni vrátí.
4. Žalovaná k duplice žalobkyně doplnila, že dluh pana [jméno] vůči žalované ke dni poskytnutí žalované částky činil 2 041 246,12 Kč, který se po obdržení částky snížil na 1 841 246,12 Kč, jak vyplývá z výpisu z účtu [číslo] za rok [rok], a to na základě pokynu pana [jméno]. Skutečnost, že žalovaná nepřijala zápůjčku, vyplývá i z prohlášení pana [jméno] ve smlouvě o převodu akcií ze dne [datum], konkrétně z čl. 6 .1.9 písm. k ). Proto rovněž pan [jméno] o poskytnutí zápůjčce členy představenstva nikdy neinformoval.
5. Při jednání před soudem setrvali účastníci na svých stanoviscích. Soud, veden názorem uvedeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3646/2018, vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k tomu, že listina, o kterou opírá svůj nárok, byla uzavřena dne [datum], a to za situace, kdy originál listiny se nedohledal, a v řízení byla žalovanou zpochybněna pravdivost předložené listiny, tedy správnost data podpisu smlouvy, k čemuž žalovaná předložila řadu důkazů. Bylo tedy na žalobkyni, která z této listiny pro sebe vyvozuje příznivý následek, aby prokázala, že smlouva byla skutečně podepsána dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici originál listiny, který musí mít žalovaná. Nicméně je přesvědčena, že existence listiny nelze ztotožňovat s existencí smlouvy o zápůjčce, když ta je reálným kontraktem, vzniká až připsáním peněžních prostředků na účet žalované, a nemusí být písemná. Důležitý je tak právní důvod poskytnutí předmětné částky. Žalobkyně má za to, že pokud by nebyl prokázán právní titul poskytnutí finančních prostředků, pak by se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalované pak nic nebrání, aby vznášela své regresní nároky vůči panu [jméno], když její argumentace směřuje vůči němu. Nicméně má žalobkyně i nadále za to, že byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, neboť úmyslem žalobkyně nikdy nebylo plnit dluh za třetího, tedy dluh pana [jméno], o jehož faktické existenci má žalobkyně pochybnosti, když jeho důvod vzniku a výši žalovaná specifikuje pouze účetně. [příjmení] mezi panem [jméno] a [anonymizována dvě slova] žalované nemohou jít k tíži žalobkyně.
6. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou nebyla nikdy uzavřena a důvod platby je zřejmý, a to plnění za pana [jméno], kdy žalobkyně je tak v postavení věřitele vůči panu [jméno] a nikoliv vůči žalované. Toto dovozuje ze skutečnosti, že nikdy nebyl dohledán originál smlouvy, svědek [příjmení] dosvědčil, že na pokyn pana [jméno] byla zaslaná částka použita na dluh pana [jméno], žalobkyně žije v dlouhodobém partnerském vztahu s panem [jméno] a je tedy pravděpodobnější, že plnila na jeho dluh, než že by ze své dobré vůle půjčila svému zaměstnavateli bezúročně takto vysokou částku. Žalovaná tak má za to, že s ohledem na shora uvedené žalobkyně s panem [jméno] pouze zneužili toho, že žalobkyně poslala danou částku na účet žalované, a nyní se ji snaží neoprávněně získat. Žalovaná částka tak nemůže ani představovat bezdůvodné obohacení na straně žalované, když účelem platby bylo plnění za třetího.
7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši 200 000 Kč, která nebyla dosud vrácena. Rovněž bylo nesporné, že žalobkyně je partnerkou pana [jméno], který byl v rozhodné době statutárním orgánem žalované, a že byla zaměstnankyní žalované, přičemž pracovní poměr skončil na konci roku [rok] na základě výpovědi z pracovního poměru dané žalovanou žalobkyni v [anonymizováno] [rok].
8. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:
9. Soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.) za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že dne [datum] byla zaslána z účtu žalobkyně na účet žalované částka ve výši 200 000 Kč. V té době byla žalobkyně zaměstnankyní žalované, předseda představenstva žalované byl partnerem žalobkyně.
10. Ke dni [datum] byl [anonymizována dvě slova] žalované pan [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa]. Za představenstvo zastupoval společnost ve všech záležitostech navenek každý člen představenstva samostatně (zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum]).
11. Smlouvou datovanou dnem [datum] žalovaná stvrdila převzetí částky 200 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a zavázala se tuto částku vrátit žalobkyni do 2 let od data poskytnutí zápůjčky. Tuto listinu má žalobkyně k dispozici v neověřené kopii (zjištěno z listiny ze dne [datum] – dlužník [právnická osoba], věřitel [celé jméno žalobkyně]).
12. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 5. 2. 2020 k vrácení částky ve výši 200 000 Kč, a to do 20. 2. 2020. Dopis byl žalované doručen dne 10. 2. 2020 (zjištěno z výzvy k vrácen
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.