Žalobkyně – pod dřívějším názvem , právnická osoba, ., se návrhem podaným dne , datum, ve spojení s doplněním ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22 896,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím dálkového přístupu uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 28 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky, a to formou denních splátek, se splatností první splátky dne , datum, , kdy konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Dne , datum, žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to dotazy příslušným registrům (CEE, IR, BRKI, NRKI) či z předložených výpisů z účtu žalované, kdy ověřená výše čistého měsíčního příjmu činila 25 000 Kč. Jelikož žalovaná splátky včas nehradila, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala prostřednictvím e-mailu dne , datum, . Jestliže by soud neměl nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy za prokázaný, žalobkyně současně navrhla, aby soud rozhodl o nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované. Celkem žalovaná na dluh plnila částkou 4 307,27 Kč, přičemž žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 9 984,10 Kč, poplatky ve výši 343,42 Kč, smluvní úrok ve výši 12 173,18 Kč a smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši 395,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.5. Mezi žalobkyní (dříve pod názvem „, právnická osoba, .“) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 28 300 Kč s možností opakovaného čerpání, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit příslušenství formou pravidelných denních splátek, a to nejpozději do , datum, . Splatnost první splátky byla sjednána k , datum, . Smluvní úrok činil 1,066 % denně, poplatek za vyplacení úvěru činil 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „Presto“ umožňující expresní vyplacení 165 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ činil 0,96 Kč denně. V případě čerpání celého úvěru RPSN činilo 2069,73 %. Pokud by se žalovaná dostala s úhradou do prodlení, byla žalobkyně oprávněna po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vč. přílohy předpis denních splátek, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky platné od , datum, ). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované (autorizace ověření totožnosti ze dne , datum, ).6. Dne , datum, byla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, ze strany žalobkyně zaslána částka ve výši 10 000 Kč, pod variabilním symbolem , var. symbol, (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).7. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně z bankovního výpisu předloženého žalovanou zjistila, že čistý měsíční příjem žalované činil 16 596 Kč. Podle tvrzení žalované její minimální výdaje činily 7 480 Kč, rezerva pro výdaje 650 Kč a disponibilní příjem 9 100 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti žalované měli být dva lidé s příjmem (výpis o posouzení úvěruschopnosti č. , hodnota, , identifikované příjmy žalované).8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky 92 dní po splatnosti, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou vyrozuměla prostřednictvím e-mailu dne , datum, . Celková dlužná částka ve výši 24 376,46 Kč se tak stala okamžitě splatnou (e-mail žalobkyně ze dne , datum, ).9. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 24 263,95 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 4 800 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , potvrzení o podání).10. Žalovaná na dluh plnila částkou ve výši 4 307,27 Kč (přehled plateb žalované).11. Z výpisu systému ARAD, dostupném na webu České národní banky, soud zjistil, že v , datum, činila úroková sazba u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných domácnostem na spotřebu 14,67 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 8,37 %.12. Z listiny obecné principy posuzování a filozofie Společnosti soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí.13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:14. Žalovaná byla na základě uzavřené smlouvy mezi ní a žalobkyní povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit příslušenství, a to formou pravidelných denních splátek. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,066 % denně, RPSN ve výši 2069,73 %. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, dlužná částka ve výši 24 376,46 Kč se tak stala splatnou dnem , datum, . Podle systému ARAD v době uzavření dané smlouvy činila úroková sazba u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných domácnostem na spotřebu 14,67 %, RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 8,37 %. Celkem žalovaná na dluh plnila částkou 4 307,27 Kč.15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky, žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly sjednány ve výši 1,066 % denně, tedy 389,09 % ročně. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v , datum, , byl úrok u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu 14,67 % ročně. Tedy je vidno, že sjednaný úrok dosahuje více než 26 násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 o.z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Soud tedy posuzoval smlouvu jako neplatnou, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j. 19 Co 102/2022-61).19. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o.z.), tedy částku 10 000 Kč. Žalovaná na dluh plnila celkem částkou 4 307,27 Kč, přičemž k vrácení poskytnutých finančních prostředků byla žalovaná vyzvána prostřednictvím e-mailu dne , datum, s tím, že jí nebyla poskytnuta žádná lhůta. Soud tak žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 5 692,73 Kč. Zároveň jí uložil zaplatit z této částky zákonný úrok z prodlení s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval datum , datum, , tedy den následující po uplynutí třídenní lhůty, která je podle názoru soudu dostatečná k úhradě dlužné částky, kdy k doručení výzvy žalované došlo první pracovní den po zaslání, tj. , datum, , a lhůta tedy začala plynout následující den. Výše úroku je pak stanovena dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).20. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v tvrzené dlužné částce ve výši 17 203,71 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok II.).21. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., částečně procesně úspěšné žalované v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v částce 151 Kč, kdy tato částka představuje 50,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,14 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 24,86 %). Náklady řízení jsou složeny z paušální náhrady v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (odpor). Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. (výrok III.).