Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala soudního rozhodnutí, kterým by byla stanovena povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 23 320,43 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 23 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet v částce 10 000 Kč. Žalovaný se dostal následně do prodlení s úhradou svých závazků. Žalovaný má ke dni podání žaloby vůči žalobkyni dluh ve výši 23151,08 Kč, skládající se z jistiny 10 000 Kč, poplatku za vyplácení , Anonymizováno, úvěru 199 Kč, smluvní úrok 12750,48 Kč, poplatek „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ 36,60 Kč a poplatek „, Anonymizováno, “ 165 Kč.2. V otázce úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že zjistila počet členů v domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, ověřený čistý příjem a další. Tyto informace měl sdělit sám žalovaný. Dále žalobkyně ověřila, že se žalovaný nenachází ve veřejných rejstřících. Ověřená výše příjmu činila , částka, . V podání ze dne , datum, žalobkyně konkretizovala tento příjem na částku , částka, .3. Dne , datum, žalobkyně navrhla, aby soud ve věci rozhodl usnesením o schválení smíru účastníků, na základě kterého by byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 23 320,43 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 10 400,60 Kč od , datum, do zaplacení, a to v 6 měsíčních splátkách pod hrozbou výhody splátek.4. Dne , datum, k takovému návrhu přistoupil žalovaný5. Soud ve věci nařídil jednání, z jehož účasti se žalobkyně omluvila s tvrzením, že žalovaný je od počátku nečinný a neučinil žádná rozhodná skutková tvrzení.6. Při jednání žalovaný uvedl, že si již nevybavuje, že by něco na jistinu platil. Při rozkladu žalované částky má spíše za to, že ničeho nehradil. Částku jistiny by byl schopen uhradit do 3 měsíců.7. Soud k důkazu provedl následující listinné důkazy.8. Z listiny označené jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ vyplývá, že úvěr je sjednán na částku 10 000 Kč s denní úrokovou sazbou 0,866 %, přičemž úvěr je sjednán na , Anonymizováno, dní. RPSN tak činí 1 178,28 %. Celková vrácená částky by měla být 47 411,64 Kč.9. Vlastní úvěrová smlouva měla být uzavřena , datum, . Schválený rámec úvěru je ve výši 23 000 Kč, RPSN 2 210,82 %, denní úrok 1,066 %. Podpis žalovaného na předložené smlouvě chybí.10. V listině označené jako „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti posouzené pro zhodnocení sporu, vyjma sjednaného rámce 10 000 Kč, denního úroku 1,066 %, RPSN 2 210,82 %. Stejným způsobem soud zhodnotil všeobecné podmínky žalobkyně.11. Totožnost žalovaného a uzavření smlouvy je ze strany žalobkyně prokazováno listinou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, nicméně uzavření smlouvy nebylo mezi stranami sporné.12. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . vyplývají konkrétní zjištění pro úvěruschopnost, které učinila žalobkyně. Z této listiny vyplývá, že celkem v domácnosti žalovaného jsou , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ověřený příjem činí , částka, . Měsíční výdaje na půjčky , částka, , výdaje na bydlení , částka, . Další výdaje uvedené nejsou. Žalobkyně zde jen uvádí výpočty jako je rezerva pro výdaje , částka, nebo vypočítané minimální výdaje , částka, .13. Poskytnutí finančních prostředků ve výši 10 000 Kč je patrné z přehledu bankovních transakcí.14. Skutečnost, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, je prokázána z výzev žalobkyně a její právní zástupkyně.15. Žalobkyně též doložila výpis bankovního účtu žalovaného za dobu , datum, do , datum, . Zde jsou patrné četné transakce, mj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:17. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 99 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.22. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.23. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.24. Předně je nutné uvést, že soud má předmětnou úvěrovou smlouvu, sjednanou mezi účastníky, za neplatnou ze dvou důvodů. Primárním důvodem je nesplnění povinnosti žalobkyně provést řádné posouzení úvěruschopnosti. Soud z tohoto důvodu nařizoval jednání, aby poskytl žalobkyni možné poučení, avšak svou neúčastí se žalobkyně o takový postup připravila. K úvěruschopnosti žalobkyně předložila toliko listinu „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“. Z ní však nevyplývají konkrétní skutečnosti či fakta. Žalobkyně se spokojila jen s konstatováním počtu osob v domácnosti, s ověřeným příjmem žalovaného a obecnými výdaji, jejichž správnosti lze s ohledem na spotřebitelské ceny těžko uvěřit. Z listiny mělo být žalobkyni jasné, že žalovaný již hradí na dalších půjčkách , částka, , tzn. že se jedná o osobu, u níž může být větší riziko toho, že úvěr nesplatí. Výdaje žalovaného nebyly nijak doloženy, částka , částka, na bydlení se zdá nereálná. Pokud se od příjmu , částka, odečtou zmíněné náklady na bydlení a půjčky, zbývající částka činí , částka, jako částka pro úhradu dalších životních nákladů , Anonymizováno, domácnosti (jídlo, oblečení, energie) – z listiny navíc nevyplývá celkový příjem domácnosti. Žalobkyně tedy nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost a v rámci zjištěných skutečností se spokojila s tím, co bylo uvedeno. Z tohoto důvodu je smlouva neplatná.25. Byť je otázka úvěruschopnosti primární a prioritní, soud se domnívá, že smlouva navíc byla sjednána nemravně. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. RPSN činí 2210,82 %.26. Za výše uvedených okolností soud nemohl schválit návrh na uzavření smíru, neboť ten je v rozporu s hmotným právem. Soud tedy návrh na uzavření smíru neschválil. Je však důležité zmínit, že i za tímto účelem soud nařizoval jednání, k němuž se žalobkyně, resp. její právní zástupkyně nedostavily.27. Soud tak posoudil věc jako bezdůvodné obohacení.28. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení obou účastníků vyplývá, že žalovaný ničeho na jistině nehradil. Při jednání soudu uvedl, že v jeho možnostech je vrátit jistinu do 3 měsíců od jednání. Z tohoto důvodu soud lhůtu k plnění dle § 87 odst. 1 zák. o sp. úvěru a dle § 160 o.s.ř. určil právě v takovém rozsahu.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal účastníkům náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu je přibližně stejný.