28 C 443/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 11. 2020 domáhala vyklizení nemovitosti, bytu [číslo] umístěného v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce], situovaném na pozemku parc. [číslo] v KN vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [obec], katastrální pracoviště Praha, vedené na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ byt“). K odůvodnění uvedla, že žalovaná užívala uvedený byt na základě nájemní smlouvy na domu neurčitou. Žalobkyně se rozhodla využívat byt sama, a proto ukončila nájem žalované výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou. Výpověď byla odeslána dne 9. 7. 2020, žalovaná zásilku nepřevzala, a ta byla uložena dne 13. 7. 2020 na poště. Dne 23. 7. 2020 byla zásilka doručena fikcí. Dopisem ze dne 25. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k vyklizení bytu nejpozději poslední den výpovědní lhůty, tedy do 31. 10. 2020, tuto výzvu žalovaná opět nepřevzala. Žalobkyně je přesvědčena, že vzhledem k výpovědnímu důvodu, tedy rozhodnutí žalobkyně užívat byt pro vlastní potřebu, je v zásadě vyloučeno, aby výpověď byla nezákonná. Žalovaná navíc neuplatnila u soudu žalobu na posouzení oprávněnosti výpovědi v zákonné lhůtě a v řízení o vyklizení není možné tuto výpověď přezkoumávat. Nejpozději dne 31. 10. 2020 tak uplynula výpovědní lhůta a žalovaná tedy nadále užívá byt bez právního důvodu. <b>2. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované vyklidit byt [číslo] umístěný v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce], situovaném na pozemku parc. [číslo] v KN vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [obec], katastrální pracoviště Praha, vedené na [list vlastnictví], k.ú. [část obce].</b> 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Uvedla, že žalovaná užívá byt z titulu Dohody o užívání bytu z roku 1988, přičemž na bytě bydlí se svojí dcerou, [jméno] [příjmení] a vnukem [jméno] [jméno] [příjmení]. Výpověď z nájmu žalovaná nepřevzala, a ta byla odeslána zpět žalobkyni, dopis s výzvou k vyklizení bytu žalovaná také neobdržela. K tomu žalovaná uvádí, že o výpovědi tedy nebyla nijak vyrozuměna. Žalovaná popírá, že by se jakkoli úmyslně vyhýbala převzetí korespondence, v posledních měsících opakovaně řešila situace, kdy jí poštovní zásilky nebyly doručovány. Žalobkyně navíc žalovanou mohla kontaktovat prostřednictvím emailu, či telefonu, ale neučinila tak. Žalovaná se tedy dozvěděla o výpovědi až prostřednictvím podané žaloby. S ohledem na uvedené neměla žalovaná možnost se podané výpovědi účinně bránit. Žalovaná navíc nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že byt potřebuje užívat pro vlastní bytovou potřebu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně vlastní celou nemovitost čítající 11 bytových jednotek, z nichž mnohé jsou využívány ke krátkodobému pronájmu, který je reklamován na balkonu domu a také prostřednictvím stránek syna žalobkyně, [jméno] [příjmení]. Kromě nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt, navíc žalobkyně vlastní další nemovitost, ve které se nachází dalších 10 bytových jednotek. Žalobkyně neuvedla jediný legitimní důvod, proč se rozhodla pro svou bytovou potřebu využívat právě byt obývaný žalovanou. Na základě uvedeného se žalovaná domnívá, že se jedná ze strany žalobkyně o účelové obcházení zákona, neboť žalobkyně nepotřebuje byt pro vlastní bytovou potřebu, ale pouze se snaží ukončit nájemní vztah, aby žalobkyně mohla byt využívat lukrativněji. Z uvedeného důvodu má žalovaná za to, že výpověď z nájmu je stižena absolutní neplatností, neboť se jedná o právní jednání, které se příčí dobrým mravům, upřednostněno by mělo být právo žalované na bydlení. V souvislosti s uvedeným odkazuje žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016. Žalovaná je také přesvědčena, že soud je oprávněn přezkoumat platnost výpovědi v řízení o vyklizení z bytu. <b>4. S ohledem na výše uvedené navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.</b> 5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj: 7. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti - bytu [číslo] umístěném v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce], situované na pozemku parc. [číslo] v KN vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [obec], katastrální pracoviště Praha, vedené na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná užívala předmětný byt na základě dohody o užívání bytu z roku 1988. Žalobkyně zaslala dne 9. 7. 2020 výpověď z nájmu, kterou odůvodnila tím, že byt po stavebních úpravách využije sama k vlastní potřebě (prokázáno průvodním dopisem k výpovědi z nájmu ze dne 3. 7. 2020). Výpověď byla doručena žalované dne 23. 7. 2020 poté, co byla po dobu deseti dnů uložena na poště a žalovaná si zásilku nevyzvedla (prokázáno výpovědí z nájmu ze dne 9. 10. 2020 s dokladem o odeslání a dodejkou). Dne 25. 9. 2020 zaslala žalobkyně žalované dopis, kterým vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu nejpozději ke dni 31. 10. 2020, dopis byl doručen žalované dne 15. 10. 2020, deset dní poté, co byl uložen na poště (prokázáno výzvou ze dne 25. 9. 2020 s dokladem o odeslání a dodejkou). 8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení. 9. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. S ohledem na uvedené tak soud postupoval při posuzování merita věci podle ustanovení § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. 11. Podle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 12. Podle ustanovení § 2205 o. z. zavazuje nájemní smlouva pronajímatele přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, a zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. 13. Podle ustanovení § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 14. Podle ustanovení § 2288 odst. 2 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno. Dle odst. 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. 15. Podle ustanovení § 2289 o. z. dal-li pronajímatel nájemci výpověď z některého z důvodů uvedených v § [číslo] odst. 2, je povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Tato lhůta neběží po dobu potřebnou k úpravě bytu, bylo-li s úpravou započato nejdéle do dvou týdnů po vyklizení bytu a je-li v ní řádně pokračováno. 16. Podle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 17. Podle ustanovení § 2310 odst. 1 o. z. musí být ve výpovědi uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. 18. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Žalovaná se domáhala u soudu uložení povinnosti žalované vyklidit byt [číslo] umístěný v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo], [čá