Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 160 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 17.10.2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. K ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) byl k jejímu podpisu použit pětimístný verifikační SMS kód, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být Smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 2024-04-18 uzavřel s žalobkyní Smlouvu. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 20000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl dle odst. 2.1.7. Smlouvy povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 18. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 2024-09-18 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2024-09-19. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI. Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou výzvy ke splnění dluhu před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Výzva byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 2025-10-31. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 28000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 20000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8000 Kč nejpozději splatných dne 2024-09-18, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, ., zda byly v období od data uzavření Smlouvy 2024-04-18 do data zesplatnění úvěru 2024-09-18 provedeny platby v celkové výši 20000 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo k němu měl žalovaný dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany žalobkyně prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta shora uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.“2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud rozhodl v dané věci rozhodl dle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně s takovým postupem soudu výslovně souhlasila, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z obsahu žalobkyní předložených listin má soud za spolehlivě zjištěný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, částku ve výši 20 000 Kč (výpis z běžného účtu předchůdce žalobkyně na č. l. 22-24, sdělení banky žalovaného ze dne 27. 5. 2026 na č. l. 43), kterou požadoval po žalovaném zpět zástupce žalobkyně výzvou ze dne 29. 10. 2025 do tří dnů. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 31. 10. 2025 a za užití ust. § 573 občanského zákoníku se dostala do sféry žalovaného nejpozději dne 5. 11. 2025 a nejpozději do 8. 11. 2025 měl žalovaný poskytnutou částku vrátit. Soudu byla dále předložena smlouva o úvěru č. , hodnota, , ze které vyplývá, že strany si sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně, tedy úrok ve výši 480 % ročně, RPSN představuje 5517,17 %, pročež je smlouva dle právního posouzení absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 občanského zákoníku a nelze k ní přihlížet. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze 17. 10. 2025 a její přílohy na č. l. 31-33 spisu a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2025.5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně žalobou uplatnila právo na zaplacení částky 34 160 Kč z titulu úvěrové smlouvy, která je však dle právního hodnocení soudu neplatná, doložila však poskytnutí finanční částky ve výši 20 000 Kč žalovanému, pročež je žalovaný povinen ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodné obohacení nástupci žalobkyně vrátit. Žalovaný se přijetím peněžité hotovosti bez právního důvodu obohatil o částku 20 000 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni uhradil. Ve zbytku však žalobu pod výrokem II. zamítl pro neplatnost úvěrové smlouvy. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku jdoucí od shora uvedeného data 9. 11. 2025 odvozeného od předžalobní výzvy. Výše úroků z prodlení vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni (žalobkyně byla s ohledem na požadované příslušenství úspěšná co do 58,55 % a neúspěšná co do 41,45 %), nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 788,65 Kč, tedy 17,10 % z 4 612 Kč. Tyto náklady v částce 4 612 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 708 Kč, odměny zástupce žalobkyně dle ust. § 14b odst. 1 ve výši 700 Kč za každý úkon právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, podání návrhu ve věci samé) a 3 režijních paušálech po 100 Kč a DPH ve výši 21 %.7. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.