25 C 353/2019-101 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 35 702,47 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 2. 8. 2018 do zaplacení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že má na adrese [ulice] třída v [obec] umístěnou svoji organizační jednotku – [stát. instituce]. Dne 18. 4. 2017 žalovaný během čekání v této budově úmyslným úderem pěstí poškodil vyvolávací systém, který vyřadil z provozu. Žalovaný byl za poškození cizí věci, jehož se dopustil poškozením majetku žalobce odsouzen trestním příkazem, který vydal zdejší soud dne 31. 5. 2017 pod sp. zn. 10 T 56/2017, jež nabyl právní moci a vykonatelnosti dnem 25. 7. 2017. Na základě tohoto trestního příkazu byla žalovanému mj. uložena povinnost nahradit žalobci škodu ve výši 14 400 Kč, se zbytkem nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce zajistil opravu poškozeného zařízení prostřednictvím [právnická osoba] – [právnická osoba], oprava byla provedena dne 22. 6. 2017 výměnou části zařízení (tzv. tiskárny touch screenu). Žalobci byla vyúčtovaná cena opravy ve výši 50 102,47 Kč včetně DPH fakturou č. FV [číslo] dne 6. 7. 2017, jež uhradil dne 14. 7. 2017. Rozdíl mezi skutečně způsobenou škodou 50 102,47 Kč a částkou přiznanou jako náhradou škody v trestním řízení (14 000 Kč) činí 35 702,47 Kč, která ani přes výzvu žalobce ze dne 14. 6. 2018 nebyla ze strany žalovaného uhrazena. 2. Žalovaný, který se nacházel v [anonymizováno] nemocnici [právnická osoba], jakožto čekatel na domov pro seniory, se ve věci sám nevyjádřil. Dané zařízení soudu sdělilo, že zdravotní stav žalovaného neumožňuje nikoliv jen po přechodnou dobu účast u soudního jednání, jeho stav se zhoršuje, komunikace s ním je obtížná z důvodu lehké vaskulární demence. Soudu byla následně zaslána i lékařská zpráva, v níž vyplývá, že žalovaný je premorbidně velmi simplexní, nyní i projevy vaskulární demence, hospitalizován od 11. 2. 2019 a čekající na domov důchodů. Z tohoto důvodu soud postupoval v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 o.s.ř. a žalovanému ustanovil opatrovníka z řad advokátů, s nímž bylo pokračováno v řízení. 3. Opatrovník žalovaného nesouhlasil s uplatněným nárokem, když měl za to, že nárok na náhradu škody, který byl žalobci pravomocně přiznán v adhézním řízení, je nárokem kompletním. Není zřejmé, zda faktura vystavená za opravu zařízení se vztahovala toliko k vadám, jež vznikly v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Otázka panuje i ohledně subjektivní odpovědnosti žalovaného za způsobenou újmu, když není zřejmé, v jakém duševním stavu se žalovaný nacházel v průběhu škodní události (dne 18. 4. 2017). Z opatrnosti opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný byl v okamžiku škodné události stižen duševní poruchou, pro níž nebyl schopen ovládat své jednání ani posoudit jeho protiprávnost. Žalovaný tedy nebyl osobou deliktně způsobenou za způsobenou škodu a nenese odpovědnost z důvodu absence svého zavinění. Není zřejmé, zda trestní soud duševní stav žalovaného zkoumal. Dle názoru opatrovníka není soud při posouzení otázky deliktní způsobilosti žalovaného vázán rozhodnutím trestního soudu. Za tímto účelem navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru psychiatrie. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl trestním příkazem, který vydal zdejší soud dne 31. 5. 2017 pod č.j. 10 T 56/2017-46, jenž nabyl právní moci dnem 25. 7. 2017, uznán vinným z přečinu poškození cizí věci a odsouzen k odnětí svobody v trvání 6 měsíců, výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit náhradu škody žalobci ve výši 14 400 Kč. Se zbytkem svého nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný byl uznán vinným ze skutku, který spáchal dne 18. 5. 2017, kdy v budově [stát. instituce] [anonymizována tři slova] [číslo] v [obec] v návalu vzteku během čekání úderem pěstí do displeje poškodil vyvolávací systém, který vyřadil z provozu, čímž žalobci způsobil škodu tím, že zničil cizí věc a způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Žalovaný byl v této věci vyslechnut dne 4. 5. 2017 Policií ČR. Vypověděl, že se byl v budově OSSZ v [obec] zeptat na svůj důchod, který mu ještě nepřišel, naštval se, že musel dlouho čekat, než mohl jít k přepážce, proto se rozhodl odejít a zřejmě při odchodu v návalu vzteku rukou praštil do vyvolávacího zařízení, na němž praskla plastová slída. Dne 28. 4. 2017 žalobce sdělil stanovisko ke způsobené škodě, kterou odhadl na částku 56 591,70 Kč včetně DPH, kdy doplnil, že se jedná o zničený touch screen, který se v současné době nevyrábí. K tomu žalobce přiložil i nabídku [jméno] [příjmení] – Hcom, kterou zpracoval ohledně výměny touch tiskárny se zjištěnou celkovou cenou bez DPH 46 770 Kč, který je nutné upravit k původnímu stojanu. V trestní věci byla zpracovaná i fotografická dokumentace, kde bylo mimo jiné zachyceno i poškozené zařízení žalobce. Součástí spisu jsou i fotografie žalovaného. Policejní orgán požádal o odborné vyjádření, které vypracovala soudního znalkyně [jméno] [příjmení] dne 8. 5. 2017. Z tohoto odborného vyjádření vyplývá, že znalkyně dospěla k částce 48 097,50 Kč, která bude nutná k opravě daného zařízení, započetla však 70% amortizaci, čímž dospěla k částce 14 400 Kč. V amortizaci zohlednila stáří a démodenost stávajícího zařízení (trestní spis vedený Policií ČR pod č. j. KRPP-62136/TČ-2017-030517 a zdejším soudem pod sp. zn. 10 T 56/2017). Opravu poškozeného vyvolávacího zařízení provedla společnost [právnická osoba] dne 22. 6. 2017 na základě objednávky žalobce z 16. 6. 2017, kdy došlo k provedení demontáže staré tiskárny a montáže nové tiskárny Touch, došlo k úpravě konfigurace i zaškolení obsluhy, což bylo vyúčtováno částkou 50 102,47 Kč, kterou žalobce na základě vystavené faktury č. FV [číslo], která byla splatná dne 4. 8. 2017, dne 25. 7. 2017 uhradil (požadavek – objednávka na servisní zásah, faktura č. FV [číslo] ze dne 6. 6. 2017, platební poukaz ze dne 18. 7. 2017 a výpis z účtu žalobce ze dne 25. 7. 2017). Dopisem ze dne 14. 6. 2018 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 35 702,47 Kč (výzva k zaplacení z uvedeného dne včetně dodejky). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobci zaplatil. 5. Soud zamítl návrh opatrovníka žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a dále návrh žalobce na výslechy svědků (zaměstnanců [stát. instituce], kteří byli jednání žalovaného přítomni), neboť dospěl k závěru, že byly dostatečně zjištěny všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a provedení těchto důkazů by bylo nadbytečné. Žalobce navíc ani neupřesnil konkrétní jména zaměstnanců, kteří by měli být v řízení slyšeni. 6. Podle ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestní čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Podle § 2951 odst. 1 NOZ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 9. Podle § 2952 NOZ hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 10. Podle § 2955 NOZ nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností soud. 11. Podle § 2969 odst. 1 NOZ při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. 12. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán. Provedenými důkazy (trestním spisem) bylo prokázáno, že žalovaný úmyslným jednáním poškodil vyvolávací zařízení žalobce, které bylo umístěno v jeho pobočce ([stát. instituce]), za což byl odsouzen pravomocným trestním příkazem. V rámci tohoto příkazu byla žalobci přiznána pouze část náhrady škody, a to ve výši 14 400 Kč, když trestní soud zohlednil 70% amortizaci, kterou uvedla ve svém odborném vyjádření paní [příjmení]. Žalovaný svým jednáním žalobci způsobil škodu, kterou soud posoudil podle ustanovení § 2910 NOZ. Jeho povinností bylo tuto škodu nahradit uvedením do předešlého stavu a není-li to možné, případně žádá-li o to poškozený, uhradit ji v penězích. Hradí se přitom skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), což soud posoud